Nová kniha
Step - Oksana Vasjakina
Horkého léta roku 2010, kdy evropskou část Ruska zachvátily požáry, přijíždí ze Sibiře dvacetiletá dívka, aby se setkala se svým otcem, kterého neviděla deset l... detail knihy
Nové komentáře u knih Oksana Vasjakina
Rána
„V letadle směřujícím z Moskvy do malého města na Sibiři sedí nenápadná žena. Při bližším pohledu působí nervózně a odtrženě. V zavazadlovém prostoru nad její hlavou totiž leží taška s urnou, v níž je popel její zemřelé matky. Matky, která neměla snadný život a pro kterou bylo mateřství spíše nutnou povinností než radostí. Dcera touto cestou plní matčino poslední přání, pohřbít ji v rodném městě uprostřed sibiřské tajgy. Toto putování má však pro dceru ještě hluboký osobní význam. Představuje způsob, jak se od matky definitivně odtrhnout a zacelit hluboké emocionální rány.
„Rána“ na první pohled klame. Podle anotace jsem očekával melancholický roadtrip napříč Sibiří. Tato linie v knize sice skutečně je, tvoří základní línií celé knihy a je záchytným bodem, ke kterému se vyprávění pravidelně vrací poté, co se rozvětví do jedné ze svých mnoha odboček. V kontextu těchto odboček však hlavní linie poměrně zaniká. „Rána“ je totiž především velmi intimní zpovědí ruské básnířky Oksany Vasjakinové, která formou roztříštěného vyprávění rozebírá vlastní život. Úmrtí matky a putování s jejím popelem se pro ní stává katalyzátorem pro návrat do vlastní minulosti, hluboké zamyšlení nad životem a hledání nové životní cesty. Autorka přeskakuje mezi různými obdobími, místy i tématy, a ačkoliv by to někdo mohl označit za nesourodý slepenec, podle mého názoru tento přístup naopak umocňuje pocit naléhavosti a autenticitu její výpovědi.
Vasjakinová nechává čtenáře nahlédnout především do komplikovaného vztahu se svou chladnou matkou, otevřeně mluví o své homosexuální orientaci a popisuje vztah k literatuře a poezii, které používá jako nástroje pro vyrovnání se s vlastním životem. Jako hnací sílů ke vzniku knihy autorka zmiňuje potřebu skrz literaturu vyčistit a zacelit vlastní rány. Ve své výpovědi zachází hluboko a přenáší na čtenáře širokou škálu emocí. Předností knihy je i její styl, ze kterého je znát, že se autorka pohybuje především ve vodách poezie.
Ránu tedy ocení hlavně čtenáři, kteří vyhledávají netradičně pojatá, velmi intimní a emocionálně intenzivní vyprávění. Ti, kdo hledají především silný děj, spád a klasickou čtivost, se s knihou pravděpodobně minou.
4/5“... celý text
— JakeTheDog
Rána
„Podle anotace knihy jsem si představovala, že se mi dostane téměř cestopisu současným Ruskem. Dostalo se mi příběhu ženy, která svým kladným vztahem k alkoholu a násilnickým týpkům ovlivnila život své ubohé, citlivé a osamělé dcery, a kniha je jakýmsi vyrovnáváním se s tímto traumatem. Zase jsem překvapila sama sebe jak nejsem tolerantní (a to jsem měla zato, že celkem jsem) a jak nepříjmně se mi čtou ty otevřené lesbické pasáže.“... celý text
— kaja77
Rána
„Mozaika k sobě různě poskládaných střípků. V rychlém sledu se střídají pasáže popisující autorčinu cestu s popelem své matky na Sibiř, od Volgogradu přes Moskvu, Novosibirsk a Irkutsko až do rodného města Usť-Ilimsk, s pasážemi vyrovnávající se s její smrtí, ale především s hledáním lásky ve vzpomínkách na jejich komplikovaný vztah. To vše je nerušivě doplněno vloženými esejemi o samotné podstatě psaní. Části nejsou nijak výrazně ohraničené, ale vzájemně se prolínají. Zajímavý (a původně asi nezamýšlený) formát se básnířce Oksaně Vasjakinové podařilo navíc obsahově i naplnit. Její opravdu velká otevřenost, kdy před čtenářem nezatajila snad ani sebeniternější pocit, dokonale vyvažuje absenci děje ve smyslu napínavých zápletek atd. Z textu je cítit upřímnost i fakt, že se autorka potřebovala ze svých ponurých nálad vypsat.“... celý text
— Mijagi
Rána
„Parádní všeobsažné dílko. Mrazivé závany (nejen) sibiřského - (post)soviet wavu- střídají až mechanicky posvátné popisy úkonů souvisejících s pochováním nebožtíka, nekompromisní verše a esejistické pasáže zrcadlící syrovou upřímnost a schopnost nacházet rozmanité způsoby k reflexi vnitřních pochodů.
Někdy udělím pět hvězdiček, protože čtyři jsou zkrátka málo. Zde hodnotím pěti hvězdičkami, protože systém databáze neumožňuje udělit vyšší hodnocení.“... celý text
— pahorkatina
Rána
„Mrazivé a opravdové. Ryzost v každém slově.“
— ŽralokPeet
