Petr Mašek

česká, 1959

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u autorových knih

Rudá šňůra: Příběhy z poblitý doby Rudá šňůra: Příběhy z poblitý doby

Skvěle zpracované povídky z období socialismu. Humorné, zároveň ale trpké a někdy i tragické.
supo


Prastaré pověsti české Prastaré pověsti české

(Druhé vydání má více ilustrací, novou předmluvu i doslov) Několik verzí naši historie na jedné stránce nutí k zamyšlení a jasně ukazuje jaký kronikář za koho kopal. Nikdo vám necedí informace a neříká co si máte myslet, vše máte zde a je jen na vás ke které verzi se přikloníte a kterou odsoudíte jako manipulativní psanou na zadaní.... celý text
ondrej4555


Lobkowiczové Lobkowiczové

Sice jsem v knize neobjevil žádný větší detail k Marii Leopoldině, ale vzhledem k široce rozvětvené dynastii ani není možné jít u méně významných Lobkowiczů hlouběji. Vcelku se jedná o precizně odvedené dílko, které nabízí přesně to, co bylo jeho záměrem.... celý text
Yarwen



Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II, N–Ž Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II, N–Ž

Pro mne, jako kastelána a velkého milovníka historie a aristokracie zvláště, kniha nad knihy. Přináší velmi přehledné a často velmi těžko dohledatelné informace o šlechtických rodinách. Při troše snahy si pak člověk srovná vývoj a propojení různých šlechtických rodin a jijich místa působení. Skutečně, pro člověka, který miluje historii, a sám se podílí na historické osvětě, jde o knihu Nr.1. Za mne 5*... celý text
Richard Hrob


Prastaré pověsti české Prastaré pověsti české

Prastaré pověsti české sice nejsou tak prastaré jak by se mohlo z názvu zdát, vychází převážně z Hájka, název ovšem vědomě míří před Jiráska a jeho Staré pověsti české. Teprve při čtení Maškova dílka člověk pochopí, co a proč Jirásek vynechává. Jsou to především ty pověsti, které popisují války Čechů s Moravany. To se přirozeně v 19. století českým vlastencům nehodilo a tak z mnoha bojů zůstane pouze Lucká válka, kterou musí Jirásek navíc poněkud "přeorganizovat", neboť v původní podobě na sebe různé boje navazují. Neobstojí přitom tvrzení, že se Jirásek vrací ke Kosmovi, neboť zároveň akceptuje i poměrně mladé části pověstí, jakými je Bivoj či Horymír. Zpracovat látku po svém je samozřejmě nezadatelné právo každého autora, to že Jirásek svou úpravou svým čtenářům nemalou část starých pověstí českých zamlčel je ovšem poměrně smutné. Porovnání Maška s Jiráskem je ovšem zajímavé ještě z několika dalších důvodu. Jirásek předně vykresluje jednotlivé postavy daleko černobíleji než původní pověsti, postavy spíše kladné nabývají v jeho podání doslova hrdinských kontur, postavy spíše záporné jsou často vykresleny jako zosobnění zla. Porovnání ale ukazuje také jedno pozitivum. Jiráskovo zpracování je často daleko působivější, obrazově bohatší, podmanivější, než jak to líčí Mašek a samozřejmě i kronikáři, z nichž vychází. Na závěr knihy Mašek připojuje kapitoly popisující způsob, jakým jednotliví kronikáři s látkou starých českých pověstí pracovali. Začíná logicky Kristiánem a končí Jiráskem, u každého autora poměrně podrobně uvede, jaký byl jejich přínos, co přidali, ubrali, či změnili. Právě díky téhle poslední části knihy tak čtenář získá dosti plastickou představu o postupném vznikání korpusu, který pro mnoho generací našich předchůdců zachycoval nejstarší české dějiny. Dnes sice víme, že prakticky nic z těchto pověstí skutečné historické události nepopisuje, nadále ovšem zůstává cenným svědectvím o době, v nichž jednotlivé části korpusu skutečně vznikaly. Celkový dojem: 90%... celý text
Sandik