Nové komentáře u knih Natasha Pulley
„Maják na severu bych velmi pravděpodobně nikdy ani číst nezačala, a určitě bych jej nedočetla, nebýt doporučení mé kolegyně, která mi knihu předávala s nelíčeným nadšením.
Proto mě velmi překvapilo, když jsem se s ní zhruba prvních sto stran trápila. Občas mi neseděl nějaký výraz, což jsem přičítala překladu, ale obecně mi příběh připadal zmatečný a nijak zvlášť zajímavý. Korunu tomu dodaly želvy nejen na Hebridách: jak se vůbec dokázaly v té zimě pohybovat, a podle knihy se navíc přesunovaly poměrně rychle – na želvy tedy určitě, soudím já. Naštěstí mě v tom čase už zaujala postava dvou M, jejíž osud a hlavně původ mě lákal mnohem více nežli dobrodružství hlavního hrdiny, takže jsem pokračovala, a nelituju. Rozuzlení jsem sice odhalila o něco dříve, než nám ho autorka naservírovala, ale podrobnosti jsem si v závěru ráda nechala vysvětlit.
Není to má první kniha o cestování v čase, ani první scifi/fantasy vracející se do doby napoleonských válek. Ale teď už jsem i já přesvědčená, že stojí za přečtení. Zvláštní kniha, o tom žádná . . .
„Pro lidi, kteří nad vámi stojí s bičem a tváří se u toho, bůhvíjací nejste kamarádi, mají v pekle vyhrazený samostatný kotel.““... celý text
— broskev28
„Musím říct, že tohle jsem od knihy nečekala. Anotace mě nalákala na zajímavé téma, ale rozhodně jsem netušila, co mě bude čekat dál.
Děj místy působil zmateně, ale to se dalo čekat nejen skoky v čase, protože vyprávění se zabývá různými roky, ale i samotnými změnami v časové linii. Naštěstí vyprávění nešlo nějak přespříliš do hloubky a zbytečně se netočilo, protože to by mi popravdě šla asi hlava kolem :-D.
Ale bylo to napsané tak mile a hezky, že jste si museli oblíbit všechny postavy. Od začátku do konce jsem byla bez dechu z očekávání, kdy se konečně dozvím pravdu o Joeovi. Neustále se postupovalo malými krůčky a když se zdálo, že děj konečně vyplivne něco důležitého a zásadního, zase ta naděje byla odsunuta o něco dál. Bylo to jako když králík běží za mrkví a ta se stále vzdaluje...
S tímhle tématem se dalo hodně pracovat, to jak stačí jedna změna v minulosti a jak to ovlivní budoucnost, to jsou vždycky velká dilemata "co kdyby". A představivosti se meze nekladou. Sice je to v téhle knize důležitou součástí, ale mám pocit, že nejvíc prostoru autorka věnuje samotné podstatě postav, než zrovna možným změnám historie.
Kniha byla pro mě velkým překvapením. Jak už jsem říkala, milým stylem napsání, velice sympatickými postavami, napínavým dějem, ale především tou promyšleností časové osy a jejími změnami. Závěr už se dal odhadnout, přestože jsem do poslední stránky doufala, že to neskončí jinak. Mnoho náznaků během děje mi dalo určitou nápovědu, ale na potvrzení jsem si musela hodně dlouho počkat.“... celý text
— luculi
„Nápad je dobrý, ale provedení knihy mě moc nenadchlo.
Problém příběhů cestování v čase je ten, aby se čtenář alespoň orientačně vyznal v osobách i prostředí, což se tady moc nevyvedlo.
Děj se potácí z jednoho období do druhého, přičemž některé části nedávají smysl (alespoň mě to tak připadá).
Autorka se ani nesnaží vysvětlit vznik časové anomálie a řešení jejího zamezení mě připadá docela neúčinné.“... celý text
— petr_
„Skvělé! Přeskakování mezi roky je sice náročné, ale stojí za to. Úžasná představa, jak by cestování v čase mohlo vypadat. Kniha se čte lehce, přitáhne si vás, ale musela jsem si dělat přestávky, abych to vstřebala. Nechci nic prozrazovat - prostě tomu dejte šanci :)“... celý text
— nicandra
„Velmi zajímavý příběh, který se velmi dobře čte - navzdory tomu, kolik má dějových linek. Nepopírám, že jsem se chvílemi v ději neztrácela. Autorka velmi dobře pracuje s popisy osob i prostředí, což příběh krásně vykresluje. Není to úplně oddechová četba, ale určitě stojí za to.“... celý text
— Dietwithstyle
