Pavel Oliva

česká, 1923 - 2021

Populární knihy

/ všech 27 knih

Nové komentáře u autorových knih

Přehled starověkých dějin Přehled starověkých dějin

Povrchní velmi tendenční
palka452


Civilizace starověkého Středomoří Civilizace starověkého Středomoří

Kniha je takovým hezkým způsobem rozsáhlá, že se z ní člověk mnohému naučí, ale zároveň stručná a srozumitelně psaná, že ji člověk dokáže rozumně strávit. Dokonalá publikace pro ty, kteří chtějí alespoň trochu nakročit do antiky. Jediná nevýhoda je poněkud suchoparný text.... celý text
Clivicus


Dějiny Řecka Dějiny Řecka

Zatím jsem četla jen část věnující se Řecku od vzniku jeho státnosti (1828) do současnosti (resp. roku vydání: 1998), což je ale suverénní většina tohoto tlustospisu. Antika a Byzanc, k nimž i v češtině existuje řada monografií, totiž dostaly nepoměrně méně prostoru než moderna. A jelikož si starší dějiny hodlám nechat na jindy, dovolím si napsat komentář k přečtené části dřív, než svoje dojmy zapomenu. Nejprve objektivně. Na to, jak třaskavé moderní dějiny jsou, se Pavlu Hradečnému podařil celkem vyvážený výklad. I tak sice mezi řádky prosvítají jeho preference, například hodnocení "demokracie dobře, monarchie špatně". Nicméně nevynechává ani informace problematické, málo líbivé a kontroverzní. Třeba o teroru demokraticko-humanistických venizelistů proti royalistům, který se rozpoutal za první světové války po emigraci krále, nebo naopak o poměrně prosperujícím hospodářství za junty plukovníků. Mně osobně přišlo škoda, že čím starší dějiny, tím zběžněji jsou podány. O válce za nezávislost či o bavorokracii se čtenáři dostane jen základních informací, kdežto každé volby z 90. let jsou rozebrány do takových detailů, jako je procentuální úspěch nejokrajovějších straniček. Po dočtení posledních kapitol mám intenzívní pocit, že osobně znám Karamanlise, Papandrea a Mitzotakise. Ale já bych radši znala prvního prezidenta Kapodistriase, smutného a asketického osvícence, jehož vláda nad Řeckem byla absolutní sebeobětí. Novodobá politika - likvidace národní suverenity, skandály a věčné volební tahanice mezi Nea Dimokratia a PASOKem - jaksi postrádá romantičnost. A teď subjektivně. V Řecku si připadám doma a považuji Řeky za svůj adoptivní národ; proto mi každá kapitola něco připomněla... nebo dovysvětlila. Pochopila jsem, proč rodný dům Kemala Atatürka v Soluni hlídá děsivá vysokánská zeď s ostnatým drátem a kamerami (Turci si v něm v 70. letech zinscenovali výbuch jako záminku k pogromu na Řeky v Cařihradě). Došlo mi, že nadživotní portrét Kolokotronise není na budově muzea v Korinthu jenom proto, že tento rek patří k hrdinům osvobozovací války; kousek odtud se totiž odehrála slavná bitva v soutěsce Dervenakia, kde na hlavu porazil Turky. O něco lépe teď rozumím i tomu, proč řečtí studenti tak rádi mávají vlajkami se srpem a kladivem a čmárají rudé hvězdy (doteď se mi to různí lidé pokoušeli vyložit, ale odpověď ve stylu komunisté prohráli v občanské válce je trochu matoucí). A konečně jsem si prostudovala peripetie boje o verginské slunce mezi Řeckem a, ehm, tím státem, kterému se v Řecku neříká Makedonie. Coby někdejšího obyvatele Soluně, který první den zíral na obří nápis μακεδονια ειναι ελληνικη (Makedonie je řecká) jako tele, mě totiž tahle věc strašně zajímá. Nu, a také jsem měla strašnou radost z každé zmínky o Soluni, neřku-li z fotky této špinavé škaredé metropole, v níž proběhla většina atentátů, protože jééé, to je u nás!. Značnou část toho, co jsem věděla o řeckých dějinách, mi vyprávěli samotní Řekové. Kniha tomu dodala rámec a souvislosti. Od jistého Kerkýřana jsem slyšela o pogromu proti cařihradským Řekům, při němž byl zaživa upálen otec jeho přítele; konečně znám kontext. Také už chápu třeba to, proč měl můj kamarád v očích slzy, když mluvil o maloasijské katastrofě. Tehdy jsem myslela, že vím, oč jde (prohra Řecka ve válce s Tureckem, ztráta odvěkého území a povinná výměna obyvatelstva), ale můj dřívější turecký zdroj elegantně pomlčel o masakru ve Smyrně, takže mi tak prudké emoce zůstaly záhadou. Ale hlavně mi všechny kapitoly o moderní historii připomněly jeden soumrak v Athénách. Šli jsme s mým dobrým přítelem, sefardským Židem z Rhodu, z hory Lykabéttu, odkud jsme pozorovali západ slunce, na náměstí Omonia. Za tu cestu mi stihl vyložit novější řecké dějiny, počínaje historkou, jak Kapodistrias lstí naučil Řeky jíst brambory, a konče tragickou a bizarní smrtí krále Alexandra. A znovu se musím obdivovat jeho znalostem. Stýská se mi po Řecku (existuje pro to slovo νόστος, odtud nostagie) a Dějinám jsem vděčná, že mě alespoň nutí vzpomínat.... celý text
JulianaH.



