Jean Echenoz

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u autorových knih

Jdu

„Mně tedy nebavil ani styl ani obsah, do čtení jsem se vyloženě nutila a to u beletrie považuju za ztrátu času. Naštěstí ta knížečka byla malinká. Cenu bych za ní nedala.“... celý text
— micha-ella

Cherokee

„Echenoz tradiční koncept detektivky (původní labyrint se pomalu rozmotává a čtenáři působí potěšení, když si postupně vyjasňuje příčiny, motivy a identitu viníků) zcela vědomě obrátil vzhůru nohama. Každá další kapitola totiž přináší stále nové postavy a vrství nové otazníky. Číst Cherokee je proto vskutku frustrující. Každou stránkou jsem se těšil, že se už konečně dozvím, o co tam vlastně běží. Na konci se čtenář ale dozví, že si s ním Echenoz jen pohrával. Na druhou stranu je třeba říci, že se opravdu jednalo o zajímavé až fascinující čtení - jen místo vyjasňování byl čtenář nemilosrdně obmotáván pavučinou událostí, kterým, ačkoliv vykazovaly jistou logiku, jaksi nestíhal porozumět. Kdo má rád Panoptikum Města pražského, Sherloka, Balzaca či soudkyni Barbaru, ať se raději takovým knihám vyhne.“... celý text
— Bassquiat

Jdu

„Stylisticky opravdu na úrovni, ve francouzštině to musí být prvotřídní. Plusem je i to, že se Echenoz zdržel přehnané psychologizace: krom hlavního Ferrera se postavy zjevují vždy jen v krátkém horizontu několika stran a nezanechají nic víc, než je potřeba. Autor se nepitvá v nějakých hlubokých idejích, spíše čtenáři předkládá tkanivo nejrůznějších postřehů - ne tak hlubokých jako u Kundery, přesto bezesporu zajímavých. Co se týče děje, není to špatné, mě samotného samo rozuzlení dost překvapilo. Kniha má svižný rytmus (lze přečíst za sobotu), víc zábava než literární zážitek (v dobrém slova smyslu). Souhrnně lze říct, že "Je m´en vais" je opakem těžkých a hutných románů 19. století. Spíše vinný střik než víno. Na 5 hvězd to zdaleka není, ale určitě doporučuji. Jedna z těch lepších Prix Goncourt.“... celý text
— Bassquiat

Ravel

„Poklidné povídání, které se příjemně čte. Ideální pro sychravý večer, k šálku čaje, zapálené vonné svíčce a ztišené hudbě. Uvede do pohody. Nicméně jsem v knize nenašel nic, co bych považoval za mimořádné, co by mne vedlo k vyššímu hodnocení.“... celý text
— mosem