Miriam Wohlleben

Nové komentáře u autorových knih

Jak se žije u Wohllebenů - Samozásobitelství v praxi

„Selsky rozum, pokora k prirode kolem, radost z byti. Opravdu me nadchl ton, kterym je kniha psana - my takto, vy si najdete svou cestu, ale treba neco od nas upotrebite. Vse z praxe a popisuji i nepovedene pokusy a genezi nekterych kroku.“... celý text
— Sandalkar

Jak se žije u Wohllebenů - Samozásobitelství v praxi

„Zevrubný přehled s milým podáním: takhle to děláme my, ale fakt nemáme patent na rozum.“
— roso.mak

Jak se žije u Wohllebenů - Samozásobitelství v praxi

„Jste už zahrádkář nebo farmář? Pak je kniha pěkným "výletem do jiné zahrady", můžete zde načerpat inspiraci, jak se to dělá jinde nebo získat nové rady. Jste nadšenec, který nemá zkušenosti? Pak je kniha pro Vás jako dělaná. Pěkně od začátku s Vámi projede základní témata a budete i pěkně vhozen do reality. Můžete si popřemýšlet o prostoru, času, zda zvládnete chovat zvířata na maso nebo jenom okopávat zeleninku. Kniha je udělaná moc pěkně - po obsahové i vizuální stránce.“... celý text
— Guepp

Jak se žije u Wohllebenů - Samozásobitelství v praxi

„Za mě velmi dobrá kniha o samozásobitelství, byť jak zde již bylo zmíněno, jsou to spíše takové ochutnávky z nejrůznějších odvětví tohoto směru, což já jsem však ocenila. O pěstování zeleniny, ale i ovocných stromů a další jedlých dřevin a křovin, o chovu zvířat, potažmo i zabíjení a konzervaci masa, ochutnávka zpracování vlny plstěním či předením, včelaření a nejrůznější uchovávání potravin od kvašení přes sušení až po zavařování.... Velmi inspirativní čtení, byť jednotlivým problematikám do hloubky se už člověk musí věnovat v rámci jiných publikací.“... celý text
— Carcoolka

Jak se žije u Wohllebenů - Samozásobitelství v praxi

„Takový obrázkový přehled letem světem od domácího chovu masných a nosných zvířat a jedlých rostlin. Zkušenosti jsou jejich vlastní, takže ne vše se úplně hodí do našich končin (např. jim nejdou rajčata, což je u nás jedna z nejoblíbenějších výnosných plodin zeleninových zahrádek), i když je to rozhodně lepší inspirace než třeba z klimatického prostředí Anglie či vzdálenějších končin (i od naší zeměpisné šířky). Kniha je jen takovým lehkým nahlédnutím, pěstování rostlin je věnováno nepříliš prostoru - vyžaduje mnohem podrobnější průvodce, zatímco třeba chovu včel je věnováno nezvykle prostoru, přestože dle mého to vyžaduje rovněž mnohem podrobnější příručky. Chovu užitkových zvířat jsem zase já věnovala co nejméně pozornosti, protože jako měkkosrdcatá se tímto hospodařením zabývat nikdy nebudu. Jako u jiných autorových knih i zde jsem na rozpacích, jak hodnotit. Obsah na víc než průměr nedosáhne, užitečných informací (jak slibuje i název knihy) zase tolik nebylo ve srovnání s informacemi obecnými z celého širokého záběru, kterých je zase pohříchu nedostatek. Nicméně mám veliké výhrady vůči vydavateli: nevhodně zvolený formát - drahá těžká veliká barevná vázaná kniha, která rozhodně měla být spíš pěkně udělaným paperbackem, na nějž by se spotřebovalo nepoměrně méně financí a zdrojů, což by se odrazilo i v přijatelné ceně. Autor se sice nikde neohání populárními předponami bio- a eko-, ale je jasné, že jeho osobní trend se vlastně tímto směrem ubírá, takže takto zneužité lesy a energii na svou knihu, která se bude i podstatně méně prodávat, by asi radostně nevítal. A ještě zpět k autorovi a jeho nakládání se škůdci v jeho zahradě: sice slimáky sbírá a sám fyzicky nemučí, nýbrž je odnáší kousek dál od zahrady! (nevěří Ferramolu apod. prostředkům deklarovaným jako bezpečné pro ostatní zvířata), ovšem na myši používá zásadně smrtící pasti - takže si u mě velice pohoršil.“... celý text
— soukroma

Přejít na knížky autora