Karel Sýs

O autorovi toho bohužel mnoho nevím, ale za to mě celou mojí vojnu provázel kapesní výběr jeho poezie tak, jako mého moravského velitele-špagáta Bible. Hlavně si vzpomínám na svou první dovolenou, na proužky Slunce na stropě mého pokoje v letním nedělním ránu, které mi vyplavily z mysli následující verše :

Ležíme v posteli
Klape v ní ruční mlýn
Z pytlů vytéká mouka ven okem škrobovým
Z pod peřin valí se pecny s hnědými středy
Žebřiňák odváží náklad vlhký a smědý

A u stropu kde naše duše spokojeně hlesly
vznáší se zlatá loď se slaměnými vesly


Uznejte, není to i po těch letech kouzelné?