James Elkins

americká, 1954

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Proč lidé pláčou před obrazy Proč lidé pláčou před obrazy

Už pár týdnů se snažím najít zdroj od kud si knihu koupit, ale je bohužel všude nedostupná. Kdyby kdokoliv o něčem věděl, prosím kontaktujte mě, dekujii
Krems


Proč lidé pláčou před obrazy Proč lidé pláčou před obrazy

Kniha skvělá! Moc se mi libi, jak tam autor rozebira to, že cloveka oddalují od prozitku z obrazu prave znalosti o něm. Líbí se mi příběhy lidí, kteří měli s uměním osobní zážitek. Také bych něco takpvého chtěla prožít. Zatím zažívám jen nadšení, že se setkávám s významným obrazem. Některé části knihy mě zastak ale nebavily, přišlo mi, že se autor hodně opakuje a omílá to samé. Ale jinak skvělá kniha!... celý text
Teri.Fishing


Proč lidé pláčou před obrazy Proč lidé pláčou před obrazy

Začalo to slibně, ale čím dál víc mi to s dalšími kapitolami připomínalo slepenou seminárku, spousta věcí, až moc přeinspirované, subjektivní cosi, na konci není nic. (něco jako tento můj komentář)... celý text
JitrniPoutnik



Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech

Děsivé! Jestli se tímto směrem ubírají soudobé dějiny umění, tak je možná něco špatně. Samozřejmě nemohu bagatelizovat a všechny texty házet do jednoho pytle - takový Baxandall, Moxey jsou ještě celkem čitelní a místy pochopitelní, ale je tam i pár téměř nečitelných perel, zvláště varuji před Normanem Brysonem. To je opravdu............ no comment! :)... celý text
efka.saf


Proč lidé pláčou před obrazy Proč lidé pláčou před obrazy

Elkinsova kniha mi trochu připomněla Bayardovo kontroverzní dílo Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli — v obou dochází vzdělaný akademik k jakýmsi terapeutickým radám, jak si najít k umění vlastní cestu a nefrustrovat se jeho intelektuálními nároky a přemírou encyklopedických znalostí, jež je třeba pro akademické porozumění načerpat, přičemž vychází z toho, že se současné umění — ať literární či vizuální — "normálnímu" člověku odcizilo. Na tom by nebylo v zásadě nic špatného, jak Bayard tak Elkins ovšem, i když každý jinak, předkládají pouze nesystematický souhrn banalit či podivných dojmologií (v případě Bayarda tedy ještě podepřené demagogickým přístupem). Jediné, co je na Elkinsově knize skutečně zajímavé, je samotný nápad dívat se na percepci umění tímto "neakademickým" způsobem a samotné zveřejněné výpovědi dotazovaných diváků. Zpracování vytyčeného tématu je ovšem slabé a ne příliš přínosné. V dílčích psychologických vysvětleních některých pohnutek se Elkins jeví být značně naivním či nedovtipným, díky čemuž jsem začal o jeho celkovém způsobu uvažování dost pochybovat. Přestože mi tedy jeho pohled na umění není v zásadě vzdálený, ve většině závěrů s ním nesouhlasím a kniha je pro mě celkově zklamáním.... celý text
3497299