Jana Krejcarová

Jana Černá, Sarah Silberstein · pseudonymy

česká, 1928 - 1981

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih
Adresát Milena Jesenská
Adresát Milena Jesenská
Clarissa a jiné texty
Clarissa a jiné texty
Židovská jména
Židovská jména
Tohle je skutečnost
Tohle je skutečnost

Nové komentáře u autorových knih

Adresát Milena Jesenská Adresát Milena Jesenská

„Skvělý...“
— missbellatrixx

Adresát Milena Jesenská Adresát Milena Jesenská

„Kniha totálně zbourala mé (vysněné) představy o Mileně Jesenské. Nevěděla jsem o ní nic, a tak jsem se (nevím proč) domnívala, že to byla jakási éterická bytost, Kafkova múza, která iniciovala zrod mnoha jeho pozoruhodných děl. Omyl! Franz Kafka byl v jejím hektickém životě jenom malou, krátkou a (pro ni) nevýznamnou epizodou. Za strašný životný osud však nepovažuji jenom ten Milenin, ale zejméma ten, kterým prošla její dcera - pozdější autorka této knihy. Narodit se do tak nefunkční "rodiny", muset ve věku 9 - 10 let po Praze shánět mámě drogy a chodit pro ni půjčovat peníze, nikdy v životě nevidět svoji mámu přišít knoflík nebo uvařit jakékoliv jídlo anebo dělat nějaké domácí práce či starat se o domácí rozpočet, ale přitom absolvovat s maminkou čtyři filmová představení denně, být zapojena do kolportace ilegálních tiskovin, snášet pořád se měnící strýčky v mámině ložnici - to nutně muselo tu Janu poznamenat tak, že jejímu opravdu rozháranému a asociálnímu životu - jak je uvedeno v doslovu - se ani nelze divit. Mimořádně mne zaujaly dvě epizody: šokující zážitky Janina otce - architekta Jaromíra Krejcara z jeho pobytu v SSSR, které jeho i Milenu vyléčily z obdivu ke komunizmu. A pak informace o tom, jaké politické antagonizmy panovaly i mezi vezeňkyněmi v nacistickém koncentráku Rawensbrück - i když všem šlo o život a byly pro nacisty jenom odpad, tak i tam se dokázaly striktně dělit na komunistky a ne-/antikomunistky a "oslazovat" si vzájemně své bídné životy. Při vstřebávání šokujících, nečekaných informací jsem se jednou u knihy i dobře zasmála, když Milenin manžel, Janin táta Jaromír, po návratu ze SSSR vyprávěl své neuvěřitelné zážitky. Cituji alespoň jeden (operní umění je mi blízké :)) " ... vyprávěl o opeře, která byla provozována v Moskvě a ve které vystupoval Stalin a Molotov (oba tenoři) a která se nedohrála, protože po výsměšné reakci obecenstva byli jak její tvůrci tak i hlavní představitelé zatčeni pro znevažování vlády sovětů - jenomže za několik dní měla opera reprízu a nikdo si už nedovolil ani se ušklíbnout, natož nahlas zasmát. A tak na jevišti pěl Stalin s Molotovem a v hledišti seděli užaslí diváci, naplnění strachem, údivem a nejistotou."“... celý text
— Koka

Nebyly to moje děti Nebyly to moje děti

„Silné příběhy tak trochu bez tváře, osobnosti a přesto zamrazí a zabolí.“
— CervenaVeronika

Nebyly to moje děti Nebyly to moje děti

„Zajímavě líčící příběhy lidí deprimujícího období.“
— EmaPerkaus

Adresát Milena Jesenská Adresát Milena Jesenská

„Poměrně strohý životopis, zvlášť druhá půlka. Realita byla asi pestřejší a drsnější než působí, stačí si najít nějaké informace o matce i dceři.“
— jankor

Přejít na knížky autora