Petr Kostrhun

česká, 1979

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u autorových knih

Karel Absolon: Objevitel, manažer, vědec Karel Absolon: Objevitel, manažer, vědec

Dobře zpracovaná kniha o jednom z nejdůležitějších vědců uplynulých století. Provází nás celým jeho životem a dává nám nahlédnout do zázemí, které vědečtí pracovníci měli v dobách minulých.... celý text
Liturgievpatek


Jan Knies 1860-1937 Jan Knies 1860-1937

Skvělá biografie o významné osobnosti naší archeologie a paleontologie. Jan Knies, rodák z Tasova, působil na více místech, ale nejvíc je spjatý s oblastí Moravského krasu. Knížka nezachycuje pouze jeho život, ale pojednává i o počátcích archeologie a paleontologie v českých zemích. Tyto obory se koncem 19. století teprve utvářely a amatérsky se jim věnovala tehdejší inteligence - lékaři, duchovní nebo třeba i učitelé, jako právě v případě Jana Kniese. Je tu krásně vidět, jak tito nadšenci věnovali svému zájmu veškerý volný čas, peníze a hlavně zdraví (Knies díky výzkumům oslepnul na jedno oko). Publikace se skládá z vlastního životopisu a z příloh, které jsou opravdu mimořádně zajímavé - části vědeckých rukopisů, které již nestihl dokončit, osobní vzpomínky na své přátele a zejména osobní korespondence s takovými velikány jako K. Absolon, J. Wankel, M. Kříž, K. J. Maška a mnoho dalších. V nich se nejvíc projevuje Kniesův charakter, břitký humor a sarkasmus. Je zvláštní, jaká mezi těmito lidmi panovala nevraživost a k čemu mezi nimi docházelo. K tomuto mi v knížce chybí zmínka o údajném podnětu J. Wankla, díky kterému bylo Kniesovi znemožněno bádat v jeskyni Pekárna. Z vlastního životopisu mě zaujal popis budování soukromého Kniesova muzea Moravského krasu ve Sloupu (první takové svého druhu v Evropě) a především úžasný vztah, jaký měl se svojí ženou Antonií, která mu osobně pomáhala u vykopávek a hlavně jej podporovala finančně (na výzkum svého manžela obětovala celé své nemalé věno). Bylo by výborné, kdyby vyšla i nějaká publikace popisující život manželek těchto svérázných osobností.... celý text
David81


Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích

Pro všechny zájemce o jeskyni Býčí skálu jde o naprostý "musthave". Knížka se zabývá především historií archeologického a speleologického výzkumu na Býčí skále a okrajově i ve významných jeskyních v okolí od 17. století do poloviny 20. století. Pro mě nejzajímavější částí knihy byla kapitola, která se zabývá dějinami německé speleologie na Býčí skále od dob založení Spolku německých turistů v Brně v roce 1909 až do konce druhé světové války. Řada informací o této zapomenuté historii je zde prezentována poprvé, což je dáno tím, že po odsunu Němců nezbyli žádní pamětníci a nebylo ani v tehdejším zájmu se tímto zabývat. Zajímavé jsou i dějiny poválečné speleologie, již v režii českých jeskyňářů, kteří zde bádali pod hlavičkou Speleologického klubu. Textem nás provází celá řada unikátních fotografií, z nichž většina nebyla dosud zveřejněna. Výborná je kapitola, která se týká vědeckých sporů o archeologických nálezech v tzv. spodní vrstvě. Následuje rozsáhlý přehled nálezů z jednotlivých dějinných etap osídlení od magdalénienu až po 20. století i s fotodokumentací významných nálezů. Nejdelší část se týká samozřejmě slavného nálezu z doby halštatské, která je celkem shovívavá k Wanklovu způsobu bádání - tehdy byla archeologie doslova v plenkách. Co ale bylo vyloženě faux pas i na tehdejší dobu (zvlášť když Wankel byl lékař), je nesprávné určení pohlaví nalezených ostatků a z toho vyvozená romantická představa pětatřiceti obětovaných panen - ve skutečnosti byl podíl mužů i žen vyrovnaný. Jako bonus je v publikaci popsána historie místní kartografie a přehled nejdůležitějších historických map Býčí skály. Mohl bych popsat ještě spoustu dalších informací, které mě zaujaly (romantická úprava okolní krajiny v 19. století, válečné úpravy jeskyně, historické grafitti na stěnách jeskyně atd. atd.). Z knížky jsem opravdu nadšený. Snad jen fotografie mohly být větší, vzhledem k jejich množství musely být zmenšeny na malý formát. Malý detail, kterého jsem si všiml. Na straně 46 je na obrázku III.8 fotografie, která zobrazuje podle jiných zdrojů místní romantickou postavu Vincence Doležala - tehdejšího poustevníka/bezdomovce. Zde je ale tato osoba popsána jako "dělník Meluzín". Kde je pravda?... celý text
David81



Jan Knies 1860-1937 Jan Knies 1860-1937

Kniha se mi líbila mnohem víc než předchozí díl. Kniha byla velmi čtivá. Může si ji přečíst kdokoliv
verka5083