Milan Petrák

česká, 1968

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Skrytá autorita
Skrytá autorita
Výrobce osudů
Výrobce osudů
Cynické fantazie
Cynické fantazie
Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí
Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí

Nové komentáře u autorových knih

Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí

„Přečetla jsem skoro na jeden zátah. Prostě zajímavá kniha. Ani terapie ani chaosem, ale zajímavá kniha rozhodně. Spíš než o chaos mi to připadá jako o změnách, pozitivním vlivu negativních událostí. Nevím, asi si chaos představuju moc chaoticky :D. Ale doporučuji.“... celý text
— jaroiva

Skrytá autorita Skrytá autorita

„Začátek knihy, kde se řeší víra v Boha mě příliš nezaujal, nicméně jakmile se kniha snesla na zem, byla velmi zajímavá. Autor poukazuje na nebezpečí víry, ale zároveň uznává, že je v něčem dobrá. Já bych možná zašel ještě dále. Každý musí věřit v určité ideologie a jiné věci. A to proto, že prostě není možné, abychom si všechno dokazovali – nemáme na to kapacitu mozku a často ani informace. Nejnebezpečnější jsou lidé, kteří jsou příliš přesvědčeni, že to, v co věří, je nezpochybnitelný fakt. „Kdo mezi sběrači přece jen získá jistou autoritu, funguje v tlupě nikoli jako vůdce, ale jako vyjednavač a předkladatel návrhů. Jeho autorita není založena na síle, tvrdosti či agresivitě, musí být štědrý, srdečný a psychicky odolný. Ani jemu ale tyto kladné vlastnosti nepomohou, kdyby se pokusil získat výjimečné postavení (například pokusy o vůdcovství, šikanováním méně schopných, neochotou dělit se o maso či snahou připravit některého z mužů za použití síly o jeho ženu) – nejmírnější reakcí by bylo omezení společenských vztahů či výsměch.“ „Rovnostářství není selanka, jedná se o velmi dynamický proces. Touha prosadit se, předvést se, být obdivován, hromadit majetek a vládnout je příliš velká, než aby jí všichni dokázali trvale odolávat.“ „Extrémním důkazem lidského sklonu k podřízenosti je stockholmský syndrom. Je nazvaný podle událostí, ke kterým došlo při bankovní loupeži ve švédském hlavním městě: skupina lupičů tehdy držela několik rukojmí, přičemž v této mezní situaci začala část rukojmích ke svým věznitelům vzhlížet, mezi jednou z obětí a lupičem dokonce vznikl milost-ný vztah. Existují případy, kdy oběti svým únoscům pomáhaly a policisty považovaly za společné nepřátele. Bylo tomu tak, protože v extrémně zátěžové situaci se může naše psychika bránit infantilizací – toužíme snížit neúnosný stres blízkostí spřízněné osoby, a pokud ta není na blízku nebo je stejně nemohoucí jako my, vytvoříme si ji z tvůrců našich strastí.“ „Nízké zařazení na firemním žebříčku tak je zdrojem většího stresu než úmorné pracovní vypětí. Koneckonců zkuste žádat o ruku své vyvolené a tvrdit přitom jejím rodičům, že se živíte obsluhou toalet. Takový stres! Uznání našeho okolí je pro nás tudíž životní potřebou a posilovat své sebevědomí ať se děje co se děje je v zájmu našeho zdraví a je to důležité i pro plození potomků.“ „Kdo s námi sdílí naše přesvědčení, se nám zdá inteligentnější než stejně chytrý člověk jiného názoru.“ „Slušný člověk jako by se tak nacházel mezi Skyllou a Charybdou – buď zůstane pasivní a pomůže zlu, nebo pozvedne zbraň, aby nakonec zjistil, že to bylo to nejhorší, co mohl učinit. Existuje vůbec nějaký způsob, jak rozeznat domnělé nebezpečí od skutečného? A jak rozlišit státníka od demagoga? Historie nakonec každého zařadí do patřičné kategorie, ale to už bude pozdě.“ „ „Zvětšování“ svobody je (často) hra s nulovým součtem. Svou svobodu můžeme zvýšit jen na úkor zmenšení svobody někoho jiného.“ „Nicméně kdo se ve starověku a středověku chtěl prezentovat coby ctnostný člověk, ten tvrdil: „Já věřím v boha(y).“ Tato víra se nedávno přetransformovala ve víru v národ, svobodu, lidského ducha atd., a kdo se chce nyní náležitě sebeprezentovat, tvrdí: „Jsem skeptik,“ nebo: „Já nevěřím v nic.“ Jenže to není nic než ukázka víry, která se přizpůsobila novým podmínkám a využila naší nedostatečné sebereflexe.“ knihu je možné dohledat online - odkaz mi bohužel vymazali“... celý text
— NGC6715

Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí

„Opět skvělá kniha...četla se sama, doporučuji Skrytou autoritu...“
— LuT

Skrytá autorita Skrytá autorita

„Velmi dobrá kniha. Dvakrát přečteno, dvakrát vypůjčeno z knihovny až jsem si musela koupit a určitě si přečtu zas výhledově :)....“
— LuT

Výrobce osudů Výrobce osudů

„Shrňme si základní fakta o zápletce - máme tu životem znuděného hrdinu, multimediální soutěž založenou na improvizaci a dostatečně potřeštěného strůjce, který chce světu něco dokázat. Suma sumárum solidní základ pro tuzemskou verzi Truman Show. Bohužel prvních sto stran mě nahlodalo, že možná není na co se těšit. Po zdlouhavém představování začne samotné „vytváření osudů“, které bohužel nepředvede nic, co by nedělala současná televizní produkce. Richard Bajer od začátku padá do pastí, kterým se zapřísahal vyhýbat a je zcela konvenčně vláčen událostmi, o nichž víme, že jsou naplánované, protože o tom celá soutěž je. A to, co zpočátku mělo proměňovat hrdinův charakter, se záhy mění ve stereotypní šarádu, v níž jen málokterá postava má zřejmý smysl. Výrobce osudů je tak pro mě důkazem, že námět na povídku není to samé jako námět na román. Autorův vtípek vůči čtenáři, kdy se hezky prováže děj s realitou, by na malém prostoru vyzněl jistě úderněji, nebýt zahlcen množstvím nezáživného balastu.“... celý text
— trudoš

Přejít na knížky autora