Robert Kagan

americká, 1958

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Nebezpečný národ
Nebezpečný národ
Labyrint síly a ráj slabosti
Labyrint síly a ráj slabosti

Nové komentáře u autorových knih

Labyrint síly a ráj slabosti Labyrint síly a ráj slabosti

„Podstata knihy tkví ve snaze dokázat, že pohled Ameriky a Evropy se zase tak neliší, takže spíš než zdůrazňovat rozpory, je užitečné hledat průniky a shodné zájmy. V teorii to opravdu dává smysl. Evropa má zájem na stabilitě, míru, volném obchodu a demokracii, a USA dávají najevo, že nikdy netoužily po ničem jiném. Bohužel praxe je v mnoha ohledech odlišná. Autor to tehdy ještě nemohl vědět, ale jím vyhlížené dobrodružství na Středním východě skončilo jako fiasko se stovkami tisíc mrtvých a rozvrácenou křehkou rovnováhou, což vedlo k bezprecedentní migrační krizi, která nejvíce dopadla na Evropu. Evropská Unie se postupem času k Americe opravdu přimkla a NATO našlo nový smysl života ve starém nepřátelství k Rusku, což ze zpětného pohledu vypadá logicky, ovšem asi až budoucí historikové zjistí, jestli tím jen nevytvořilo sebenaplňující se proroctví, které v důsledku opět primárně zasáhne Evropu.“... celý text
— hanak_v_exilu

Nebezpečný národ Nebezpečný národ

„Kagan se věnuje v této knize zahraniční politice USA do roku 1898. Sleduje ohromující expanzi, kterou si země prošla, od etablujiciho se státu až k celosvětové mocnosti. Konfrontuje idealistickou, liberalistickou a republikánskou rétoriku na níž je USA založena s reálným vývojem. USA je v tomto historickém porovnání zemí plnou rozporů a její historie sledem paradoxů. Výborná kniha, mělo by se jednat o první díl plánované dvoudílné práce.“... celý text
— misantroop

Labyrint síly a ráj slabosti Labyrint síly a ráj slabosti

„Solidně napsaná a zajímavě podaná publikace mapující vývoj transatlantických vztahů mezi Evropou a USA zejména v době po studené válce po rok 2002. Autor přináší netradiční pohled na zahraniční politiku USA a Evropy ve vztahu k ochotě těchto subjektů užít v mezinárodně právních vztazích sílu a rozebírá proč je Evropa v otázkách užití síly mnohem umírněnější než její "záoceánský" partner. Celkově ve mě kniha zanechala pozitivní dojem, ačkoliv si myslím, že některým otázkám (vztah EU ke Kosovu apod.) se autor mohl věnovat více do hloubky a vyvarovat se poměrně častého omílání jedné, té samé myšlenky. Celkově však mohu knihu zájemcům o tuto problematiku doporučit, pokud vyloženě netouží po hlubším vhledu do tématu, k čemuž by lépe posloužili např. Kissingerovy publikace.“... celý text
— Miliarda

Nebezpečný národ Nebezpečný národ

„Túto knihu som pomerne dlho zháňal. V ponuke antikvariátov sa vôbec nevyskytuje. Až som ju nedávno náhodou zadal do známeho nákupného vyhľadávača a ajhľa- jeden internetový obchod ju mal v ponuke a novú! Tak sa mi nakoniec, i keď trochu s oneskorením dostala do rúk. A oplatilo sa byť vytrvalý. Kniha podrobne mapuje politickú históriu Spojených štátov amerických v rozmedzí od roku 1700 do r. 1900. Prvá kapitola popisuje vývoj pred ustavením nezávislosti, ďalšie sa venujú už samotnému vzniku štátu a jeho následnému politickému vývinu. Autor podrobne rozoberá vnútorné politické zápasy a ich prepojenie so zahraničnou politikou. V knihe búra mnohé mýty- napríklad tie o izolacionizme Ameriky či o ľahostajnosti Američanov k vonkajšiemu svetu. Podrobne analyzuje jednotlivé dôležité medzníky politického života, podhubie všeobecne známych udalostí, ako bola expanzia na kontinente, občianska vojna, americko-španielska vojna ale i mnohých ďalších. Kniha je mimoriadne vyvážená. Autor je poctivý v tom, že americký štát a jeho históriu neadoruje, ale ani ju povrchne a populisticky nezatracuje. Podrobne sa venuje i menej slávnym kapitolám v histórii svojej krajiny. Genocídu indiánskeho obyvateľstva či desaťročia otrokárstva v už modernej dobe iste zarámovať nemožno. Ovšemže jednou zo základných motivácii národa v pochode na západ bola túžba po obohatení a zisku. Ale nielen to. Veľmi silný vplyv v americkej histórii mali i abstraktnejšie ideály, vyššie morálne faktory, republikánske hodnoty a osobné práva a slobody človeka zakotvené v Deklarácii nezávislosti. Tú prezident Lincoln vyzdvihol nad samotnú ústavu štátu, v ktorej bolo zakotvené otroctvo. Tento idealizmus bol nemenej dôležitý nielen v rozhodovaní politikov ale aj v utváraní verejnej mienky širokých vrstiev obyvateľstva. Avšak európsky pohľad na americkú politiku bol vždy iný a nutne skreslený. Cynickí Európania málokedy chápali mieru idealizmu v americkej politike a činoch. Preto ich vždy interpretovali a dodnes interpretujú z tejto perspektívy. V lepšom prípade ich mali za naivných rojkov, v horšom prípade za pokrytcov, ktorí za vznešenými ideálmi skrývaju ziskuchtivosť a túžbu po moci. Tieto prízemné motívy mohli byť v pozadí prítomné, avšak neboli jedinou ich motiváciou a azda ani nie najdôležitejšou. Dakedy boli motívy k činom, konfliktom či vojnám oveľa ezoterickejšie a ťažko uchopiteľné- patrilo k nim mimo iné i túžba po uznaní moci a postavenia veľkého národa, túžba po sláve, presadenie svojho typu zriadenia a podobne. Hendikepom Američanov možno bolo ich absolútne presvedčenie o nadradenosti svojho politického a spoločenského systému. Ťažko potom znášali nevďačnosť a nepochopenie u "zaostalejších" národov a krajín, s ktorým sa nutne stretávali pri presadzovaní svojej moci a svojho pohľadu na svet. Osobne som nemal hlbšie znalosti o ranej histórii USA, o to viac prekvapivých postrehov mi kniha poskytla. Táto história ovplyvňovala politiku Spojených štátov i v 20. storočí a ovplyvňuje ju zrejme do súčasnosti. Mnohé udalosti moderných amerických dejín majú svoje paralely alebo východiská v 19. storočí. To umožňuje vidieť novšie udalosti trochu v inom svetle a z iného uhla pohľadu. Spojené štáty si netreba idealizovať, ale rovnako hlúpa je aj ich démonizácia a očierňovanie. Módni antiamerikanisti o histórii svojho objektu nenávisti zrejme moc nevedia. Táto kniha môže poučenému človeku rozšíriť obzor a snáď i nabúrať niektoré zakorenené predsudky.“... celý text
— bulat

Přejít na knížky autora