Marie Domská

česká, 1982

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Nejasné hranice - Marie Domská

Původní česká space opera o křehkém soužití dvou odlišných civilizací. V roce 2138 jsou lidé slabou, bezvýznamnou civilizací, slepě tápající na okraji šatch... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Nejasné hranice

„Sci-fi z pera české autorky, které by mohlo být něčím zajímavé a bavit? Tady je! Nemáte zač dámy a pánové. Po dočtení téhle knihy jsem pochopila, proč se lidé v hodnocení příběhů tolikrát opakují. Slova jako paráda, jízda, chci víc, byla ta první, co mě napadla. Ale popořadě. Nejasné hranice vypadají po přečtení prvních pár stránek jako komorní příběh. O Erin, která se vinnou nehody ocitla na území, kam žádný člověk předtím nevkročil. Málem zemře, jenže ji zachrání Kchrat. Takový samorost. Mimozemský samorost. Co má přes dva metry. A ocas. A místo mluvení jen chrčí. Erin se mávnutí proutku ocitne uprostřed cizí kultury, o jejíž existenci lidé na zemi nemají tušení. A ne nejsou to miloučcí Asgardové, jaké známe z hvězdné brány. Tohle je rasa, která pro svou vlastní obranu šlechtí celou rasu vojáků – mezi které patří i Kchrat. Komorní drama se rázem změní v příběh, kde se Erin snaží přežít, pochopit místo kde se ocitla, naučit se něco sama o a sobě, a hlavně přijít na to, jak Kchratovu a svoji rasu seznámit, tak, aby z toho nevypukla galaktická válka. Kchrat (ne Krchat, hezky to ch poválejte na jazyku jako pravý Šatchran) je naprosto skvělá postava, hned od prvních stránek mi přirostl k srdci a kapitoly s ním mě bavily nejvíc. Je to taky pěkně tvrdohlavý mezek, ale přestože, jeho vzhled má k člověku daleko, svou povahou mi přišel ze všech jako člověk nejvíc. Příběh má perfektně promyšlené světy, technologie a autorka je podává velmi srozumitelně a hlavně zábavně. Nemusíte se obávat stránek tupých popisů, abyste pochopili, jak je sakra možné hrát na schovávanou ve vesmíru! Jinak tu máme balíček obvyklých podezřelých. Politické intriky, postavy, co kopou jen za sebe, přátele, co pro jiné udělají opravdu i pár nebezpečných blbostí, a hlavně brutálně rozpitvanou problematiku toho, jak jsme schopni přijmout něco jiného, neznámého, když kolikrát odmítáme přijmout sami sebe. Nejasné hranice je závan čerstvého vzduchu na poli české sci-fi, který jsem naposledy cítila, když jsem četla Naslouchače. Ale tohle je víc space a od prvních stránek pořádná akce. Věřte mi, bude vás to bavit a vím, že se chystá celá série, co je naprostá pecka, protože tenhle epos si rozhodně zaslouží víc prostoru.“... celý text
— RinaV

---

Sivá krev

„U Sivé krve jsem měl smíšená očekávání. Na jedné straně anotace, která slibovala příběh, který mě zaujal a na straně druhé nepříliš dobré recenze. A přesně takhle smíšený je i můj dojem po dočtení knihy. Na straně, která se mi líbí stojí přitežlivé podzemní lokace, neotřelí sivové a exotická temná fauna a flora. Román má velmi dobrou atmosféru. Co se týče postav, tak ty vnímám vesměs neutrálně, hlavní hrdina je sympatický a prochází pěkným vývojem. Rozvoj a změny jeho charakteru jsou občas příliš skokové a možná až na sílu, ale Esmedilla jsem si docela oblíbil. Nejlepší postavou za mě ovšem byla elfí kněžka Yef. Bohužel interakce těchto dvou postav nebyla po většinu času příliš uvěřitelná. Za další hlavní postavu se dá označit Rudook, kterého bohužel čtenář nestihne příliš poznat. Na druhé straně stojí právě problém s poznáváním Rudooka a celkově závěrem knihy, který je sice objasněn tak, že dává smysl, ale přesto jeho příchod je příliš rychlý a náhodný. Jakoby autorka spěchala, aby příběh co nejdřív uzavřela. Dále mi vadilo přílišné množství akčních scén, které ve druhé půli knihy už začaly být otravně repetitivní. Neustále podobné popisy toho, jak Esmedill seknul, jak vyčaroval ohnivou kouli atd. Doporučil bych akčních scén buď ubrat, nebo je udělat rozličnější a zajímavější. Žádný z bojů mi neutkvěl nijak v paměti, což je škoda. Také mě mrzí, že jsem se nedozvěděl nic o podstatě magie (vrozená/získaná/naučená...), jaké jsou limity této magie. Prostě Esmedill je čaroděj a hotovo, zvládá asi tak 10 nenápaditých kouzel, která točí stále dokola. Dávám průměrné hodnocení 3/5. Mnoho hezkých nápadů, atmosférické prostředí a celkově hezky vybudováný svět sráží nenápadité a příliš časté akční sekvence (občas jsem ani netušil, jak a proč se zrovna začalo bojovat), unylé a nepříliš uvěřitelné romantické linky a hlavně poslední třetina knihy, která je jako z rychlíku. Kdyby byla kniha delší a události rozvedenější a méně chaotické nejspíš bych dal o hvězdu více.“... celý text
— Slezadav

