Pajtim Statovci

finská, 1990

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Moje kočka Jugoslávie Moje kočka Jugoslávie

„Hodně zajímavá kniha, v níž se autorovi podařilo propojit hned několik zdánlivě nepropojitelných témat (postavení muslimských žen, válka v bývalé Jugoslávii, homosexualita, život přistěhovalců ve Finsku...). Dvě časové linie, dva světy, dva příběhy, které se nakonec potkají. Příběh o hledání sebe sama, který neservíruje čtenáři vše na zlatém podnosu, a dává možnost k úvahám. Jen ta agresivně růžová obálka trochu tloukla do očí i při vlastním čtení. Po prvních několika stranách šla z knihy dolů :-).“... celý text
— Zorka

Moje kočka Jugoslávie Moje kočka Jugoslávie

„Nesedla mi. Mám ráda magický realismus a hru se symboly. Symboly se však musí někde protnout a dát mi na konci význam, což se u Kočky Jugoslávie nestalo. Co znamená kočka? Je to společnost? Zrcadlí duši toho, kdo si ji ochočí? Co znamená had? A co jejich souboj? Proč měl jeden z hrdinů fobii z hadů a proč tento strach náhle zmizel? Po přečtení znám sice příběh, ale kniha pro mě nadále zůstává stejnou neznámou, jako bych ani neotevřela její desky a nedostala se dál než za růžovou obláku.“... celý text
— Abulafia

Moje kočka Jugoslávie Moje kočka Jugoslávie

„Dva zdánlivě mimoběžné životní příběhy dvou kosovských Albánců v různých časových rovinách - Bekima a Emine. Bekimův příběh začíná náhodným homosexuálním sexem v současném Finsku. Eminin v Kosovu v roce 1980, když se jakožto 17-letá vdá za krásného "prince na bílém koni", ale odchodem z rodného domu se její život vmžiku vmáčkne do tradičního muslimského uspořádání rodiny, ještě krutějšího a svázanějšího než je běžné. Sledujeme ji až do pozdního stáří a je to vyprávění svižné a zajímavé. Zato Bekim se nějak ve všem plácá - nejen tím, že je přistěhovalcem ve Finsku. Jsme svědky jeho jednorázových homosexuálních vztahů, podivného soužití s kočkou (semetriky co mluví a pije brčkem) a dlouhodobějšího vztahu s o hodně starším mužem. Tahle linie vyprávění mě nebavila skoro v žádné jeho fázi. Celé to bylo podivné a motiv "tajemné" kočky mi přišel strašně naivní. Obě dějové linie se střídaly velice rychle, což mi nevyhovovalo. Zhruba do půlky to vypadalo na plný počet, ale pak to upadlo - zejména v dějové lince mužského hrdiny. Jako by to byly dvě knihy: tu o Emine bych četla s chutí, tu o Bekimovi bych odložila (resp. bych po ní asi vůbec nesáhla). Ten rozruch a množství cen upřímně moc nechápu. Překlad se bohužel nepovedl - chybí mu cit pro jazyk, takže se v knize vyskytují divně znějící výrazy, třeba že kočka "vystrčí" drápy a ne že je "vytáhne". Nevím, zda je takhle jazykově nemotorný už originál, ale ať už to pochází od autora nebo od překladatelky, takový úpadek jazyka je žalostné číst.“... celý text
— meluzena

Moje kočka Jugoslávie Moje kočka Jugoslávie

„Kdo je had a kdo je kočka? A koho se bát víc? Magický realismus sluší balkánské literatuře velmi. Knížku jsem "stáhla" za dva dny, stylově na trajektu z chorvatského ostrova Vis a na zahrádce bungalovu u moře v Primoštenu.“... celý text
— Šárka_D

Moje kočka Jugoslávie Moje kočka Jugoslávie

„Těšila jsem se na tuto knihu v sytě růžovém přebalu, ale zároveň jsem se i trochu bála. Začetla jsem se však rychle a plně jsem se ponořila do příběhu dvou hlavních postav, který tak plynul, plný bolesti a osamění. Od rozličných zvyků, které jsou pro nás tak cizí, jasně určených rolí pohlaví v muslimském manželství, osamělosti, násilí, pocitu, že vás nikde nechtějí, ať už jdete kamkoli, až po problémy s navazováním kontaktů a nepochopení okolí, protože nikdo vás neodsuzuje, ale přitom všichni odsuzují "takové, jako jste vy." Ztracená léta kvůli válce, ztracená léta po boku člověka, ztracená možnost žít stejný život jako lidé ve vašem okolí, protože těžko zbavíte všechny předsudků a sebe toho, že procházíte z jiné, naprosto odlišné země. Moje hadí noční můry znovu ožily a alergii na kočky jsem pocítila jako nikdy dříve, ale prášek jsem si nevzala. Autorovi smekám.“... celý text
— LanternDream

Přejít na knížky autora