Austin Major Small

Seamark, Seamark ., Austin J. Small · pseudonymy

anglická, 1894 - 1929

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 11 knih
Černý trojúhelník
Černý trojúhelník
Peggy
Peggy
Vyzvědač 3
Vyzvědač 3
Mstící paprsek
Mstící paprsek

Nové komentáře u autorových knih

Šest mlčících Šest mlčících

„V Londýně existuje skupinka šesti excelentních lupičů. Říkají si "Šest mlčících". Řídí se totiž jistým kodexem cti. Když jednoho zatknou, mlčí jak zařezaný a odsedí si vysouzený trest. Ostatní, během jeho výkonu trestu, podporují finančně jeho rodinu a na účet mu ukládají podíl z vykonaných loupeží.“... celý text
— encyklopedie

Muž, kterého nemohli zatknout Muž, kterého nemohli zatknout

„Muž, kterého nemohli zatknout (1927, česky 1931) je story, jejíž ústřední děj se točí podle ďábelského systému tajných a dokonalých telefonních odposlechů, díky které Valmon Dain - muž z polosvěta mezi zločinem a zákonem - posílá policii tipy na dopadení jednoho hledaného zločince za druhým. Dokáže se totiž napojit vzduchem na jakýkoli telefon ve Spojeném království. Dain používá také fotopasti, audiozáznamy, pasti na bázi zvláštních rozvodů elektřiny. Tyhle Seamarkovy technické literární vynálezy mě čtenářsky velmi blaží. Dain má svou odposlechovou laboratoř v nejvyšším patře budovy nad Kingsway. "Místnosti již nebyly kanceláří s malou komůrkou. Byly sítí lesknoucích se drátů a malých leštěných kotoučků, upevněných řada nad řadou kolem stěn. Mezi kotouči přeskakovala a mrkala světélka jako špendlíkové hlavičky a občas, když světélka pohasla, na některých drátech zacinkaly tlumené zvonky. V každém koutě dlouhé místnosti hučelo dynamo." Dain chce předat policii i krále zločinců hraběte Lazarda, muže, který hraje dvojí hru - navenek je totiž váženým a ctihodným šlechticem. Nikdo neví o jeho napojení na zločineckou organizaci Skupina Stříbrný šíp. Jenom Dain. Zvídavý čtenář se ani neptá, zda se Dainovi jeho dílo podaří, a knihu si raději sežene a přečte.“... celý text
— tomasblazek

Peggy Peggy

„Od četby románu Peggy (1925, česky 1931) musím bohužel spíše odradit - je to dobrodružná romance, která se sice velice slibně rozvíjí, ale zhruba od polovina se mění na nepovedenou rádoby dobrodružnou nudu. Zde Seamark použil další svou oblíbenou rekvizitu: záměnu zavazadel, která do děje vtáhne nic netušící postavu a změním tím její život. Mladá kráska Peggy Lenwayová jede na setkání s přítelkyní na londýnské nádraží Waterloo, jenže taxi má zpoždění a Peggy ujede vlak. Na nádraží si při čekání všimne muže, kerého si pojmenuje Zálesák - tato pasáž líčení Peggyina okouzlení je velmi vtipná, přímo jsem ty situace viděl před očima ve stařičkém černobílém filmu s poskakujícím obrazem. Peggy si představuje, že Zálesák: "...ví, jak najíti svěží vodu v solné půdě a hodinky jsou mu odporné, dokud je slunce na obloze. Dovede obejíti celý svět s méně zavazadly, než jich potřebuje člověk z města na nedělní výlet, ale vždy dokáže vytáhnout právě tu věc, kterou je v náhlé krisi zapotřebí, od kompasu, když se hvězdy skryjí, do šicích potřeb k opravě psích postrojů. Jeho celý život je jediným velkolepým vzrušením, pohybujícím se neustále ve skvělých branách Pravé Romantiky. To všechno věděla. Četla o tom." Nu, tento Zálesák jeví velký zájem o Peggyin kufřík; stejný živý zájem o něj projevuje taky další člověk, který se najednou objevuje vedle Peggy na nádraží. Ten se představuje jako generál Allonz da Villares, ministr zahraničních věcí státu San Rapallo a svěřuje překvapené Peggy obálku s půl milionem liber. San Rapallo je však banánovou republikou a Peggy není domnělou kurýrkou Pamellou Lynchovou, jak se podivný generál Villares domníval. Zálesák do těchto okolností Peggy zasvětí a vyzve jí, aby se naoko stala onou Pamelou. Zálesák má totiž v San Rapallu nevyřízené účty. Peggy, doprovázena svou komickou autoritativní tetičkou Primulou, tedy záhy nastupuje na loď do San Rapalla a dobrodružství začíná... na lodi jsou totiž i nepřátelé a Peggy čelí nejen pokusům o krádež kufříku... zde se doposud stále daří Seamarkovi držet napětí a švih - jenže, jak psáno výše, připlutím hrdinů do přístavu San Rapallo náhle příběh ztrácí tempo i vtip a stává se už tuctovou a nudnou variací na téma dobrodružného osvobozeneckého boje místních obyvatel proti diktátorovi. Peggy je v pořadí třetím románem Seamarka a autor se v něm zřejmě ještě hledal - a nenašel.“... celý text
— tomasblazek

