1. Domů
2. Autoři
3. Pauline Mai
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar 5
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Pauline Mai

Štěstí má barvu levandule

„Příjemná oddechovka na letní měsíce. Je to pomalejší příběh bez extra větších zvratů, u kterého prostě víte, že to dobře dopadne. Na letní dovolenou ideální.“... celý text
— Trana

---

Štěstí jiskří jako sníh

„Jakmile jsem uviděla tuhle knihu, chtěla jsem si jí přečíst. Mám ráda knihy s vánoční tématikou a tak jsem se do ní pustila. Vůbec jsem ale netušila když jsem si ji vzala do rukou, že to bude tak smutné a dojemné, což tenhle příběh od začátku je. Myslela jsem si, že to bude klidný příběh plný romantiky, vánočního klišé ale opak je pravdou. Kdybych věděla jaké smutné téma se knihou prolíná asi bych si jí teď nevzala. Čekala jsem trochu něco jiného, proto jsem byla převážně po celou dobu smutná ale i tak to byl pěkný příběh, který mi vykouzlil chvilemi i úsměv na tváři. Kouzlo Vánoc, trhy, koledy, přátelé, svařák, vůně jablka a skořice Vás dokonale vtáhne do malého městečka ve kterém se vše odehrává. Zkrátka vše co k Vánocům patří tu naleznete jen je to více dojemné. Celá kniha je především o Maditě, která již několik let chodí s přítelem Viktorem. Užívají si nejen vánoční svátky ale především sami sebe. Je to nejkrásnější období v roce a všichni naprosto milují vánoční atmosféru která je okolo. Bohužel se tu ale těsně před Vánoci stane nehoda a ta je hlavním tématem tohoto příběhu. Od této doby Madita nemůže Vánoce doslova vystát. Pracuje v místní čajovně a prodává na vánočních trzích, což zrovna pro ni není jednoduché. Nicméně její neteř a synovec před Vánoci napíší dopis Santu Clausovi a přemluví tak i svojí tetu aby si společně s nimi taky jeden napsala. Madita se nechá přemluvit a napíše své touhy a přání do dopisu. Netuší, že tento dopis, který napsala neskončí v koši jak byl původní záměr. Po sepsání ho sice vyhodila, ale dopis se dostane do rukou k někomu, kdo se bude snažit jí pomoct, zůstat nablízku a hlavně jí dá naději a pocit, že na to není sama. Není to obyčejný vánoční příběh plný štěstí a lásky ale donutil mě se zamyslet nad svým životem. Hlavní roli tu má vyrovnání se ze smrti blízké osoby. Je to velmi citlivý a dojemný příběh, který Vás nenechá v klidu ale naopak Vás přiměje se nad vším zamyslet. Uvědomit si, že když se něco doopravdy stane jsou tu lidé, kterým na Vás záleží. Ikdyž cítíte za to jistou odpovědnost či vinu a říkáte si, že jste mohli něco udělat jinak, jsou tu kolem Vás osoby které Vás mají rádi a vy na to nejste sami. Někdy si stačí jen promluvit, svěřit se a nedusit to v sobě. Určitě si to najde své čtenáře. Mě se to líbilo ale jsem radši pro veselejší příběhy. Tak či onak tomu dávám kladné hodnocení.“... celý text
— Anet_jan_book

---

Štěstí jiskří jako sníh

„Jakmile jsem uviděla tuhle knihu, chtěla jsem si jí přečíst. Mám ráda knihy s vánoční tématikou a tak jsem se do ní pustila. Vůbec jsem ale netušila když jsem si ji vzala do rukou, že to bude tak smutné a dojemné, což tenhle příběh od začátku je. Myslela jsem si, že to bude klidný příběh plný romantiky, vánočního klišé ale opak je pravdou. Kdybych věděla jaké smutné téma se knihou prolíná asi bych si jí teď nevzala. Čekala jsem trochu něco jiného, proto jsem byla převážně po celou dobu smutná ale i tak to byl pěkný příběh, který mi vykouzlil chvilemi i úsměv na tváři. Kouzlo Vánoc, trhy, koledy, přátelé, svařák, vůně jablka a skořice Vás dokonale vtáhne do malého městečka ve kterém se vše odehrává. Zkrátka vše co k Vánocům patří tu naleznete jen je to více dojemné. Celá kniha je především o Maditě, která již několik let chodí s přítelem Viktorem. Užívají si nejen vánoční svátky ale především sami sebe. Je to nejkrásnější období v roce a všichni naprosto milují vánoční atmosféru která je okolo. Bohužel se tu ale těsně před Vánoci stane nehoda a ta je hlavním tématem tohoto příběhu. Od této doby Madita nemůže Vánoce doslova vystát. Pracuje v místní čajovně a prodává na vánočních trzích, což zrovna pro ni není jednoduché. Nicméně její neteř a synovec před Vánoci napíší dopis Santu Clausovi a přemluví tak i svojí tetu aby si společně s nimi taky jeden napsala. Madita se nechá přemluvit a napíše své touhy a přání do dopisu. Netuší, že tento dopis, který napsala neskončí v koši jak byl původní záměr. Po sepsání ho sice vyhodila, ale dopis se dostane do rukou k někomu, kdo se bude snažit jí pomoct, zůstat nablízku a hlavně jí dá naději a pocit, že na to není sama. Není to obyčejný vánoční příběh plný štěstí a lásky ale donutil mě se zamyslet nad svým životem. Je to velmi citlivý a dojemný příběh, který Vás nenechá v klidu ale naopak Vás přiměje se nad vším zamyslet. Uvědomit si, že když se něco doopravdy stane jsou tu lidé, kterým na Vás záleží. Ikdyž cítíte za to jistou odpovědnost či vinu a říkáte si, že jste mohli něco udělat jinak, jsou tu kolem Vás osoby které Vás mají rádi a vy na to nejste sami. Někdy si stačí jen promluvit, svěřit se a nedusit to v sobě. Určitě si to najde své čtenáře. Mě se to líbilo ale jsem radši pro veselejší příběhy. Tak či onak tomu dávám kladné hodnocení.“... celý text
— Anet_jan_book

