Ivo Andrić

srbská, 1892 - 1975

Populární knihy

/ všech 20 knih

Nové komentáře u autorových knih

Most na Drině Most na Drině

Krásný román. Styl a téma silně připomíná Olbrachta -- oba jsou vášnivými apologety poezie a harmonie starého světa. Je s podivem, kolik se toho vejde na 300 stran, přestože styl je lehký a čtivý. Ze začátku párkrát text působil uměle, vymyšleně, zřejmě proto, že se jedná o dávnou historii. Ale většina románu se odehrává od 2. poloviny 19. století do vypuknutí 1. světové války, kdy je už obraz reality důvěryhodný. Hlavním tématem, na pozadí specifické historie východní Bosny, kde spolu po staletí žijí Srbové a Bosňáci (o Chorvatech nepadne ani slovo, přestože Andrić je etnický Chorvat - zajímavé), je rozpad tradičních hodnot a tradiční společnosti, která se, byť nedokonale, uměla vypořádat se všemi problémy, vnitřními konflikty a rozpory. Modernita přináší definitivní rozkol, který vyústí do 1. světové války.... celý text
jozik_v_tumane


Žena, která není Žena, která není

Ochutnávka z pera srbského autora pocházejícího z bosenského Travniku a rovněž laureáta Nobelovy ceny, Ivo Andrice. Jeho sbírka povídek, Žena, která není, je jakousi všehochutí. Žádné z povídek na sebe vyloženě nenavazují, odehrávají se v jiných časoprostorech a nelze tak sbírku zjednodušeně hodnotit jako celek. Jedinou povídkou, kterou jsem se doopravdy musel prokousávat, byla bohužel ta první a ze všech nejdelší - Mara milostnice. Nebýt ji, nebál bych se sbírku obdarovat pěti hvězdami. To je ovšem jen můj subjektivní pohled a pro někoho může zrovna tato povídka být ze všech třeba i nejoblíbenější. Jinak rozhodně mě pan Andric přesvědčil, abych se do jeho tvorby ponořil hlouběji. Takže snad v blízké době přečtu i nějaký ten román. :)... celý text
Jrsnbl


Most na Drine a iné prózy Most na Drine a iné prózy

Absolutne zakladna literatura pre pochopenie pritomnosti moslimov v krajine juznych Slovanov.
andrej0867



Most na Drině Most na Drině

Druhý ze tří románů jugoslávského spisovatele Iva Andriće (1892–1975), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1961), Most na Drině (Na Drini ćuprija, 1945) vznikal stejně jako Travnická kronika a Slečna dělá peníze za druhé světové války v okupovaném Bělehradu, ale vydán byl až po válce. Autor toto své vrcholné a nejznámější dílo věnoval bosenskému městečku Višegrad na řece Drině, kde trávil dětství. Slavný a krásný kamenný most zde byl vybudován v letech 1571–1577 na příkaz Mehmeda paši Sokoloviće, velkého vezíra celkem tří sultánů, a to na strategickém místě, kde stará římská obchodní a vojenská cesta z východu z Istanbulu překonávala řeku Drinu a pokračovala do bosenského vnitrozemí, do Sarajeva a dále k Jadranu. Mehmed paša se narodil nedaleko Višegradu a v dětství byl odvlečen a poturčen. Andrićův román-kronika ("višegradská kronika") zachycuje dlouhou historii mostu, městečka a krajiny, význam této stavby pro Višegrad a několik staletí válek a etnicko-náboženských sporů, jichž byl most svědkem. Bohatý děj s mnoha postavami a skoky v čase začíná stavbou mostu a končí první světovou válkou; málokterý román se odehrává v tak dlouhém období (a přitom má jen 300 stran). Autor ovšem klade důraz zejména na dobu zhruba od poloviny 19. století. "Hlavní postavou" je most samotný; vše se odehrává na něm nebo v jeho blízkosti, on je svědkem mnoha příběhů, životů, lásek, tragédií, poprav, povstání, nenávisti, válek, povodní i klidných časů a proměn doby i městečka a jako němý svěděk přežívá všechny pohromy; často poškozen, přesto přetrvává jako krásný a užitečný symbol: "...život je nepochopitelný zázrak, protože se sice neustále opotřebovává a drolí, ale přesto trvá a stojí pevně ,jako most na Drině'."... celý text
milan.valden


Vezírův slon Vezírův slon

Vezírův slon, výbor z povídek srbského spisovatele Iva Andriće (1892–1975), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1961), obsahuje 17 textů, od kratších, jako jsou třeba Most přes Žepu, Ćorkan a tanečnice, Láska v městečku nebo Dopis z roku 1920, až po rozsáhlejší, jako jsou Vezírův slon, Aničiny časy, Neklidný rok, Prokletý dvůr nebo Mara milostnice. V působivých osudech mnoha různých postav z různých společenských prostředí i věr, agů, begů, vezírů, muslimských, křesťanských a židovských obchodníků, kněží a mnichů všech bosenských vyznání, městských i venkovských obyvatel či osudových žen vyvstává sugestivní obraz staré Bosny. Nejednou má v příbězích navrch lidské zlo, osudová vášeň, zničující láska nebo zásahy "velké historie". Tak jako ve svých třech výborných románech Travnická kronika, Most na Drině a Slečna dělá peníze, i v povídkách je Andrić kronikářem Bosny, Sarajeva, Travniku či Višegradu nebo venkova, z časů turecké nadvlády, rakousko-uherské okupace a prvních dnů královské Jugoslávie, kronikářem pečlivým, barvitým, někdy trochu zdlouhavým, který ale vždy dokáže čtenáře zaujmout svými příběhy lásky, krutosti, násilí, nenávisti, zmařené touhy či lidské směšnosti a podivínství, ať už bosenského lidu nebo cařihradských vězňů (Prokletý dvůr).... celý text
milan.valden