Kateřina Marie Tichá
česká, 1994
Nové komentáře u autorových knih
Ostrov, co chutná jako pomeranče
„Takové něžné pohlazení po duši, kde někdy trochu cítíte jako by slova byla věnována někomu určitému z minulosti a někdy i z budoucnosti a někdy jsou to slova určená přímo vám a vašemu srdci a myšlenkám“... celý text
— Nicoletta1681
Ostrov, co chutná jako pomeranče
„Štěstí je ostrov,
co chutná
jako pomeranče ....
Ütlá knížečka talentované dívenky s citlivou duší potěší, každý si něco odnese dle vlastního uvážení ....
" Nestojím o sliby,
nenech se mýlit ....
Sliby jsou tíha, co nechci nést ....
A moje oblíbená divoká /jako ta řeka / - vzpomínka na Davida Stypku ....
"Chci konečně slyšet tebe
ne tu spoustu řečí
Chtěla bych vědět komu patříš
když zrovna nejsi něčí .... "
Už nějakou dobu poslouchám i její písně - a doufám, že bude v tvorbě pokračovat ....“... celý text
— intelektuálka
Ostrov, co chutná jako pomeranče
„Překvapilo... Mile a hezky bolestně :-)“
— adriane9
Ostrov, co chutná jako pomeranče
„Můj objev roku - písničkářka Kateřina Marie Tichá, která píše nejen krásné texty do svých songů, ale také básně, které bez zbytečného patosu zasáhly mou melancholickou duši. Pokud nejste fanoušci básniček, tak si minimálně pusťte některou z jejích písní :)“... celý text
— blackoutzuzi
Ostrov, co chutná jako pomeranče
„"co chvíli žil jsem pro jinou krásu,
a ještě dlouho chtěl bych tak žít.
Pro zlatou, modrou a bílou oblohu,
pro báseň, co Skácel napsal o Bohu,
pro světla, co planou nad Vltavou,
pro ticho, těsně než doma vstanou,
pro víno, červené víno a zpěv
a ženy, lhal bych, že pro ženy ne !
A jestli dnes mám žít úplně naposled,
k snídani dám si jen chléb
a máslo,
med.
A tebe pohladím po tváři, dokud spíš.
V duchu se pomodlím za to, ať odpustíš
mi,
a slibům, co nemůžu naplnit.
Zase tě najdu,
jestli budeš chtít."
Úlovek z knižního festivalu..můj první obrázky s autorkou. A doufám že ne poslední...křehké a přitom přímo do cíle mířící, pod kůži lezoucí, do živého tonoucí ...a chtělo by to víc. Protože tak trošku mám.pocit ošizení...že nám ty básně utla dřív...že je nenechala dozpívat do konce. Že tam ještě zůstaly čekat slova nevyřčená...i tak děkuji. A úryvek pro vás :
"Chci tě jen pro dnešek.
Buď moje odměna.
Ať se mi zas jednou
roztřesou kolena.
Ať mi zas šlehají
plameny v zátylku.
Ať je mi divoko
alespoň na chvilku..."
Doporučuji !!!“... celý text
— haki34
Kateřina Marie Tichá - knihy
| 2021 |
 Ostrov, co chutná jako pomeranče |
Žánry autora
Štítky z knih
Tichá je 2x v oblíbených.