Li Čching-čao

čínská, 1084 - 1155

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Květy skořicovníku

„Dávno tomu je, co paní Li žila a tvořila. Její život by vydal na román a trochu doufám, že jej někdo sepsal a třeba ke mně časem doputuje stejně, jako výbor z jejího díla. Je fascinující číst o v podstatě zcela prostých okamžicích v životě ženy, která se na rodila o téměř tisíc let dřív než já sama - a přesto by mohla být mou vrstevnicí, jak moc živá její poezie ve své lyričnosti je. Květy švestek jsou totiž pořád stejně krásné a díra, která v srdci po odchodu milované člověka zůstane zet, pořád stejně bolí. (Jen bych, pro nás nesinology, ocenila vysvětlení toho, co je ona poezie 'š a 'cch.)“... celý text
— Jizi

---

Květy skořicovníku

„Ztráty bolest překoná času, místa, nedbajíc sama lehce zmatená vína kalich třímajíc. Dešti, větru odolá křehká lásky pavučinka…“
— Velekněžka

---

Jizvy rosy

„Druhé čtení a stále je to stejně výborné. Rozhodně jedna z mých nejmilejších sbírek poezie. Tentokrát se mi to náhodně sešlo tak, že jsem sbírku četla paralelně s povídkami Virginie Woolf a ty dvě se k sobě výborně hodí. Je to poezie smutná a melancholická, o opuštěnosti, stárnutí, ztrátě domova. Ale na druhou stranu je to také kniha o přátelských pitkách, kocovině a rozmazaných líčidlech. Rozhodně kniha, kterou toužím zařadit do své knihovny leč je bohužel beznadějně vyprodaná... PŘED MÝMI OKNY VYROSTLA HOUŠŤ ŠTÍHLÝCH BANÁNŮ. Do dvora padá stín. Do dvora padá stín. Květ vedle květu něžně otvírá a zase zavírá svůj klín. Na lůžku ležím se smutkem; k půlnoci začlo lít. Proud chladných krůpějí. Proud chladných krůpějí. Zloměná žalem nemám sílu vstát a poslouchat jak bubnují. P.S. Docela mě překvapuje, že nevznikla nějaká rozsáhlejší snaha zhudebnit její básně - vzhledem k tomu, že je to jejich "původní" forma (melodie se ztratily) a jak krásné ty texty jsou. Pár jsem jich zhudebněných našla, ale se smutkem musím konstatovat, že na mě je to poněkud příliš "zezápadněné" a celkově neuspokojující...“... celý text
— Jass

---

---

Květy skořicovníku

„Tuhle knihu beru jednou za rok, za dva do ruky, když mám náladu na tiché usebrání. Je to tak křehké jako hrušňové květy, svěží jako vítr v podvečer, jímavé jako zvuk flétny hrající prastarý popěvek, vzdálené jako drsný křik divokých labutí a smutné jako jemný déšť, který smáčí koruny platanů v šedavém soumraku. Ta útlá knížka je malý skvost. (Pozor, rozhodně nekombinovat s melancholickou náladou a četbou Phlipha K. Dicka - Blade Runner.)“... celý text
— Maud22

---

Květy skořicovníku

„Celý svět je obsažen v detailech. Příběhy paní Li jsou staré 1000 let a hned ten první popisuje ráno čínské dívky. Vyšla si na zahradu, jen tak v nedbalkách, aby se jako dřív, když byla dítětem, pohoupala na houpačce, ale v tom ji vyrušil neznámý muž. Pocítila stud a nepatřičnost svého počínání. Dala se na zmatený útěk, ale cestou se stačila letmo ohlédnout a plna zmatku a touhy se sklonila ke snítce zelených slív. Ta krátká básnička je jako krásný film a paní Li ji jistě psala o sobě. Viděl jsem ji v duchu zfilmovanou, mohl by to točit Renoir, podobně jako Výlet do přírody. Nebo Chaplin, nebo Antonioni barevně jako Zvětšeninu. Básnička se jmenuje Zvedá se z houpačky (Na nápěv: Lehký dotek rudých rtů). Posílal jsem ji ženám, se kterými jsme se chtěl seznámit. Vypouštěl jsem ji jako Noe svou holubici. Vrátila se jen jednou. Někdy se kochám představou, že bych mohl shlédnout sbírku starých předmětů paní Li, jaké by to byly poklady a jak vzrušující je samotná představa, že někdo už před tisícem let měl takovou sbírku! Žel, sbírka jí shořela a paní Li dožívala zahalena vzpomínkami a žalem... Její verše mám moc rád. Ale nabídnu vám alternativu: její verše vyšly ještě ve antologii Jara a podzimy staré Číny v překladu Jana Vladislava. Zkuste porovnat báseň Z ošatky prodavače květů s veršovanou verzí. Z ošatky prodavače květů vybírám jarní ratolest sotva v rozpuku, zamženou drobnými kapkami rosy, v nichž dosud se odráží svěží nach červánků. Co když tě ale napadne, že má tvář není tak půvabná jako ta větévka? Šikmo ji vetkávám do hustých černých vlasů: Teď jediným pohledem můžeš nás porovnat. (Veršovanou verzi najdete na stránce Jara a podzimy staré Číny)“... celý text
— Pablo70

Žánry autora

Literatura světová Poezie

Štítky z knih

Čína kaligrafie čínská literatura poezie

Čching-čao je 4x v oblíbených.