---

Sivá krev

„Pro mě je teda tahle knížka velké zklamání. Těšila jsem se na nové pojetí elfů, ale byli hrozně divní a celý ten jejich svět jaksi nepochopitelný, jenom samé boje a plazení se tunely. A to bloudění po horách jsem taky nepochopila. Ani chování hlavního hrdiny Esmedila. Nebyl mi sympatický a divila jsem se té léčitelce, co na něm viděla. Fakt mi to přišlo odbyté, přitom ale je znát, že autorka psát umí.“... celý text
— Kratunka

---

---

Sivá krev

„"Kdo je nic, může vyrůst v tisíckrát větší něco". Jak si představujete elfa? Jako Legolase? Tak na to v této knize zapomeňte! Pod zemí žijí elfové, kteří před tisici lety rozpoutali brutální válku a nakonec hanebně uprchli do podzemí. Dnes se jim říká sivové, protože jejich krev zešedla jedem hadí bohyně, jíž oddaně slouží. Esmedill je hadí princ, s pozoruhodnými magickými schopnostmi, který je od mala vychováván ve tmě, nenávisti, zlobě a nezná nic než bolest, tvrdý trénink a učí se, že nic jako soucit neexistuje, to je ukázka slabošství. Když se vydá na povrch se skupinkou sivů prolét krev elfů ve jménu hadí královny, zjišťuje, že svět je trochu jiný, než mu celý život vštěpovali... Moc mě bavil netradiční popis elfů-sivů ve spojení s hady, představovala jsem si jejich ožívající tetování, obrovské hady plnící příkazy a do toho skvěle popsanou magii. Autorka použila opravdu originální jména postav i míst. Zároveň mě bavila úloha skřetů, nebyli v klasické roli pouhého křoví. Příběh je vyprávěn ve dvou časových liniích - ve formě ich Esmedill vypráví přítomnost, kdy je s cizím mužem na cestě kamsi, nejspíše po bitvě. Za mě zcela zbytečná, k smrti nudící linka. Druhá, ve formě er popisuje příběh Esmedilla, jeho putování a je plná zrady, intrik, okřídlených hadů, krásných elfek, naděje i zoufalství. Kdyby autorka zůstala jen u ní, kniha by byla rozhodně mnohem větší jízda! Chyběl mi zevrubnější popis, jak přežívalo tolik sivů v podzemí, fungování celého společenství jsem si neuměla představit. Občas se postavy nelogicky plácaly jako můra ve světle reflektoru. Chyběly mi i kapitoly, kniha má jen 4, z toho ta nejdelší má cca 300 stran a dvě linky se odlišují akorát fontem písma. Překvapil mě otevřený konec a druhý díl (pokud ho autorka napíše) bych si přečetla už jen ze zvědavosti, jak se posunula s psaním. Protože svět v Sivé krvi je rozhodně originální! Hodnotím 3/5, ačkoliv jako fantasy je kniha nadprůměrná, ne vždy funguje a baví děj. Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.“... celý text
— PosPol

---

Sivá krev

„Hvezda za svet a obalku. Postavy nelogicke, ploche, dej uz stokrat popsany. Je mi lito, ale na tomhle mela autorka jeste zapracovat a ne hned vydavat.“
— MarieBerky

Žánry autora

Literatura česká Sci-fi Fantasy Pro děti a mládež

Štítky z knih

elfové space opera napětí meč a magie dobrodružství hadi bohyně dospělost pro dospívající mládež (young adult) skřeti

Domská je 5x v oblíbených.