Pavouk Pavouk

„Román Pavouk (The Web of Destiny - 1929, v témže roce vyšel česky) začal Seamark svým oblíbeným způsobem: nic netušící chodec je zničehonic zapleten do hrůzných, absurdních a nevysvětlitelných událostí. Dobrodruh Forrest Ord, který se právě vrátil z Afriky, se za pobytu v Londýně v noci vrací z návštěvy od přátel. Na ulici uslyší děsivý ryk, poslední výkřik vražděného člověka. Spatří muže s revolverem, který prchá - prchá však Ordovým směrem. Po potyčce a tvrdých ranách muž není omráčen, jak Ord očekává, ale běží tak nějak dál. V domě, ze kterého vyšel výkřik, Ord potkává hluchoněmou ženu a uvnitř v domě nachází místnost, která jeví řádění šílence: nábytek rozbitý na třísky a v té spoušti tělo muže roztrhané na kusy jako po výbuchu, na stěnách krev a kusy svalů... Z domu náhle v zmatku utíká mladá žena, vyděšená k smrti... solidní kulisy "noir story" jsou tedy rozestavěny a ani v dalším uzlení a rozuzlování příběhu Seamark nezklame.“... celý text
— tomasblazek

Vyzvědač 3 Vyzvědač 3

„Složitě vykonstruovaný špionážní román, v němž hlavní hrdina, tajný agent č. 3 John Stayne – snad opravdu, jak se píše i jinde, je to jakýsi předchůdce Jamese Bonda - řeší rafinovaný útok na světové finančnictví. Případ ovšem začíná jaksi podivně nepovedenou krádeží diamantů a smaragdů. Stayne (který ve své kanceláři se svým asistentem komunikuje pomocí tajného hlasového aparátu, umístěného v hlavě sochy ohyzdné zlaté modly) musí celý případ rozmotat a zůstat přitom nepoznán – vydává se tedy na fingovanou dráhu zločince, takže zmate i nižší patra Scotland Yardu, který po něm mylně a marně pátrá. Jenže hra musí být dohrána až do konce, padouši tiše zneškodněni a Stayneovo inkognito zůstat zachováno pro jeho nasazení do dalšího napínavého případu. Který však zřejmě už bohužel Seamark nikdy nenapsal. Seamark si libuje v chemii, omamných látkách, převlecích a také v řešením problémů hlavního hrdiny, obklíčeného v bezvýchodném postavení zločinci, tím, že tento hrdina v nestřeženém okamžiku zapálí dům se zločinci i se sebou, načež oni zpanikaří a on uteče. Každý má holt své oblíbené hračky. Jeho styl má drive, je sexy, nikdy nenudí, i když hrdinové a hrdinky jsou příliš krásní a všeobecně dokonalí a padouši jsou vždy geniální, odporní a zákeřní až do svého strašného konce.“... celý text
— tomasblazek

Přejít na knížky autora