Karel Schelle

česká, 1952

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 140 knih
České právní dějiny
České právní dějiny
Dějiny veřejné správy
Dějiny veřejné správy
Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Stát
Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Stát
Dějiny české veřejné správy
Dějiny české veřejné správy

Nové komentáře u autorových knih

Nástin právních dějin Nástin právních dějin

„Četlo se to poměrně dobře, jen tam na můj vkus byly některé části dost stručné a některé informace mi naopak přišly trošku zbytečné.“
— ronyyy

Pocta svobodě Pocta svobodě

„Sborník 24 různých příspěvků k období let 1938-1945, většina z nich se týká moravského prostoru, avšak stranou zájmu nezůstalo např. ani dění v exilové vládě v Londýně. Čtenář si musí uvědomit, že příspěvky byly sepsány před téměř 30 lety a z toho důvodu zachycují tehdejší stav poznání dané problematiky. Podle mě nejkvalitnější a nejpřínosnější příspěvky sborníku: Gestapo a SD v Brně na počátku okupace (František Vašek), Stíny gilotiny nad Breslau (František Nedbálek), Dvojí role partyzánského hnutí na území Československa v letech 1943-1945 (Petr Kopečný), K perzekuci a odboji duchovních na Moravě (František Vašek), Existovala nerozlučná konfidentská dvojice Velký a Malý Franta? (Vojtěch Žampach), České národní povstání? (Zdeněk Štěpánek), Jihlavsko v prvních poválečných týdnech (Zdeněk Jaroš, Karel Křesadlo). Novější stav bádání v některých oblastech zmíněných ve sborníku Pocta svobodě viz sborník Morava v boji proti fašismu 3, vydáno 2008.“... celý text
— Kakho-Oto

České právní dějiny České právní dějiny

„Četla jsem pouze části knihy a to v rámci přípravy na průběžné testy a pak jsem se na určitá témata dívala i před zkouškou teda... Ta učebnice sama o sobě není špatně napsaná. Je to povětšinou srozumitelné a dá se to číst. Co mě ale štvalo byla systematika. Od jednoho období se skáče k druhému a pak se zase vracíme k tomu prvnímu... Lepší by bylo popsat jedno období ze všech hledisek a pak teprve přejít k dalšímu. Další co vytýkám je množství nepodstatností a detailů ve státní správě apod. Taková Česká dvorská kancelář mě bude děsit asi ještě dlouho. Navíc tyhle informace se nechtějí ani na zkoušce... Nicméně k průběžným testům učebnici vřele doporučuji. Ke zkoušce se však hodí už méně.“... celý text
— Butterfly340

Nástin právních dějin Nástin právních dějin

„Čteno v průběhu semestru. Pro základní přehled super. Je to napsáno poměrně čitelně. Žádná souvětí přes dvě strany, ani žádná neznámá slova. V tomhle ideální. Bohužel se v textu vyskytují chyby. Narazila jsem i například na to, že chyběla půlka věty. Potvrzuji tedy to, co bylo řečeno v komentáři dole. Ty chyby tam opravdu jsou a to v docela velkém množství. Taky Nástin není úplně vhodný na učení se ke zkoušce. Obsahuje dost nepodstatných dat apod. Při čtení to nevadí, ale učit se z toho nedá. Víceméně je vhodný na to, aby měl člověk nějakou představu o problematice a orientoval se. Taky pro lidi, kteří sice právo nestudují, ale zajímá je to, je kniha fajn.“... celý text
— Butterfly340

České právní dějiny České právní dějiny

„I n u… Je to učebnice. Je to učebnice dějin. Asi se apriori nepředpokládá, že se u toho budete bavit, to beru. Na straně druhé by se dalo očekávat, že to bude alespoň trochu dobře napsané a že v tom třeba nebudou… no chyby. Což je ovšem také jakýsi apriorní předpoklad, který naprosto není podložen realitou, ještě jsem nečetl učebnici, kde by chyby nebyly. To máte tak, když coby vytížení profesoři napíšete dlouhý text a pak ho dáte na korekturu bakalářům na bohemistice. Oni se snaží, ale všechno vychytat nemohou. A jistě, kniha obsahuje ohromnou masu informací, které se hodí. Lze zpochybňovat význam výuky dějin na právech, ale jen do té míry, že patrně neexistuje důvod, proč se učit támhle o zemských deskách a o Vladislavských zřízeních. To, buďme k sobě upřímní, nemá praktický dopad na úpravu de lege lata a v úvahách de lege ferenda to také nepomůže. O Obnovených zřízeních zemských se již patrně má smysl bavit, o konstitucích 19. století stoprocentně, První republika se odráží v platné úpravě a v První republice byly dozvuky konstitucionalismu 19. století. Nemá smysl zpochybňovat znalosti 20. století, ta je samozřejmě sakra důležitá. Když se bavíme například o občanském zákoníku 1964, který je stále živý v právní praxi, když ne v právním řádu, musíme nezbytně znát Střední zákoník. Čili, jsou to informace zajímavé, a dokonce i důležité, ostatně stejně jako celý ten předmět (České a československé právní dějiny novověku – povšimněte si toho novověku a stejně musíme umět systematiku středověkého práva, která je nad to, že je zbytečná, i nudná.). Avšak… Ono to opravdu musí být i nějak napsáno. Publikace je rozdělena na vývoj státu a na vývoj práva. Ač chápu praktické rozdělení do těchto dvou skupin, dělá to trochu neplechu. Nelze vykládat o státu bez práva a o právu bez státu. Takže se vám to neustále opakuje a nakonec v právu dostáváte strašně malé množství nových informací o právu samém, protože vám to prostě poví už ve státu. Pak se divme, hle, 700 stran. Navíc tato repetetivnost vede k narušování plynulosti a navýšením množství stran k tendenci snižovat množství reálně zajímavých informací, protože by to pak bylo moc dlouhé. Což vede k tomu, že sice něco čtete, ale prd tomu rozumíte, protože prostě není prostor pro vysvětlování. A řeknete, 12 přednášek a 12 seminářů, to je přeci hodně! Prd. Není. To není nic. V takovém rozsahu se dokážete vypořádat sotva s takovou, řekněme, čtvrtinou materie. Navíc kniha obsahuje relativně malé množství informací o polistopadovém vývoji. Ano, ten tak nějak chápeme z úpravy de lege lata, ale člověk by o tom přechodu ocenil více informací. Přeci jenom, někteří z nás se narodili až v tomto tisíciletí a nemohou tak na dmeokratizaci vzpomínat z vlastní zkušenosti, na školách se to na druhou stranu neučí, protože to přece není žádná historie. Opravdu bych ocenil více informací k tomuto tématu. Vím, jsem kritický. Nic proti knize ani autorům, jedná se prostě o učebnicový průměr, což je při nemalém rozsahu vlastně celkem dobré. Nadto faktem zůstává, že tu vznikla potřeba narvat vývoj od 2. poloviny 9. století až do demokratizace v devadesátých letech, což prostě není jednoduchý úkol a lze tak ocenit, že se vůbec někdo do něčeho takového dokopal. A abych byl zcela otevřený, tento komentář jsem napsal před zkouškou (tu jsem si dal hóóóódně pozdě, protože raději projdu občanem, římanem, mezinárodkem a politologií, než abych hned šel do dějin…). Pokud pod tímto řádkem najdete nějaké sprosté slovo, bylo tam doplněno po zkoušce kterou jsem rupnul, čili to neberte vážně. Ha! Nerupnul jsem!“... celý text
— Set123

Přejít na knížky autora