Madeleine Thien

kanadská, 1974

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Neříkej, že nemáme nic Neříkej, že nemáme nic

„Z pohledu historie potřebná kniha,ale napsaná strašně chaoticky,nepřehledně a dost nečitelně. Čtení mi moc nebavila a měla jsem co dělat se těma všema stránkama prokousat.“... celý text
— Katka2382

Neříkej, že nemáme nic Neříkej, že nemáme nic

„Žádná knižní jednohubka, naopak kniha, která mě zastavila v hltání dalších stránek a donutila zpomalit. Bavily mě postavy, přechody v čase i relativně neznámé prostředí, byť lidé jsou evidentně všude stejní... Úvahy o vážné hudbě, vnímání času a matematice byly třešnička na dortu, sedí mi knihy, při jejich čtení se dozvídám něco nového.“... celý text
— BubliBubli

Neříkej, že nemáme nic Neříkej, že nemáme nic

„Jak se něco, kde se odehrálo tolik hrůzy může jmenovat náměstí Nebeského klidu? Nebylo to lehké čtení, jen se zorientovat v těch čínských přezdívkách mi dalo práci. Diktatura jedné strany je hrozný režim, který v Číně dovedli k dokonalosti. Úplné pohrdání lidským životem a city lidí, a přesto v tom vyrostlo mnoho skvělých umělců jejichž jména svět nezná. I když mnozí z nich našli nový domov jinde, tu Čínu z nich nikdo nevymaže, pořád se budou ohlížet a čekat jaká pohroma se na ně přižene.“... celý text
— Kaja1

Neříkej, že nemáme nic Neříkej, že nemáme nic

„"Žít se dá tisíci způsoby. Kolik z nich asi známe my dva?" Část první. Část nultá. Náročné čtení, žádná oddechovka. Čínská realita ve zpětném pohledu - nakolik je pravdivá a uvěřitelná, když je autorkou kanadská občanka? (Nakolik uvěřitelná je z tohoto pohledu kniha Radky Denemarkové Hodiny z olova?) "Svět je jako banán, stačí málo a nadělají se mu otlačeniny. Teď je čas dívat se a pozorovat, ne hodnotit. Aj-ming, věřit všemu, co je psáno v knihách, je horší než knihy vůbec nemít." Komentář Taťky Hraboše: v několika vlnách, asi nejvýznamněji s Mao Ce Tungem, Čína zlikvidovala/vyhnala/umlčela své intelektuální elity. Přesto nyní patří z hlediska hospodářského a technického pokroku mezi celosvětovou špičku, v mnohamilionové zemi je určitě dostatečně široká "základna". Jak dnešní obyvatelé vzpomínají na rok 1989, nakolik jsou ztotožněni s dnešní čínskou vládou a její politikou? A teď se navíc na obzoru (hrozivě) rýsuje Tchaj wan . . . Tohle všechno pojímáno a popisováno prizmatem běžného, apolitického (rozuměj v politice, resp. ve Straně neangažovaného) člověka, respektive jednoho malého příbuzenského společenství. Vrabčák, Kchaj, Buřina, Ču-li, Stará kočka, matka Kudla, táta Loutna, Ling, Aj-ming; je docela složité a náročné rozeznávat je, natož se v nich vyznat. A to nemluvím o mnoha hudebních vsuvkách a poznámkách, které jsou pro mě, hudebního analfabeta, často nesrozumitelné. Asi nejvíce mě oslovil komentář ivca7818, děkuju. Úžasné - alespoň pro mě - jsou "rozbory" čínského písma, občasné matematické úvahy a vtipy, mimo jiné třeba poslední čtyři řádky na s.14, skvělé! A určitě doporučuju, ale pouze těm, kteří nehltají knihy s vědomím koncového rozuzlení a kteří se o tenhle dějinný úsek v zemi tak vzdálené, ale pro dnešní světové dění tak významné, zajímají. "Co je vůbec nula? Nula značí a zároveň neznačí nic, neříká vám nic o ničem. Ale nemá přece jen určitý význam, není to svým způsobem také číslo? V notaci ťien-pchu značí nula césuru, pauzu nebo pomlku neurčité délky. Dá se nepočítaný, nezaznamenaný čas i tak pokládat za čas? Jestli je nula zároveň všechno a nic, má prázdný život stejnou váhu jako život naplněný? Je nula jako poušť, konečná a zároveň nekonečná?"“... celý text
— broskev28

Neříkej, že nemáme nic Neříkej, že nemáme nic

„Důležité téma, zpracování malinko pokulhávalo“
— Lily-fairy

Přejít na knížky autora