---

---

Štěstí jiskří jako sníh

„Pauline Mai napsala jednu vážně úžasnou letní knížku, a to Štěstí hřeje jako slunce. Přenesla mě do nádherné Florencie, za úžasnými památky i dobrosrdečnými lidmi. Tuhle knížku jsem si zamilovala, protože měla všechno, co má pravá romanťárna mít – uvěřitelnou romantickou linku, silný příběh, ale i skvělé vedlejší postavy, dojemně vykreslené prostředí. Takže, když vyšla její další novinka, musela jsem ji mít doma. Jenže – se to asi moc nepovedlo. Byla to dobrá oddechovka na vánoční večery, měla silný příběh i kouzelné prostředí, ale to pomyslné „něco“, ta jiskra, mi tam chyběla. Tentokrát tu máme hlavní hrdinku Maditu, která žije v malém městečku u své sestry. Vánoce nemá ráda, připomínají jí okamžik, kdy ztratila svého přítele a bolest ji sužuje tak hluboce, že při vzpomínce na něj nemůže dýchat. Díky své neteři a synovci napíše dopis Santovi, ve kterém se až překvapivě ze své bolesti vypíše a s myšlenkou, že se ztratí v nenávratnu, svůj dopis zmačká a vyhodí do koše. Jenže, jak už to tak bývá, dopis si k Santovi cestu nakonec najde. Akorát, že se jedná o místního učitele v mateřské škole, Emila, kterého smutek pisatelky tak zasáhne, že se rozhodne jí prostřednictvím dopisů trošku pomoct. Jak by to udělal Santa, že? Boj se smutkem, pomalé poznávání, hon za identitou tajemného Santy – to je tato kniha. Maditino utápění ve smutku, kdy od tragédie uběhlo už několik let, bylo ale až tak časté, že u mě místo soucitu vyvolalo pravý opak. Nemožnost se odtrhnout od bezpečí domova, kde si tak nějak zvykla, že ji každý lituje – to nebylo úplně dospělé chování. Chyběla mi tam určitá dynamičnost a vášeň. Celkově to bylo ale velmi milé čtení a nejvíc se mi líbila atmosféra města, krámku a vánočního trhu, který navodil tu pravou sváteční atmosféru. Za knihu děkuji @grada_cz a @cosmopolis_cz v rámci spolupráce.“... celý text
— bookbug_cz

---

Štěstí jiskří jako sníh

„213/2024 Štěstí jiskří jako sníh Pauline Mai Cosmopolis 280 stran Vítejte v malebné podhorské vesničce na začátku adventního času. Místo je to veskrze malebné, prodchnuté předvánoční atmosférou, radost pohledět. Ne každý se však těší na Vánoce. Například naše hlavní hrdinka Madita již pár let tento čas ráda nemá. Před třemi lety prodělala velkou ztrátu, ze které se doposud nevzpamatovala. Nechce si užívat na vánočních trzích, pít bezstarostně punč, bruslit na zamrzlém potoce, procházet se vánočně vyzdobeným městečkem, chce si někam zalézt a probudit se, až bude po všem. Jenomže má všetečného synovce s neteří a ti ji donutí napsat dopis Santovi. A naše Madita si v něm vylije srdíčko, konečně napíše upřímně, jak se věci mají. A Santa jí odpoví... Tak začíná náš příběh. Příběh pro milovníky adventní doby, příběh pro ty, kteří nepřestali věřit na zázraky, obzvláště v tom nejkouzelnějším čase v roce, kdy je přeci vše možné. Milé a laskavé čtení, kdy se z velké bolesti může nakonec zrodit něco nového, krásného. Na nový začátek není přeci nikdy pozdě. Moc hezké počteníčko to bylo, plné sympatických postav, krásného prostředí, vánoční atmosféry, rodinné soudržnosti, sesterské lásky. Sledovat Maditu, jak pomalu po krůčcích začíná opouštět svou ulitu, do které se schovala před okolním světem a uvědomuje si, že má i ona právo na štěstí a třeba i lásku, bylo velmi osvěžující čtení. Prakticky po celou dobu čtení jsem měla na tváři takový ten blboučký úsměv plný dojetí a radosti. Ano, toto byla moc hezká vánoční knížka. (PROSINEC 2024)“... celý text
— Knižní střípky