Lisa Moos

německá, 1968

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Poprvé a pak pořád znovu Poprvé a pak pořád znovu

„Zajímavý příběh.....“
— cincila

Poprvé a pak pořád znovu Poprvé a pak pořád znovu

„Tuhle tématiku jsem četla poprvé a musím říct, že mě to tedy překvapilo. Mile i nemile. Prostituci ráda nemám, ale příběh této ženy byl zajímavý. Sepsala svou cestu prostitucí a já neměla slov. Bylo to fakt hodně o sexu s muži, o úchylkách, ale i o tom, jak hledala lásku svého života i lásku k dětem. Konec mě překvapil, jelikož jsem tak nějak doufala v happy end...“... celý text
— jana4084

Poprvé a pak pořád znovu Poprvé a pak pořád znovu

„Priemerná autobiografia, v ktorej mi najskôr bolo autorky ľúto, hlavne čo sa týka detstva a dospievania, ale v dospelosti mi svojimi rozhodnutiami prišla nesympatická. Od života dostala niekoľko možností, ako sa z toho dostať a svojim egoizmom a sebeckosťou si pokazila všetky, jej hranie sa na obeť bolo únavné. Čím sa autorka živí som vedela už z anotácie a s tým problém nemám, ale nezodpovedné a bezohľadné správanie sa, neustále odkladanie detí niekam, len aby sa mohla opíjať do rána, flákať sa a mať sex zadarmo v podstate s kýmkoľvek, keď sa náhodou chvíľu živila inak, mi prišlo úbohé. Taktiež popisy samej seba, aká je sexy, úžasná a neodolateľná a pritom skončila stále v horšom podniku a za menej peňazí - ťažko tomu veriť. Aspoň na sklonku kariéry našla zaujímavú variantu obživy.“... celý text
— Allys

Poprvé a pak pořád znovu Poprvé a pak pořád znovu

„Už jen tři stránky stačily na to, aby se mi z příběhu plného oplzlosti a nechutných výtažků z oblasti sexuálních zážitků obracel žaludek. Škoda papíru na takový škvár. Příběh měl zůstat někde schovaný v šuplíku. Jestli tohle je považované za bestseller, vypovídá to něco o poklesu civilizace. Odmítám dále ztrácet svůj čas takovým hnusem, který ani trochu nemá co společného s literaturou. Za mě jedno velké Fuj!“... celý text
— WildEv

Poprvé a pak pořád znovu Poprvé a pak pořád znovu

„Když jsme hlídali čáru, vždy ve 4 odpoledne přijel jede fryc v pólu pár metrů od hranice, pustil dechovku, mrk na nás a začal si ho pucovat. Do dnes je to veselá historka, které nikdo nechce věřit, avšak to nebylo všechno co jsme tam viděli a o frycích mám svou představu.Tohle jí jen o málo rozšířilo. Scéna s prasečím chlívkem jen potvrzuje co za esa se tam rodí.“... celý text
— Badger

Přejít na knížky autora