Jennifer Lehr

americká, 1969

Nové komentáře u autorových knih

Rodičovština -  Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe Rodičovština - Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe

Lehko se čte, uvedení do praxe občas trochu skřípe, to si pojďme říct, třeba když člověk neprospí xy nocí. :) Přesto je to jedna z nejrelevantnějších knih o rodičovství, které jsem měla možnost číst..alespoň pro mě. Setkala se s mojí představou, nic se nepokoušela měnit, jen mě doprovázela a doprovází dál.... celý text
Teri_P


Rodičovština -  Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe Rodičovština - Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe

Rozhodně užitečná kniha, když chci odkázat generaci mých rodičů (a vlastně i tu mou) k nějaké knize o rodičovství - můžete si vybrat pouze téma, které vás zajímá, dle kapitol.... celý text
Evule734


Rodičovština -  Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe Rodičovština - Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe

Z těch pár knih o výchově dětí, které jsem četla, byla tato nejlepší. Nejde asi tvrdit, že to je "ta moderní výchova", protože ji napsala žena ve věku dnešních prarodičů. Takže logická odpověď na "Kam na ty moderní nesmysly chodíš?" je "K lidem zhruba tvého věku." Některé kapitoly se zamýšlely nad problémem, o kterém mě nikdy nenapadlo přemýšlet, jiné byly takové samozřejmější. Ukázkové situace mi přišly fajn, jestli si někdo neumí představit, že by tak s dítětem mluvil nebo aspoň ne s tak malým, tak jednu paní, která tak mluví s batoletem pravidelně potkávám a nemohu dost dobře posoudit, jak to působí na dítě, ale vypadá to, že minimálně jí to pomáhá zachovat si psychické zdraví. Její batole na mě v těch asi pěti minutách, na které je potkávám, působí tak nějak stejně jako ostatní batolata. Nejzajímavější kapitoly pro mě byly ty o následujících tématech: 1. Velký je lepší než malý a když tedy chceš být lepší, tak musíš x a nesmíš y. 2. Nucený fyzický kontakt (2 kapitoly). 3. Vynucené "dělení se" (aby rodič vypadal dobře a vychovával slušného člověka). 4. Já vím nejlíp, jak ti je. Nic se ti nestalo, akorát kdyby se totéž stalo mně, tak teď sprostě nadávám. S čím naopak zásadně nesouhlasím je, že autorka učila svého syna, že "Nemůžeš lidi kousat. Nikdy.", a to ještě v situaci, kdy pokosuání druhého kluka předcházela výzva a odstrkování, ale on prostě nepřestal mávat Hudsonovi "mečem" před obličejem, dokud nebyl pokousán. Ano, autorka vhodně navedla syna na myšlenku, že lepší řešení je útěk, ale úplně nesmyslně ho učila, že jeho řešení je vždy špatné. Jeho řešení bylo na jeho věk výborné. Několikrát zkusil situaci deeskalovat, pak se teprve důrazně ohradil zubama. Celkově se mi kniha líbila, i když nejde nijak extra do hloubky. Doporučila bych ji každému, kdo s dětmi pracuje (nebo je má doma) a rád se zamyslí nad (ne nutně) svými "automaty".... celý text
Zelený_Drak



Rodičovština -  Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe Rodičovština - Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe

Výborně zpracovaná kniha, i když se mi trošku hůř četla a prokousávala jsem se jí delší dobu. Tuhle knihu bych doporučila všem rodičům a taky prarodičům, protože my jsme ty děti, na které se mluvilo běžně tak, jak je v knize popisováno...... celý text
LiLinka


Rodičovština -  Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe Rodičovština - Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe

Nevím, jestli to je pouze touto knížkou, nebo se jen při jejím čtení zúročily všechny předchozí knihy o rodičovství... Každopádně jsem po jejím přečtení zase o něco klidnější a poučenější rodič. :-) Je velmi srozumitelně napsaná jednou mámou, která se snaží přijít věcem na kloub, žádné odbornosti. Kapitoly by mohly být možná kratší, ale stačí vždy přečíst jejich začátek, aby člověk pochopil, co chce autorka říct: že je potřeba vnímat děti opravdu jako děti, které se teprve učí zvládat svoje emoce, že se sice snažímě děti co nejdříve učit zdvořilostem a slušnému vychování, ale vlastně jim tím bráníme přirozeně se učit poznávat, co sami cítí a potřebují a podobně.... celý text
Edeltruda