Matthew Pearl

americká, 1975

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Přízrak Edgara Allana Poea
Přízrak Edgara Allana Poea
Dantův klub
Dantův klub

Nové komentáře u autorových knih

Dantův klub Dantův klub

„Pokud člověk bere tuhle knihu jen jako detektivku, tak jde o čirý průměr. Syrová nápaditost jednotlivých vražd zajišťuje určitou atraktivitu, popisy hrůz americké občanské války jsou sugestivní... Tím vším se ale zvláštním způsobem proplétá Božská komedie Danta Alighieriho, o kterémžto díle je dobré mít povědomost větší než obvyklou - což ovšem až zas tak obvyklé není. A tady to teprve začíná být zajímavé. Příběh je totiž fabulativně zasazen do reálií amerického univerzitního prostředí druhé poloviny 19. století, takže pokud se člověk neorientuje mezi skutečnými postavami z řad tehdejších špičkových amerických básníků (Fireside Poets), propracovaná kompozice celého díla mu vlastně ani nemusí dojít. Což je škoda, protože při znalosti dostatečného množství informací jde nakonec o veskrze nadprůměrnou záležitost. Pečlivé pospojování všech historických detailů muselo dát opravdu velkou práci, však také poděkování autora v závěru knihy zahrnuje desítky osob převážně z akademických kruhů. Nároky na čtenáře tomu ovšem odpovídají - rozhodně nepočítejte s tím, že knihu přečtete za jeden večer. A pokud ano, tak z ní budete mít opravdu jen průměrnou detektivku.“... celý text
— deefha

Dantův klub Dantův klub

„Nejvíc! Pokud chcete tu knížku "prožít", musíte s ní zároveň číst Danteho Peklo, znát bostonské reále druhé poloviny 19. století a třeba i básničky od Longfellowa či Poea. Je to spíš akademické než volnočasové čtení, ovšem naprosto geniální.“... celý text
— Zdenya

Dantův klub Dantův klub

„Jak to říct .... když jsem knihu otevřela a načala, byla jsem z toho jelen. Domnívala jsem se, že si půjčuju detektivku. Sice zvláštní, ale přece jen ta anotace slibovala dramatické a napínavé čtení. Odehrává se to v akademickém prostředí (spolu s bohužel velmi rozvleklými a opravdu typicky akademickými debatami), do toho vpadávají naturalistické popisy obětí neznámého zvráceného démona. Velmi nevšední, vybroušený sloh, nečekané slovní obraty, krásné citáty (citát od Tennysona se mi líbil natolik, že jsem si ho pro jistotu zapsala). Pořád jsem si nebyla jistá, jestli jsem vůbec takovéto knihy hodna, když v ní nevidím onu opěvovanou krásu - já totiž ještě navíc udělala tu chybu, že jsem se během četby mrkla na hodnocení knihy předešlými čtenáři a mé už tak narušené sebevědomí pokleslo ještě o tři patra níže. Nedá se nic dělat, ač jsem se snažila a snažila, víc a víc mi připadalo, že sice jde o skvělou slovní ekvilibristiku až exhibici geniálního spisovatele, ale číst že se to nedá!! Doklopýtala jsem až na čím dál tím více se vzdalující (tak mi to aspoň připadalo) konec a byla jsem ráda, že ten konec přišel. Dřina jako hrom. Ulevilo se mi až dneska odpoledne, kdy jsem se stydlivě svěřila kamarádce knihovnici - má rok do důchodu a celý život prožila mezi knihami. Ta čte a čte stejně ráda jako já, navíc má VŠ knihovnickou, takže když mi ONA řekne, že je to děsná blbost a ztráta času, pak o tom nelze pochybovat. Ano, kniha je náročná, nabitá vším, co zřejmě bylo možné o Dantovi vyšťourat a napsat, ale je zřejmě pouze pro vyložené fajnšmekry, kterým normální příběh nestačí a nevědí, co roupama.“... celý text
— orinka3

Přízrak Edgara Allana Poea Přízrak Edgara Allana Poea

„Určitě uznávám, že má tahle kniha zajímavé téma. Ani Edgar Allan Poe mi není cizí, jeho tvorbu mám ráda. Takže kniha mě určitě zaujala a dobře se četla. Jedině mně přišlo, že je příběh zbytečně autorem prodluzovan.“... celý text
— martunka

Dantův klub Dantův klub

„Prekérní situace :). Nejhorší je, když se mi kniha čte jedním dechem, děj je vyrovnaný, zajímavý, poučný, nedovolí mi se od knihy odtrhnout, postavy jsou sympatické, záhadné, nikdy ne černobílé, úmrtí optimálně krutá, přesto mi jiné dílo od téhož autora přijde tak výrazně lepší, že prostě musím trošku snížit hodnocení. A přesně takto je to u Matthewa Pearla. Jeho Poeovský příběh pro mě byl absolutním knižním orgasmem, proto Dantův klub i přes svoji čtivost v mých očích dopadá trošku hůř. Román se odehrává ve skvostně vylíčeném prostředí Bostonu v 19. století, skupinka zasvěcených právě připravuje k vydání první anglický překlad Alighieriho Pekla, a jeden neznámý se tímto peklem inspiruje doslovně a zabíjí ctihodné bostonské občany přesně tak, jak to popisoval sám básník ve svém díle. Kdo ještě zná tak dokonale podrobnosti Alighieriho kontroverzního díla a kdo se jím tak detailně inspiruje? ..... Samozřejmě na všechny otázky vám bude dána odpověď v knize. Román je skutečně výborný, psaný krásným květnatým jazykem, který úžasně vystihuje atmosféru Bostonu ve 2. polovině 19. století, která na vás dýchá z každé stránky. Pearl má neobyčejný cit pro historii, skutečné události a okolnosti, které vždy pečlivě studuje, dokáže bravurně zapasovat do výborného detektivního příběhu. Závěr je opět výborný, přesto pro mě nebyl tak "kulervoucí" jako v případě Poeova příběhu. Výborná prvotina, druhá kniha je ještě lepší, takže už se nemůžu dočkat, až se k nám dostane další, tentokrát Dickensovský příběh :)“... celý text
— efka.saf

Přejít na knížky autora