1. Domů
2. Autoři
3. John Gray
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 32
• Bazar 33
• Životopis
• Citáty 27
• Diskuze 2

Populární knihy

/ všech 32 knih

Nové komentáře u knih John Gray

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše

„V této knize autor popisuje zásadní rozdíly v komunikaci mezi ženami a muži a jak se s nimi vypořádat. Hodně je zde zdůrazňováno, že ženy reagují více emocionálně a muži více prakticky a pokud něco žena řekne, co myslí nějak, muž to velmi často pochopí jako útok a naopak. Dle této knihy je důležité sladit tyhle poznatky a používat je v praxi, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům a nepochopením. Kniha je psaná pro laiky, pochopitelně, a určitě budete mít při čtení spoustu momentů, kdy vám dojde, proč dochází k nějakým problémům ve vašich vztazích. Za mě to ale bylo pořád dokola, knížka mě bavila tak do půlky, pak už jsem pořád počítala, kolik ještě stránek, abych jí dočetla. Navíc ty věci v ní už jsem slyšela a četla tisíckrát, nového jsem tam nenašla nic moc… Čekala jsem od ní víc, za mě byla zklamáním, nechala jsem si jí k občasnému nahlédnutí, když bude třeba s ohledem na mojí budoucí práci, ale určitě znovu bych jí už nečetla.“... celý text
— petra7778

---

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše

„(Audio)Knížku jsem kupovala pro své děti po zjištění, že potřebují rady v oblasti komunikace se svým partnerem. Sama jsem si ji samozřejmě poslechla taky a dokoupila papírovou, aby (chom) se k ní mohli opakovaně vracet. Je velice moudrá a pravdivá. Sice se v ní informace často opakují, ale předpokládám, že je to záměr a má smysl. Já osobně jsem měla to štěstí, že jsem si vlastně na všechny zásady komunikace s mužem přišla sama (jsme spolu od mých 15 let), ale věřím, že pro spoustu lidí (včetně těch mých drahých nejbližších) je to velmi poučné a praktické.. Tak teď můžu jen doufat, že jim to v životě pomůže :-)“... celý text
— helusa2

---

Krize chlapectví

„Z téhle knihy mám rozporuplné pocity. Hned ze začátku mě namíchly dvě věci, za které ovšem nemůže autor, ale vydavatel. Za prvé čtenáře, asi ve snaze o lepší prodej, podvedl, když přebal knihy naznačuje, že hlavním autorem je známý John Gray, proslavený svou populárněpsychologickou teorií o Marsu a Venuši. Ten však ve skutečnosti napsal jen několik kapitol této tlusté bichle. A druhým problémem je nekvalitní překlad. Často jde o otrocký převod daného slovního spojení z angličtiny, nezřídka i o špatně zvolený význam výrazu z několika možných. Četba je někdy spíše luštěním, co vlastně autor chtěl danou větou říci (jeden z mnoha příkladů: jak chápat obrat „udělat pro chlapce ze sportu humanitní obor“?). Z hlediska obsahu je knihu nutno rozdělit na dvě části. Ta část, jejímž autorem je Farrell, je rozhodně hodnotná, byť některé kapitoly reflektují specifické americké poměry (a pro ty naše jsou postřehy a náměty z nich jen velmi omezeně použitelné) a jinde se zase autor pouští mimo svůj obor (zejména do medicíny), a tam je třeba brát jeho závěry s rezervou. Zejména pasáže věnované střídavé péči či výlučné péči ze strany otců lze rozhodně doporučit k přečtení každému zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany dětí a soudci rozhodující rodinněprávní věci a samozřejmě také matkám, které péči otců odmítají či podceňují. Pravdou je, že u nás byla i odborná psychologická veřejnost ve vztahu ke střídavé péči rozpolcena (a možná i nadále je) a teprve ústavní soud dal svou judikaturou (ovlivněnou hlavně názorem dnes již zesnulého profesora Radka Ptáčka) jasně najevo, jak se k této otázce mají soudy stavět. Na druhé straně si nemyslím, že u nás by byla situace otců a synů tak tristní jako v USA, a i náhled veřejnosti na otce, kteří ve prospěch výchovy svých dětí obětují kariéru nebo alespoň vyšší příjmy, je u nás spíše příznivý než naopak, a v praxi tito otcové nemusejí čelit tolika překážkám jako v USA. Pokud jde ovšem o část sepsanou slavným Johnem Grayem, tady je namístě zdravá míra skepse. Jeho závěry ohledně příčin ADHD a zejména způsobů léčby této poruchy často stojí jen na vlastním přesvědčení autora nebo na několika nepřesvědčivých studiích, přičemž jiné s opačnými výsledky ignoruje (mimochodem odkaz na nějakou vědeckou studii není v celé knize žádný). Gray propaguje údajně přírodní řešení uvedených potíží, které však z valné části stojí na užívání (chemicky zpracovaných) přípravků v kapslích, zejména tzv. orotátu lithia, jehož účinnost je nejen vědecky neprokázaná, ale dokonce potenciálně riziková (lithium je kov s toxickými účinky). Několik stránek je dokonce vysloveně jakousi reklamou na Grayovu firmu MarsVenus, její činnost a právě přípravky, které tato firma prodává. Škoda, že Farrell vůbec Graye jako autora přizval, moje hodnocení knihy by jinak bylo rozhodně vyšší.“... celý text
— Taťka Hraboš

---

---

Mars a Venuše v ložnici

„"Odmítání mužů v jejich sexuálním projevu je jeden z největších zabijáků vášně a vztahu." To je silná a naplno vyjádřená myšlenka v této knize. Avšak její řešení mi přijde dosti drsné a problematické: "Když nemá žena chuť, dejte si rychlovku." Přijde mi sympatičtější přístup popsaný v jiné knize "Když do erotiky vede žena." Rozumím však, že shodnutí se na rychlovkách je nejspíš lepší řešení, než nechat muže dobývat a ženy odmítat. Další myšlenky a přístup knihy mi byly sympatické, avšak nic moc zásadně nového a převratného (přece jenom kniha je 30 let stará). Takže ačkoliv Graye jako spisovatele mám rád, tak zde dávám hodnocení průměrné. Jeho "Pravý muž 21. století" se mi líbila více.“... celý text
— Mirovan

---

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše

„Kniha nemá zrovna nejlepší hodnocení, ale mně se líbila. Vztahy mezi muži a ženami je asi téma, které je zpracováno a omíláno už milionkrát. Tady mě ty rady přišly logické, dávaly smysl. Je tam i hodně příkladů. Pár věcí si myslím, že se lehce ztrácelo v překladu, ale stejně jsem chápala, co tím chce autor říct. Na partnerských vztazích je pořád co vylepšovat, ať je sebevyrovnanější, pořád je kam růst. Člověk by se neměl ukolébat pocitem, že žije ve vztahu xy let. Nesnáším ty debilní vtípky, které používají klišé o mužích a ženách. I když jsme jiný, pořád jsme na stejné lodi a tato knížka sice mluví o rozdílech mezi námi, ale zároveň nabádá k pochopení těchto rozdílů a k vzájemnému respektu.“... celý text
— Kackac77