Nové komentáře u knih Marjan Kamali
„No, kdo by od knížky s takovým názvem očekával, že bude pojednávat i o islámské revoluci a irácko-íránské válce? Naštěstí tak bylo učiněno způsobem pro mě přijatelným a kniha na těchto tématech nebyla postavena. Těžiště příběhu totiž spočívá spíš v tématu emigrace, opuštění vlastní kultury a snaze adaptovat se na jinou. Což je pro dospělou ženu de facto nemožné a pro dítě se to stává zdrojem pocitu cizosti jak v rodném Íránu, tak v USA, kde vyrůstalo.
Kniha je však napsána lehkým a harmonickým stylem, zjevně pro neíránce, kterým představuje perskou kulturu. Obzvlášť slavnost v závěru knihy se mi moc líbila. Kdybych byla Íránkou, určitě bych si ji užila.“... celý text
— strana1-100
„Co se vám vybaví, když se řekne Írán? Troufám si tvrdit, že většina z vás si jako první představí válku, islám, terorismus. Íránská spisovatelka se ale pokusila ukázat světu i druhou stranu této země - tu, kde rostou granátová jablka, čtou se básně a pije čaj.
Čaj s nápadníkem je příběhem dvou žen, Míny a Darji, které po islámské revoluci v Íránu emigrují do USA. Uplynuly roky, ale ani jedna z nich není v "americkém ráji" šťastná. Rozhodnou se proto vrátit se zpátky do rodné země...
Kniha obsahuje tři části, kde první se odehrává v Mínině současnosti v Americe, v době, kdy se rozhodne vrátit se do Íránu. Druhá část nás vrátí do jejího dětství, do života v Íráně před nástupem islámu, během revoluce a po ní, včetně příchodu do Ameriky. A v třetí části se podíváme do Íránu po všech těch letech spolu s našimi hrdinkami.
Mylně jsem od této knihy dle názvu očekávala romantickou knížku, ale byla jsem velmi příjemně překvapena. Žádné romantické linky v hlavní roli se zde čteář nedočká, zato jej čeká zajímavý pohled do života imigrantky, který mu poukáže, jaké to je, když je váš domov na dvou místech a zároveň jste na obou cizinkou.
Kromě postav ale autorka věnovala velký prostor i Íránu samotnému - jeho historii, tradicím a zvyklostem, kultuře a v neposlední řadě také kuchyni. Byla to velmi zajímavá výprava do země, jejíž světlé stránky nám většinou média neukazují, sonda do života obyčejných lidí. V čtenáři taková zkušenost snadno vyvolá chuť se do Íránu podívat, u mě to platí rozhodně - jen škoda, že tu návštěvu nemůžu uskutečnit před šedesáti lety...
Pominu-li obsah, krásný příběh a zajímavé informace, které knížka nabízí, vyzdvihnu ještě text samotný, který se nejen pěkně četl, ale také si jím autorka pěkně pohrála - její schopnost mě v jednu chvíli rozesmát a hned na to zmrazit úsměv na tváři, mě fascinovala. Ale jo, určitě stojí za zmínku, že ta knížka je místy dost vtipná, příjemně jsem s u ní pobavila.
V Čaj s nápadníkem nehledejte žádné zvraty, akci, lapání po dechu a létající emoce. Není to typ knížky, od které se nebudete moct odtrhnout. Je to knížka, kterou si užijete při čaji, klidná, odpočinková, když zrovna nechcete, aby vás autor roztrhal na kousky, ale spíš pohladil po duši.
A rozhodně doporučuji i v případě, pokud chcete nahlédnout Íránu pod pokličku, abyste si za všemi těmi válkami a bombami představili i něco hezkého. Protože Marjan Kamali mě přesvědčila, že si to Írán zaslouží. Nechte se přesvědčit taky.“... celý text
— telileov
„Teď by asi měla přijít nějaká historka, která by vysvětlovala, jak jsem se dostala k Čaji s nápadníkem. No, asi vás zklamu, protože žádná není. Jednoduše, čekala jsem na kamarádku, ta měla zpoždění, já vlezla do knihkupectví, uviděla Čaj s nápadníkem a už jsem vycházela z obchodu obtěžkaná o nový úlovek.
Takhle jednoduše to šlo. Ta knížka se mi zalíbila svým názvem a anotací to dovršila. Matka dohazovačka? Neuměla jsem si představit, že by mě ta knížka nebavit.
A tak, s těžkým srdcem to přiznávám, jsem se těšila, až se s kamarádkou rozloučím a doma se za svitu DIY lampy a s nohama ve vlněných ponožkách v klidu začtu do mého nového objevu.
