Lucie Janauer

česká

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Teorie mateřství Teorie mateřství

„Jsem prvorodička v očekávání, takže si na všechny radosti a strasti spojené s mateřstvím teprve přicházím a ještě přicházet budu. Mám ale dojem, že tahle kniha je z velké části plná pravdy. Příroda to pro maminky a jejich děťátka nepochybně dobře vymyslela, opatřila je všemi potřebnými instinkty, pudy a mechanismy, takže už nezbývá nic jiného, než jim citlivě naslouchat a řídit se jimi, což je v dnešní uspěchané době protkané vlivem médií a sociálních sítí nepochybně obtížné. Obzvláště oceňuji autorčino zamyšlení nad tím, jakou roli v životě miminka hraje pláč a jak důležité je zajistit miminku pocit blízkosti a bezpečí (např. šátkováním, spinkáním v hnízdečku v posteli). Co se mi na knize nelíbilo, byla absence vědeckých podkladů pro některé autorčiny závěry (např. souvislost SIDS/ADHD a pláče/deprivace miminka). Je důležité mít na paměti, že tyto závěry jsou pouze teoriemi či neotestovanými hypotézami založenými na autorčiných přesvědčeních či osobních zkušenostech, chybí jim zasazení v širším odborném kontextu a působí až příliš jednoznačně a radikálně. Knize by také prospělo zestručnění, některé pasáže byly až příliš rozvleklé, myšlenky se v nich zbytečně cyklicky opakovaly. V závěru knihy jsem bohužel měla pocit, že už se jedná spíše o jakési lamentování nad tím, co vše je s dnešní společností z hlediska výchovy miminek špatně. Z těchto důvodů ve mně kniha zanechala spíše rozporuplné dojmy, ale jedno se jí upřít nedá - hlavní myšlenka textu může být pro řadu maminek (a obzvláště prvorodiček) velmi nosná. Maminky, dělejte zkrátka to, co cítíte, že vašemu miminku i vám prospívá. V první řadě se řiďte svými instinkty a zkušenostmi, teprve poté nevyžádanými radami širšího okolí. Seznamte se se svým miminkem důkladně, vylaďte se na něj a vše půjde tak, jak má.“... celý text
— MagdalenaSlaba

Teorie mateřství Teorie mateřství

„Je to moc zajímavá kniha. Nutí k zamyšlení a opravdu otevírá oči. Je až s podivem, ze nad něčím, s čím bojuje téměř každá matka, se vlastně žádná nedokáže zamyslet tímto způsobem. (A to nemyslím nijak zle, proste jen takoveto ´zdrave uvažování ´ je prevalcovano moderními názory, které se tlačí ze vsech stran...) Ať žijí knihy, které nás nakopnou a prozradí nám to, na co sami nedokážeme přijít. Myslím, ze tato kniha by měla být povinnou četbou pro každou tehuli. :) je pravda, ze autorka se místy skoro až moc rozvasnuje, ale myslím, ze každý má svůj rozum a když si budoucí matka s rozumem tuto knihu přečte, muže být pro ni velikým pomocníkem na začátku mateřství. Ať žijí šťastnější miminka = šťastnější lidé. :)“... celý text
— Ellis03

Teorie mateřství Teorie mateřství

„Krásná kniha pro všechny maminky, ať budoucí nebo současné. Pro ty nastávající maminky je tu spousta dobrých rad a informaci a každý další pohled na “mateřství a rodičovství a vše kolem toho” se hodí. Vždyť co je lepšího než spokojené miminko a šťastná maminka ( a tím i tatínek ). Opravdu je to hezké čtení a už se těším na další pokračování.“... celý text
— Iva111

Teorie mateřství Teorie mateřství

„Doporučuji k přečtení prvorodičkám. Porod a vztak matky k dítěti je v knize krasne popsán a nabízí jiny pohled na vztah mezi matkou a novorozencem. Vlastní prožitek porodu a poporodni péče může oslovit velkou řadu nastavajicich maminek, které by se rády dozvěděly vice o nastavajicim vztahu mezi maminkou a dítětem. Velmi čtivé, takových publikací neni k dispozici mnoho.“... celý text
— Martin018

Teorie mateřství Teorie mateřství

„Díky spolupráci s autorkou jsem si mohla tuto skvělou knihu přečíst. Chci moc poděkovat protože mě vážně oslovila. V knize se pozastavujeme nad tématem pláče u miminek. O tématu, o kterém maminky moc nepřemýšlí, protože miminka prostě občas brečí, ale co když brečet vůbec nemusí? . Autorka začíná knihu svým vlastním příběhem čili porodem svého syna, kde popisuje své pocity a jak se k ní a k miminku chovali. Některý přístup sester je opravdu prazvláštní což potvrdím, některé mají prostě něco zajetého a nehodlají nic měnit a dopadá to tak, že na ženu moc tlačí nebo jsou takový hrr nedej bože nepříjemné. . Autorka vzala knihu opravdu od základů, od toho jak vznikl život a jak žili naši předci. Moc se mi líbilo porovnání šimpanze a miminka a já si říkala, sakra vždyť naše přístupy nejsou tak rozdílné. V kapitole o pláči autorka představuje jak dětský pláč není dobrý, pro rodiče ani dítě, ani okolí. Zajímavá věta k přemýšlení je "plačící děti nebo nevnímaví rodiče"? Se spaním a usínáním jsme dlouho bojovali až jsme to jednoho dne vzdali a řekli si abysme byli všichni v pohodě tak budeme spát spolu. A myslím, že by to tak mělo být. . To, že autorka zmiňuje, že za psychické poruchy jako ADHD, SIDS a podobné může pláč mě dost překvapilo a kroutila jsem jako zdravotník hlavou, ale po přečtení jsem si říkala, že na tom něco může být. O kapitole SIDS jsem jako porodní asistentka hodně přemýšlela a často se k ní vracela, prostě mi to vrtalo hlavou. S tím, že nejsou miminku naplněny jeho potřeby a proto umírá jsou zajímavé teorie. . Co se týče kapitoly života matky tak autorka začala tím co se se ženami v porodnici děje a jaký to má na ně vliv. Za studií jsem přišla do kontaktu s mnoha mě rovnými spolužačkami z různých koutů Česka a v některých porodnicích je vážně přístup příšerný. Já měla štěstí, že jsem měla praxi ve skvělé nemocnici kam se ženy rády vracejí. Vzpomněla jsem si na svůj vlastní porod a měla slzy na krajíčku, nebo jsem si vzpomněla i na ten klid a pocit štěstí když jsem byla součástí u porodů jiných a ten pohled na spokojenou maminku s miminkem v náručí. . Syn s námi spal cca od 3 měsíců s pár pokusy aby spal ve své postýlce a dál v postýlce u naší postele do 2,5 let a kojila jsem 20 měsíců. Ze začátku jsem syna nenosila, přiznám se, že jsem se bála, ale když byl větší a rostly mu zoubky nosila jsem ho (teda v nosítku), ale byl taky hodně kočárkový. Také jsme bojovali s pláčem hlavně večer, kdy jsme jen chodili a houpali v náručí, kapičky na prdíky občas pomáhaly. . Moc se mi líbil trefný sarkasmus. A to nemluvím o kočárku a rovné podložce, které dokázali autorku pěkně rozparádit. Hodně jsem po přečtení přemýšlela co jsem mohla dělat jinak když byl syn maličký. Každá máma by si ji měla přečíst a hlavně ta nastávající. Jsem zvědavá na další knihu, kterou ráda podpořím.“... celý text
— MamaKnihomolka

Přejít na knížky autora