Julia Hartwig

polská, 1921 - 2017

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Apollinaire - Život umělecké Paříže Apollinaire - Život umělecké Paříže

„Ráda jsem zjistila, že jde o druhé vydání knihy že 60. let. Literatura faktu, vystavěná na podrobné rešerši, s citací dobových dokumentů... a přesto psaná vyšperkovaným a bohatým jazykem, jakým už dnes píše málokdo. Výňatky z dopisů, knih a básní jsou tak umně zakomponované, že působí jako součást díla. Jediné, co mi trošku vadilo, byla menší neuspořádanost a skákání v čase tam a zpět. Ale to je jen malá vada na kráse jinak skvělého díla.“... celý text
— Annicka

Apollinaire Apollinaire

„Hartwigová píše lehce a zajímavě, kdo z nás má tak pestrý život jako král moderních básníků Apollinaire? A jestli vás láká Paříž a její ztracená bohéma, dejte se do čtení! Jen pár pikošek jen a jen pro vás: Mladý Apollinaire v roce 1901 miluje Annu Playden a píše pro ni veršíky, přitom si však musí vymýšlet údaje o své rodině, kdyby tak věděla, že je nemanželským dítětem a že jeho polský dědeček utekl po nepodařeném povstání až do Říma, aby zachránil holou kůži, a že jeho matka už má dalšího "přítele" a je známá hazardérka v hernách v Monaku a Nizze... (Stejně Annu nezískal.) Bar Criterión, Paris, nedaleko nádraží Saint-Lazare, kde obvykle A. ponocoval. Jednoho dne tam narazí na Picassa. "Picasso," představí se nevysoký Španěl, který se za 30 let stane největším géniem malířství XX. století. "Apollinaire," odvětí vlídně mladík, jehož sláva za pár let proběhne Evropou a pokračuje svůj výklad o Neronovi. (Tak to začínalo.) Apollinairův bájný podrovní byt plný fetišů a hudebních nástrojů z Afriky a "umělecké veteše", s vikířem, kde mohl sedávat a přehlížet střechy Paříže! (Podobný najdete v povídce Spinoza z Trhové ulice od I.B. Singera.) A také plný prapodivných knih od pařížských bukinistů, které si A. kupoval na procházkách podél Seiny. (Lze ho stále navštívit?) A A. pověrčivost! V domě bydlel tajemný dr. Mardus, lékař a orientalista, překladatel Pohádek 1000 a jedné noci. A. věřil, že zná orientální kouzla a komínem mu do bytu pouští ďábla... Když ho potkal na schodech, celý se klepal strachem. Ale doktor ho přivedl na název Caligrames, kterým byla pojmenovaná jeho slavná posmrtná sbírka... A ještě - líčení banketu na A. oslavu. Snad nejzábavnější bylo básnické menu, skladající se z chodů pojmenovaných podle osob z A. knih: nejprve byly kubistické, orfické a futuristické předkrmy, pak ryby a maso a la Croniamantal, salát z Estetických úvah, sýry v družině Orfeově, ovoce z "Ezopovy slavnosti", bílé víno Čaroděje, dělostřelecké šampaňské... Byl také u zrodu surrealismu. Napsal: "Když chtěl člověk napodobit chůzi, vymyslel kolo, které v ničem nepřipomíná nohy. A tak stvořil surrealismus, aniž o tom věděl." Tak žila pařížská bohéma. Myslím, že nelze knihu přečíst a nenasáknout tou opojnou vůni Alkoholů z dob mezi starým a moderním světem, kde mnoho věcí končilo a začínalo (jak tomu bývá).“... celý text
— Pablo70

Apollinaire Apollinaire

„pochúťka. výborný pocit z knihy, ktorá nejde prvoplánovo po senzáciách a pikoškách, ale svedomito buduje svet, v ktorom sa básnik pohyboval. samozrejme, od čitateľa sa aj tu očakáva, že „niečo vie“:)“... celý text
— freejazz

Apollinaire Apollinaire

„Radost číst a seznamovat se s životem Apollinaire. Takové čtení obohacuje. Nejde jen o život Apolinaire, ale i o dobu, o lidi, které potkal, o poezii, kterou vytvářel.“... celý text
— WEIL

Apollinaire Apollinaire

„Apollinaire je básník, který ovlivnil nejen řadu našich básníků, ale také mne. Ne, nebojte se. Nehodlám se před vámi zaskvět květy svého ducha. Chci tím pouze říct, že do doby, než se mi naprostou hrou náhody dostala do ruky jeho kniha básní, jsem tento druh četby považoval ze záležitost veskrze holčičí a zcela nevhodnou pro drsného muže, který musí uměl plivat skrz zuby, házet nožem a ubalit si cígo tlusté jako palec ze znalci ceněného tabáku světové značky Taras Bulba, jímž jsem v té době byl i když, jak vidno, již v té době jsem v podstatě inklinoval k literatuře a tato inklinace se po přečtení několika Apollinairových básní výrazně prohloubila a on zůstal dodnes mou velkou láskou a tato kniha, přestože se biografie obecně nijak zvlášť dobře nečtou, určitě svým širším záběrem potěší nejen ostatní milovníky Apollinaira, ale i milovníky celého tohoto období na přelomu století, období plné bohatého a bouřlivého uměleckého kvasu.“... celý text
— nightlybird

Přejít na knížky autora