V roce 1979 to v Íránu nebyla žádná sranda – nic moc se nezměnilo. V té době zrovna probíhala islámská revoluce, což zapříčinilo celkem rozsáhlé emigrace. Spousta íránských rodin opustila svoji domovinu a vydala se vstříc západu. A mezi takové rodiny patří i ta Mínina, která v jejích deseti letech opustila Teherán a odcestovala za velkou louži.
Teď už je tomu patnáct let, co Mína žije jako Američanka. To ovšem nemění nic na tom, že je dítětem dvou kultur, a že se jí rozdíly Východu a Západu dodnes dotýkají. Ne ovšem tak silně, jako snaha její matky Darji sehnat jí vhodného manžela.
A jelikož má Mína zanedlouho oslavit pětadvacáté narozeniny, neví Darja nic lepšího, než jí věnovat potenciálního ženicha. Kolikátý to je v řadě, to už se Mína ani nepamatuje. Její matka matematička má prostě tenhle svůj koníček nanejvýš ráda a bere ho skutečně vážně. Svou lásku k číslům a statistikám aplikuje i na Míniny nápadníky. Každému Íránsko-Americkému mladíkovi přiděluje patřičné číselné hodnoty podle jeho zdraví, vzdělání, nebo finančního zázemí a pak s tím dál nakládá.
To Mínu zrovna dvakrát nebere – překvapivě. A tak místo toho, aby studovala výtvarné umění a randila si, s kým chce, musí studovat ekonomii a chodí na čaje s matčinými kandidáty. Boží.
Proto když nakonec nevyjde ani ten poslední pan Možný, rozhodne se Mína vrátit domů do Teheránu. Chce si ujasnit, kdo vlastně je, a kam patří. A jedině návrat ke kořenům jí v tom může pomoci. Už sice tuší, že matka bude mít námitky, ale to ji tentokrát nezastaví.
Darja ale překvapivě nic nenamítá a naopak se rozhodne dceru doprovázet – po domově se jí stýská nejvíc z celé rodiny. A jak se dokonce za čas ukáže, po návratu do rodné země si k sobě obě ženy najdou cestu i porozumění.
Tedy do doby, než Mína potká muže, který se ani na chvíli neocitl na Darjině mileneckém radaru.
Vidíte, a já čekala nějakou oddechovou komedii. No, ta se z toho nakonec vyklubala, ovšem podbarvená příběhem jiné země a kultury. To bylo vážně víc než potěšující zjištění. Protože abych se přiznala, o Blízkém východu vím jen to, že se tam pořád bojuje, je tam horko a spousta kamení a prachu.
Autorka očima svých hrdinek představuje perskou kulturu a historii, rozdílnosti a kvality Západu a Východu, stejně jako změny, které se v obou světech průběhem let udály. Nám čtenářům přibližuje, jak nelehký to je život pro takové lidi, a že spousta z nich se stejně jako Hlavní hrdinka Mína nepovažuje za Íránsko-Američany (popřípadě cokoliv jiného), že se nepřiklání ani k jedné straně, jako spíš k té pomlčce mezi těma dvěma slovy/světy.
Čaj s nápadníkem má mnoho kvalit a jen málo z nich se mi jich povedlo zachytit. Čímž chci říct, že víte, co si přečíst příště!“... celý text
— Morisa
„Milé setkání s perskou kulturou, v Íránu i mimo něj. První část knihy odehrávající se v Americe se mi poněkud táhla, ale po návratu do Íránu (časovém a následně i fyzickém) příběh nabere spád. Nejedná se o žádné emigračně/imigrační drama či pojednání o střetu západní a muslimské kultury; sice se objevuje i téma války (a pro příběh není nepodstatné), ale příběh se soustředí spíše na vyzrávání a sebepřijetí dvou hlavních hrdinek. Fajn kniha.“... celý text
— cabalenka
„U některých knížek mě mrzí, že tak nějak zapadnou, a Čaj s nápadníkem je jedna z nich. Nádherný příběh o lásce a rodině, o vztahu matky s dcerou, příběh plný nostalgie, smutku nad ztrátou domova, vzpomínek plných krásy a žalu, že místo, které jsme opustili, už v té samé podobě existuje pouze ve vzpomínkách, že nejde vrátit čas, zvlášť pokud jste utekli z Iránu po islámské revoluci, a že pokud jste emigrant, nikdy se už necítíte úplně doma ani v zemi, odkud pocházíte, ani v té, kam jste přišli. Kniha, která vás možná naláká k návštěvě Persie.“... celý text
— Šárka_D
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
