Související novinky
Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
V aktuálním týdnu od 25. do 31. března se můžete těšit na velkou várku nových knih, které se nově objeví na pultech knih... celý text
Populární knihy
/ všech 5 knihNové komentáře u knih Jevgenij Zamjatin
„Kniha poprvé vyšla 1924 v Anglii, v anglickém překladu. A já se k ní dostala až o sto let později - ostuda na mé straně. Jde o důležité dílo, které příhodně doplňuje Orwellovo 1984 a Kallocain paní Boyeové. (Obě tyto knihy ovšem Rus Zamjatin předběhl, aniž dosáhl světové proslulosti.)
Přečteme si zde příběh, který si jakoby zapisuje fanatik a prosazovatel absurdně totalitního režimu, vedeného Katem. Je to hrozné, co dodat, hrozné, četba mnou otřásla do hloubi duše.
Literárním klenotem bych knihu nenazvala, je napsaná řekněme nevyváženě. Zvlášť druhá polovina vyvolává dojem, že Zamjatin nebýval střízliv. Nicméně ji vřele doporučuji.“... celý text
— Johana
„Zamjatin je mistr slova. Všechny jeho texty, ať už jsou jakéhokoli žánru, spojuje podobná snová atmosféra, kterou miluju. Titulní novela Bič boží se mi z tohoto výboru líbila asi nejméně, ale ve většině jsou to krásné povídky. Moje oblíbená je Vysoká voda a skvělá je taky Slovo má soudruh Čurygin. V Zamjatinově díle se odráží přelomová, revoluční doba mezi starým a "novým" Ruskem, kdy se zdálo, že je všechno možné. Odtud ta kouzelná, snivá atmosféra, ať se povídky odehrávají v pravěku, v antice nebo v současnosti...“... celý text
— jozik_v_tumane
„Zajímavá kniha. V lecčems aktuální. Nechala jsem si, stejně jako u Huxleyho Konce civilizace a Orwellova 1984, delší časový odstup od jejího dočtení a, jak jsem již zmíníla u Konce civilizace, kdybych měla tyto tři knihy porovnat v tom, jak hluboce na mě zapůsobily, vedl by Orwell, pak Huxley a pak Zamjatin.
Nicméně i tato kniha mě oslovila řadou cenných myšlenek a rozhodně ji hodnotím jako dobré, zajímavé a inspirující čtivo.“... celý text
— Sitting-Bull
„Hypnotické blouznění mozku zredukovaného na matematické a geometrické vzorce, zcela srostlého s panující totalitní mocí. Do tohoto "stroje" pronikne touha, zcela rozvratný element, závan starých časů. Tyto potíže lze naštěstí odstranit jednoduchým operačním zákrokem...
První (?) dystopický román, je oslnivý svojí formou, a vlastně do té doby i svým obsahem. Při vší úctě si myslím, že Aldous Huxley, Ray Bradbury ani další následovníci kvalit svého předchůdce nedosáhli.
1984 je, ano, chtělo by se napsat, lepší a propracovanější a děsivější, ale románu My patří nepřekonatelný kredit za to, kdy, kde a jak byl napsán. Umění ostatně není soutěž, Orwell inspiraci a obdiv nezastíral a věřím, že by i Zamjatin našel pro G.O. slova uznání.“... celý text
— jitrnic
„Asi by se slušelo dát plný počet, když je to taková klasika. Tepe totalitní systémy, nese silné poselství, morální akcent, varování, blablabla... Ale pro mě je to vážně hodně nešťastně napsané. Já mám ráda klasické vyprávění, ideálně jako kdybyste poslouchali dokonalého vypravěče, od jehož úst se nemůžete odtrhnout. A to se tady nekoná ani náhodou, takhle by nikdy nikdo nic nevyprávěl, leda šílenec, co navíc neudrží myšlenku. To, že je text starý, tu nehraje roli, prostě jen forma převážila obsah, a to ne zrovna pozitivním způsobem. Je to až taková slovní exhibice a zároveň lyrický text. Ale to, co přes to všechno prosvítá, ta vize, to je dobré, jen je toho plno zamlčeno, čtete tak nějak mezi řádky. Nepomůže ani to, že hrdina je hlupák, s tím těžko budete sympatizovat. A textu by pomohla i lepší jazyková redakční práce (četla jsem nové vydání z Odeonu). Přesto nelituju čtení a knížku si i nechám, klidně bych si ji někdy za pár let přečetla znovu.
Pro představu, jak jazyk knížky zní, malá ukázka: "Lidské dějiny stoupají v kruzích stejně jako aero. Kruhy jsou různé - zlaté, krvavé, ale všechny mají 360 stupňů. A tak, postupujeme-li od nuly kupředu: 10, 20, 200, 360 stupňů - dojdeme opět k nule. Ano, vrátili jsme se zase k nule - to je pravda. Ale mé matematicky založené mysli je jasné, že je to zcela jiná, nová nula. Postupovali jsme od nuly doprava - vrátili jsme se k nule zleva, a proto místo plus nuly máme minus nulu. Rozumíte?"“... celý text
— LaCucaracha
Knihy Jevgenij Zamjatin
| 1967 |
Blecha: Kumédie o štyrech aktech a třech antraktech |
| 1989 | My |
| 1999 | Bič boží |
| 1970 | Zapadákov |
| 1934 | Vyléčený mnich |
Štítky z knih
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno ruská literatura výbor z díla rozhlasové zpracování fiktivní deníky
Zamjatin je 21x v oblíbených.



