Patricia Churchland

Populární knihy

Mozek a vědomí aneb Role mozku ve vzniku lidské identity

Nové komentáře u autorových knih

Mozek a vědomí aneb Role mozku ve vzniku lidské identity

„Málokdy se stane, že čtu knížku dvakrát - tahle mě k tomu "donutila". Úvod knížky je skvělé zasvěcení do dějin přemýšlení o vztahu já/ne-já, náboženství (duality) a filosofie. Následující části jsou vědečtější, ale věnují se problémům každodenního života. Pro mě osobně velký "eye-opener", co se týká emocí a jejich původ ve fungování mozku (agresivita, láska, náboženství, meditace). Důležitá kniha, která by měla být povinnou četbou pro všechny pedagogy, protože to, co se v ní popisuje, bude mít čím dál větší vliv na to, jak se díváme na chování člověka.“... celý text
— lukas9656

Mozek a důvěra

„„Morálka je přirozený jev – limitovaný silami přirozeného výběru, zakořeněný v neurobiologii, tvarovaný místní ekologií a modifikovaný kulturním vývojem.“ Obávám, že za pár měsíců si z knihy P. Churchlandové nevybavím nic víc než tohle základní tvrzení (a to mě ještě znejistí ta ekologie), k němuž nevyhnutelně směřují jednotlivé kapitoly věnované starosti o sebe rozšířené na starosti o druhé, důvěře, spolupráci, genetickému pozadí našeho zejména prosociálního chování či (neúspěšným) snahám o nalezení univerzálních morálních pravidel. To vše okořeněné, nebo lépe řečeno podepřené řadou nedávných neurobiologických poznatků. Autorka samozřejmě k žádnému definitivnímu závěru nedojde (je otázka, zda je to v souvislosti s morálkou možné), ale naznačuje zajímavou a vlastně vcelku logickou cestu, jak dál a kudy určitě ne. Jinak souhlas s užvatelem hu_87, že kniha není napsané zrovna dvakrát čtivě a mohla by klást větší důraz na pointu, která se občas ztrácí v moři faktů. Čtivosti ani nepřidává překlad, který sice mnoho složitých termínů vyřešil velmi dobře, nicméně třeba vytrvalé překládání anglického „evidence“ jako evidence místo důkaz bylo trochu otravné. (PS: A teprve teď koukám, že hyperion si z knihy vybral tentýž citát; to jen dokládá, že je to asi opravdu nejkratší a zároveň nejlepší shrnutí toho, k čemu Churchlandová dospěla.)“... celý text
— TheRaven

Mozek a důvěra

„Poměrně poučná a zajímavá knížka, avšak s několika výhradami. Knížka chvílemi působí dojmem středoškolské /vysokoškolské učebnice, což zhoršuje samotnou čtivost, třeba nakousne jednu věc a nerozebere jí dál, takže na tu informaci pak stejně zapomenete, protože si ji nemáte s čím spojit. Jedna věta o docela zajímavý informací mi jaksi ztěžuje následný zapamatování. Ač jsem nadšenec neurovědnich témat, mám pocit, že si z knihy nic neodnasim. Což je škoda. Není to ani tak o tom, že je to napsaný moc odborně. Spíš jako učebnice, ve který sem tam nemáte vodítka k informaci, co by byla třeba i zajímavá. Nevím. Když jsem četla takovýho Ramachandrana a jiné autory, neměla jsem takový pocit. Zkusím se kouknout ještě do její další knížky a uvidím.“... celý text
— hu_87

Mozek a vědomí aneb Role mozku ve vzniku lidské identity

„V minulosti jsem takovým knihám dával 4 hvězdy. Něco mi na nich vadilo, ale protože byly informačně hodnotné, dal jsem vyšší hodnocení. Jenže tolerance časem klesla. Vadí mi přeceněné knihy a sám jsem to vlastně dělal. Zde mi asi nejvíc vadí, že si nedokážu představit cílového čtenáře. Pokud se někdo o téma mozku a vědomí zajímá, nedozví se skoro nic nového. Vzhledem k poměru témat a stran je zřejmé, že výklad nejde moc do hloubky. Není na to prostor. 210 stran je příliš málo. Po úvodní kapitole se probírá, zda může mít člověk duši, vzhledem k tomu co víme o mozku. A ve třetí se zabývá existencí nebe a stavy vědomí v blízkosti smrti. Pro mě po naučné stránce téměř bezcenné. Narážím na to opakovaně. Když čtu naučnou literaturu očekávám dobře zpracované téma a ne názory autora na náboženství. Autorka naštěstí nemá potřebu se do něj nějak navážet. Po stránce názorů není agresivní, jak někdy bývají knězi ateismu. Je tolerantní a empatická a díky tomu se to dobře čte. Pochází z křesťanské rodiny, cvičí jógu a díky tomu má určité pochopení této problematiky. Paradigma však používá materialistické. 60 stran a zatím mi to nic nedalo. Nějaký závěr to ostatně ani mít nemohlo. Čtvrtá kapitola řeší morálku a pak se věnuje agresivitě, sexu, podvědomí apod. Kniha se sice jmenuje Mozek a vědomí, ale tohle téma řeší pouze jedna kapitola. V čem je kniha výborná, tak jako úvod do problematiky. Filozoficky náročnější je jen jedna kapitola, kde se řeší svobodná vůle. Je to sice od neurofilozofky, ale není to vůbec znát. Napsané je to srozumitelně. Kdo na téma mozku nic nečetl a bojí se něčeho náročného, tomu knihu maximálně doporučuju. Cílovým čtenářem by mohl být středoškolák. Jenže čtou lidé v 16 naučné knihy o mozku? Fakt nevím. Ocení to asi jen ti, kdo rádi čtou naučnou literaturu. Trochu se o tohle téma zajímám, čtu články a tak jsem možná moc kritický. Jenže originál je z roku 2013 a přesto mi to přišlo zastaralé. Buď autorka psala knihu dlouho nebo tomu škodí zaostalé paradigma. Podnadpis slibuje příliš mnoho. 75%“... celý text
— Eldar80

Mozek a vědomí aneb Role mozku ve vzniku lidské identity

„Kniha pěkně vysvětluje základy neufrofyziologie. Je v mnohém podnětná. Vysvětluje vědomí jako automaticky, evolučně vzniklou funkci mozku, materialisticky. Bohužel se v pochopení hlouběji nedostává. Cituje Platona a Descarta- "Kdyby měl Descartes k dispozici můj MacbookPro, asi by popustil své fantazii uzdu více." To je velmi zajímavé - oba výše jmenovaní se k pochopení tématu dostali daleko hlouběji a podstatněji než autorka, přitom k tomu nepotřebovali statistiku ani computer, stačilo jim jen přemýšlet. Platon sám říká, že pochopení pravdy je obtížný a dlouhý proces který vyžaduj disciplinu a velké vnitřní úsilí. Nelze ho získat jen studiem a posloucháním přednášek. Po přečtení knihy bych řekl, že ani ne celoživotním vědecký výzkumem - odpovídá na dílčí otázky s vysokou přesností a spolehlivostí, ale nakonec pro stromy nevidí les. Filozoficky je kniha opravdu slabá, přesto nám autorka sděluje obecné pravdy, samozřejmě na svém stupni pochopení - tím dosvědčuje jakou má Platon stále pravdu. V tomto ohledu nám více než neurofyziologie sděluje moderní kvantová fyzika - Penrose, Fox, teorie superstrun.“... celý text
— rudolf0410

Přejít na knížky autora