Julia Franck

německá, 1970

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Polednice
Polednice
Zády k sobě
Zády k sobě

Nové komentáře u autorových knih

Zády k sobě Zády k sobě

„Není to lehké čtení. Autorka má velmi zvláštní poetiku, kterou ale skvěle vykresluje tísnivou atmosféru, která nás provází celým románem. Není to knížka, kterou bych se odvážila komukoli doporučit, ale její obrazy vidím pořád před sebou. Bylo to docela intenzivní.“... celý text
— Janek

Polednice Polednice

„Jak zničit duši člověka...Snadno.Děsivě snadno. Zůstane jen prázdná skořápka. Bez citu, bez emocí. Jen přirozená obrana člověka, který se bojí, že bude znovu zraněn. Válka je strašná věc. Hrůznější však je, jak lidé dokáží ubližovat sami sobě navzájem.“... celý text
— Yorika

Polednice Polednice

„Trochu se divím tomu zdejšímu nízkému hodnocení. Jazykově výborné, dobře srozumitelná artová beletrie. Příběh upoutá dlouho nezodpovězenou otázkou:" jak se něco takového mohlo stát... A jak ta rodinná tragédie dopadne?" Z některých popisovaných scén opravdu doslova mrazí (scény s Péťou mě poměrně hluboce zasáhly) a i když byl motiv úmyslného opuštění dítěte na vlakovém nádraží vysvětlen, nemohla jsem s matkou ani přesto sympatizovat. Ztráta citu válkou poznamenané ženy je zde popsána zdařile a s nepatetickým odstupem. Po čase jsem sice pozapomněla, ale ty nejsilnější scény ve čtenáři zůstávají i po letech. Kniha je mírně nevyvážená, jsou tam slabší i silnější pasáže, každopádně doporučuji k přečtení.“... celý text
— Sidonka3

Zády k sobě Zády k sobě

„Od autorky jsem četla Polednici a jestli se to tak dá říct, moc se mi líbila. Téma je až brutálně těžké, ale zpracované velmi dobře. Stejně tak tato kniha. Velmi těžké téma, těžký osud sourozenců a konec, který mě šokoval. Není to odpočinková četba a fakt se mi těžko čtou věci, kde děti trpí nedostatkem či absolutní absencí mateřské lásky, ale i takový je život a pro mě to má význam snad ten, že se snažím být lepší a lepší matkou a nedopustit ani náznak takového přístupu k dětem. Na druhou stranu pak člověk snad dokáže trochu pochopit lidi a jejich skutky, kteří takové dětství zažili a proč se jim takto formovala osobnost. Já mohu knihu určitě doporučit.“... celý text
— rajen

Polednice Polednice

„Prolog knihy mě úplně uchvátil. Epilog mi ale přišel nějak navíc. Čtvrtá hvězdička je za část odehrávající se v Budyšíně. Ta mě nadchla. Od přesunu do Berlína se příběh nějak rozvláčněl, místy až nudil, viz pasáže s Wilhelmem, občas i Carlem. Skoro jsem měla chuť je přeskakovat, kdybych neměla obavy, že mi uteče něco zásadního....“... celý text
— embi

Přejít na knížky autora