Jan Malý

česká, 1932

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

S kotvou na čepici 1. Šífácké historky kapitána labské plavby
S kotvou na čepici 1. Šífácké historky kapitána labské plavby
S kotvou na čepici 2
S kotvou na čepici 2
Chalupa v Niedergruntu Další vzpomínky kapitána labské plavby
Chalupa v Niedergruntu Další vzpomínky kapitána labské plavby
Český člověk
Český člověk

Nové komentáře u autorových knih

S kotvou na čepici 1. Šífácké historky kapitána labské plavby S kotvou na čepici 1. Šífácké historky kapitána labské plavby

„Tato knížka mne upoutala v regálu mé "domovské" knihovny. Můj otec se učil též plaveckému řemeslu v Děčíně od roku 1952. Vyprávění kapitána Malého mne velmi zaujalo, protože mi připomnělo vyprávění tatínka z dob strávených v učilišti, z cest do Hamburku a následně brázdění Vltavy a Labe na remorkéru, vlečňáku, vykládání pontonů korečkovým bagrem až po poslední práci - kapitán na parníku Vyšehrad. Znám od něj spoustu historek od "vody" i šífáckých slangových výrazů. Tatínek bohužel už nežije a tak jsem měla možnost se vrátit do dětství a začíst se do příběhů lidí od vody. Moc děkuji za krásně sepsané vzpomínky a určitě si přečtu i "dvojku".“... celý text
— Judunaja

Chalupa v Niedergruntu Další vzpomínky kapitána labské plavby Chalupa v Niedergruntu Další vzpomínky kapitána labské plavby

„Další vzpomínky na staré i nedávné zážitky na labské cestě a vyprávění i dalších pamětníků, kteří profesionálně brázdili tyto naše a německé vody. Na své si přijdou jak romantici, toužící po životě na vodě a u vody, tak ti, kteří tuší, že do romantiky měla práce zejména na parolodích, či remorkérech hodně daleko - byla to dřina, často nebezpečná. Dnes už lodivodů často není ani potřeba, ostatně Labe s nedostatkem vody už pořádnou splavnou řekou přestává být...“... celý text
— soukroma

S kotvou na čepici 2 S kotvou na čepici 2

„Dobré čtení, zajímavý život, spousta zážitků vlastních i cizích (profesních od 50. let, z dětství z doby válečné): jako milovnice všeho od vody si nemůžu nechat ujít nic mořského, přístavního a lodního, ale jako suchozemec se musím občas smířit i s "malou" vodou (bez despektu, vždyť i Labe dokáže taky ne-pěkně vyvádět...) a vnitrozemskou plavbou, zde především na trase Ustí nad Labem -Magdeburg (občas až Hamburg). Kupodivu mi učarovala ale už úvodní pasáž historie autorových předků, kde se objevuje Labe jen jako součást scenérie a o lodích zatím není ani zmínka; to mě obohatilo nejen místně, dějepisně, ale i jazykově (netušila jsem třeba, že Marjánka je odvozena z Marie Anna, neznala jsem význam ratejny a vazbu na rataje). Bylo to velmi pěkně napsané a samo o sobě by to vystačilo na pěkný generační až válečný román. V dalších částech se mi pak nejvíc líbily Hamburské přístavy i hrůzná plavba před záplavovou vlnou roku 1962. Autor má skutečně dar slova, píše čtivě, zajímavě a nebýt občasných hrubek, což jde nakonec vždy na vrub vydavateli, nedá se tomu nic vytknout. Jen to celé možná opravdu mohl být pěkný román, takhle se pár věcí opakuje, některé vzpomínky/zážitky jsou kratičké a trochu vytržené z kontextu (ale zase takoví lodní psi nebo dřeváky měli svoje kouzlo). Škoda, že nebyly vysvětleny všechny loďařské termíny, např. boksír/boksírák, hegr. 90%“... celý text
— soukroma

Přejít na knížky autora