1. Domů
2. Autoři
3. Jan Vavřík
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 5
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze 5

Nová kniha Jana Vavříka

Ve stínu levandule

Francouzská vesnice skrývá temné tajemství. Napínavý román s kriminálními prvky se odehrává ve francouzské vesnici, kterou opřádá stín minulosti v osobě Jeana ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Jana Vavříka

Ve stínu levandule

„Kniha mi vůbec nesedla. Dialogy mi připadaly uměle natahované a příběh ze současnosti byl jako zlý sen. Příběh z minulosti to trochu vylepšil, ale celkový dojem nic moc.“... celý text
— SumýšIrena

---

Ve stínu levandule

„Životní příběhy lidí, které se protnou v historicky dramatických okamžicích a kde se ukáže pravý charakter každého člověka. Poutavé a místy až syrové vyprávění o událostech z ne tak dávných dějin, na které by lidstvo nemělo zapomínat. Různé podoby hrdinství, které potvrzují, že statečný není ten, kdo se nebojí, ale ten, kdo udělá správnou věc ve správný čas, přestože se i bojí a jeho šance na úspěch jsou v dané chvíli malé. Různé podoby lidské malosti, která je někdy odrazem zbabělosti, jindy čiré nenávisti, touhy po zisku či po pomstě. Různé podoby lásky - rodičovské, partnerské i všeobecné lásky k lidem a lidství. Lásky, která ve své pravé podobě jen dává, aniž by vyžadovala, prosila či naléhala. V neposlední řadě příběh o tom, že pravda a spravedlnost nemusí vždy zvítězit, ale vždy stojí za to o ně bojovat. Četl jsem s napětím i dojetím a děkuji autorovi za hluboký čtenářský zážitek a poučení.“... celý text
— karel9273

---

Pošahaný svět: Povídky vytržené z blogu

„Na úvod přiznám, že nečtu povídkové knihy. A to fakt nikdy. Nebaví mě, že je to krátké a sotva se začtu, je konec. Ale v tomto případě jsem udělala výjimku, neboť povídky znám z blogu a autorem je skvělý spisovatel. Pošahaný svět je tak nějak o každém z nás. Běžné situace, které se nám stávají, ale mnohdy je tajíme, protože se cítíme trapně, že bychom mohli být k smíchu. Ale přesně o to tady jde! Smát se. A já se u povídek opravdu smála a ne jednou. Lehké, vtipné, mnohdy i k zamyšlení. To je Pošahaný svět a za mě plný počet hvězd!“... celý text
— Jana77

---

---

Pošahaný svět: Povídky vytržené z blogu

„Každý z nás má jistě občas pocit, že celý svět kolem je tak trošku pošahaný a možná i nastavený tím způsobem, aby nás nutil čelit neustálým zkouškám či výzvám.. A abychom si sami nepřipadali pošahaní, rádi slyšíme, že to tak vidí a zažívá ještě někdo jiný. Jan Vavřík, úžasný pozorovatel všedního života, mistr příměrů a vtipné nadsázky, vás provede tímto světem, abyste po přečtení poznali, že nejste sami, kdo má někdy tu smůlu, že mu na zahradě vyroste trpaslík. :-)“... celý text
— karel9273

---

Kolotoč strachu

„Vlastně ani nevím, jak a kde bych měla začít. Jak dát do pár řádků příběh tak strašných zážitků, bolesti a ponížení. Kde mám najít ta správná slova, abych vás přesvědčila, že tato kniha rozhodně stojí za přečtení. Pokusím se, ale lehké to nebude. Byla jednou jedna... i tak bych mohla začít, ale toto patří spíš do pohádek. A tento příběh rozhodně pohádka není. Kristýna je docela obyčejná holka z malého města. V jednom se ovšem liší od svých vrstevníků. Domů se vrací se strachem a obavami, v jaké náladě bude její otec a jestli její maminka bude mít o jednu modřinu navíc. Otec, tatínek, táta. Ten, ke komu vztahovala ručičky jako malá, na koho se spoléhala, když si odřela koleno, ten teď terorizuje rodinu pod vlivem alkoholu a schyluje se k nebezpečnému vyvrcholení. Domácí teror ukončí jeho násilná smrt, kterou by asi mnozí odsoudili, ale já jsem pro ni měla jen hluboké pochopení. Kristýna se dostává do Dětského domova a začíná se psát další kapitola jejího života. Pocit bezpečí a relativního klidu opět po pár letech vystřídá nejistota a strach, i když tentokrát to je jen její volba. Zamilovala se. V den svých osmnáctých narozenin pálí za sebou mosty a jde za hlasem svého srdce. Jaká škoda, že rozum nekřičel hlasitěji. Jirka, Kristýnin vyvolený, není zrovna princ na bílém koni a správně tušíte, že její život nebude zdaleka tak růžový, jak by si přála. Násilí, alkohol, hazard, to vše je na denním pořádku. Odchází, ale vrací se, v naivní víře, že ho změní, že její láska ho přiměje se k ní chovat s úctou. Jak velmi se mýlila. Jak kruté přišlo vystřízlivění. A kolik bolesti mu předcházelo. Dostane se ze spárů surovosti a neštěstí? Vyhraje boj s větrnými mlýny, nebo ji to stáhne dolů, do samotného pekla? Příběh Kristýny je vyprávěn z pohledu psychologa Langmaiera, ke kterému dívka přichází a vypráví mu o svém životě a hledání štěstí. Stárnoucího pána fascinuje a tráví s ní dny i noci, aby došli až na konec jejího vyprávění. Já jsem byla knihou doslova vtažena do stránek. Krutý svět násilí, z kterého se jen velmi špatně uniká, mě rozesmutnil a bylo mi ze čtení hodně úzko. Je neuvěřitelné, jak se z veselého děvčátka stane roztřesená troska se strachem v očích. A jak se po uzdravení dobrovolně vrhá do spárů ještě větší tragédie. Ale trochu jsem to chápala. hledání štěstí je ošemetná věc a kdo z nás ví, čeho je schopen kvůli lásce? Kdo z nás má právo soudit? Tato kniha je postavena na skutečných osobách, skutečném osudu, proto je pro mne ještě silnějším zážitkem. Kolotoč strachu napsal spisovatel Jan Vavřík, autor knihy Návrat z pekla a já mohu zodpovědně prohlásit, že tleskám. Obě knihy jsou si na hony vzdálené, ale obě mě neskutečně bavily svou přímočarostí a neuvěřitelnou čtivostí. Nebojí se obtížných témat a podává nám je srozumitelně a naplno. Dejte knize šanci, začtěte se do příběhu a věřte mi, litovat nebudete.“... celý text
— Jana77