Civilizace starověkého Středomoří Civilizace starověkého Středomoří

Rozsáhlá krásná naučná publikace, která mi přinesla spoustu nových informací nejen ze starověkého Řecka a Říma, ale také ze zemí Předního východu, Egypta, Sýrie, Malé Asie, Mezopotámie. Ocenila jsem obrazovou přílohu a opětovně jsem žasla, co všechno zmíněné civilizace ve své době dokázaly.Text mimo fotografie je opatřen kresbami a mapkami, což mi umožnilo se lépe orientovat v uvedených civilizacích. Hodnotím - perfektní dílo a zcela jistě doporučuji k četbě.... celý text
Filomena1961


Civilizace starověkého Středomoří. I. díl Civilizace starověkého Středomoří. I. díl

Knihu "Civilizace starověkého středomoří" jsem četl zejména proto, že byla vydaná rok po mém absolvování dějin starověku. Nesmírně jsem se na ní těšil, ale musím říct, že vlastně má očekávání nenaplnila. Autoři si kladli za cíl seznámit odborníky i laickou veřejnost informacemi z rozmanitých oblastí - politiky, hospodářství kultury a tyto informace měly být navíc vyvážené. V praxi ale v knize jsou zejména politické dějiny a nedochází k propojení s jinými aspekty společnosti. Kniha je do určité míry velmi precizně shromážděným materiálem k prvním civilizacím, ale z textu je patrné, že autoři se věnovali zejména dějinám Řecka a Říma a jiným oblastem je věnováno méně prostoru (je to pochopitelné i z důvodu množství pramenné materie. Částečně se také obávám, že kniha svůj cíl, tj. popularizovat starověké dějiny i mezi laickou veřejností vlastně nemůže naplnit, jelikož spousty společenských termínů není vysvětleno a kupříkladu mnohé informace jsou mnohem pečlivěji vysvětleny v "Kolébce civilizace". Pokud bych to shrnul, tak kniha rozhodně nabízí velmi kvalitní úvod do studia starověku, ale zároveň je nutné podotknout, že vytváří pouze jakousi osnovu, která by měla být doplněna studiem další literatury, aby dokázala nabídnout ucelený pohled na jednotlivé aspekty života ve starověku.... celý text
Belforn