Patrick Carman
americká, 1966
Populární knihy
/ všech 5 knihNové komentáře u autorových knih
Temné hory
„Po dočtení knihy jsem byla ráda, že jsem po ní sáhla. I když na ní byl znát čas a doba, kdy byla napsaná, tak to bylo velmi dobré čtení.“
— Ran
Trnité údolí
„Původně jsem se k této sérii už nechtěla po přečtení prvního dílu vůbec vracet, ale je to jediná kniha s růžovou obálkou, co mám doma v knihovničce. Příběh byl rozhodně více akční a celkově zajímavější než v předchozím díle, a proto přemýšlím, že pokračování v sérii by nemuselo být tak hrozné. Narozdíl od první knihy končí otevřeně a už to není taková pohádka pro malé děti.“... celý text
— ElessaRiverbow
Osamělé moře
„Mě se tahle knížka v mladším věku hodně líbila. Hezky psané, originální a akční. Rozhodně zabaví.“
— inachisio
Temné hory
„Myslím, že bych knihu ocenila víc, kdybych byla o pár let mladší. Ne, že by to bylo něco hrozného, ale ani ne nejlepší, co jsem letos četla. Příběh byl hezký a nápad se zdmi se mi líbil, ale přišlo mi to tak jednoduše a nezáživně napsané, že mi dělalo problém se do příběhu začíst. Jako člověk, který je schopen ztratit se snad úplně všude, hodně oceňuji mapu, díky které jsem se orientovala mnohem lépe :D Postavy, až na pár výjimek, byly sympatické, i když mě později iritovalo Alexino prozrazení informací o Sebastianovi, přestože jí to Ander výslovně zakázal. Ke konci mi ale přišlo, že je to až moc uspěchané. Mám doma celou sérii, nejsem si však jistá, jestli ji budu číst dál.“... celý text
— ElessaRiverbow
Hvězdný poutník
„Hodnocena celá série.
První díl dobrý, skoro není co vytknout. Druhý a třetí už byly mírně slabší. Zvířatomluvné šutry se zase nějak objevily, mrtvoly oživly a to, jak všichni plánují supertajné věci, o kterých se vytrvale tváří, že nic neví, už mě začalo unavovat. První věděl o existenci trpajzlíka za zdí a tajné chodbě. Dobře, to jde. Další ví o obrech, další o tom, že je postava XY živá, jinej, že je holka adoptovaná... až jednoho napadá, jestli ta veřejná tajemství fakt musela být tajná a nemohlo se to celé vyřvat na náměstí. Plus samozřejmě to, že se mi chování postav zpětným pohledem nepozdávalo. Čtvrtý díl byl retrospektiva, u které člověk prostě věděl, jak to dopadne, takže celkem příjemná oddechová záležitost, ačkoli člověk místy nevěřícně kroutil hlavou. A pětka? Ale jo, bylo to fajn. Změna prostředí příjemná, postavy taky. Líbilo se mi klouzání na liánách, i když ten závod s chytáním vlajek se mi zdál trochu... no, možná jsem to špatně pochopila, ale pokud tam fungovala fyzika, neměli by sletět dolů, když se pustili jednou rukou? Jinak to bylo v pohodě... až na ten konec. Já nemám nic proti happyendům, to zase ne. Ale nemám ráda patnáctileté děti, které objeví svůj smysl života.
Oceňuju, že do toho autor nenatáhl dnes tak oblíbené milostné trojúhelníky, čtyřúhelníky, lichoběžníky a podobně, které bytostně nenávidím. Svatba jedné sabotérky s pygmayem bohatě stačil. Ale s těmi životními úděly to přepískli. Takže Warwold číslo 1 se potuloval po souži, číslo2 po moři a číslo3 po nebi. Fajn. Co tam ale dělali? U prvního to je jasný, trojka budiž, to by asi taky šlo nějak pochopit... ale dvojka? Já chápu, že měl Roland rád moře a tak a že mu jednou za čas někdo hodil zásoby... ale co celou dobu dělal? Pokud si pamatuju správně, byl tam sám, ne? Takže několik desítek let se plavil úplně sám po moři bez lidskýho kontaktu. Pěkný. To mi zní jako recept na psychickou poruchu.“... celý text
— Elizza
Patrick Carman - knihy
2009 | Hvězdný poutník |
2006 | Temné hory |
2006 | Trnité údolí |
2008 | Osamělé moře |
2007 | Desáté město |
Žánry autora
Romány Fantasy Pro děti a mládež
Štítky z knih
tajemství fantasy pro děti pro děti od 9 let
Carman je 24x v oblíbených.