Iveta Kokyová

česká, 1972

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Otcův duch a jiné pohádky romských autorů
Otcův duch a jiné pohádky romských autorů
Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy
Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy

Nové komentáře u autorových knih

Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy

„skvělé, skvělé, skvělé...Irena Eliášová se po "Oheň přestal plápolat" předvedla v mnohem lepším světle. Její "Slunce zapadá už ráno" byla silná, hluboká a skvělá povídka, psaná také i v romské verzi (kdo umí, nebo se učí, může potrénovat)...podobně mě hodně oslovila próza od Evy Danišové...a jako třetí se umístila povídka Jany Hejkrlíkové... Kratší, dvojjazyčné dílko Ivety Kokyové mi přišlo trošku slabší , zejména proto prvním dvěma. Co měly povídky společného ? zejména tu bolest. To čekání na lásku. Po přečtení mám pocit, že snad všechny romské ženy a děti si projdou násilím , již v primárních rodinách..a pak to pokračuje dál, chlapci vyrostou v muže, tlučoucí děti a ženy, holky jsou jen ty otloukané..kde jen je ta nadějě na změnu ? traumatizace z rodin, traumatizace původu. A přeci je tam něco divokého, nespoutaného, soudržného. Skvělá, doporučuji k přečtení. Více takových ! a holky, držím pěsti ;)“... celý text
— haki34

Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy

„Čtyři příběhy, každé trochu jiné, dva z nich přeloženy i do romštiny. Nejvíc mě zaujal hned první příběh o nesnázích života hlavní hrdinky Marie, přičemž děj se odehrává nedlouho po konci druhé světové války. Druhý příběh jsou vzpomínky na dětství a na to, jak důležitou roli má v životě dospívající dívky babička a posléze ten správný učitel. Třetí příběh mě zaujal asi nejmíň, ale rovněž důležitou roli zde hrála babička. Poslední příběh byl krátký vhled do života sociální pracovnice v dětském domově a jejím poslání nikoliv povolání. Celkově se mi knížka hezky četla, každý příběh byl něčím originální a za jedno odpoledne knížku stihnete přečíst v klidu celou, takže doporučuji.“... celý text
— Adusa68

Otcův duch a jiné pohádky romských autorů Otcův duch a jiné pohádky romských autorů

„Kdysi na vysoké jsem romské pohádky četla, nepamatovala jsem si z nich ale takřka nic. Proto jsem si k nim po letech opět našla cestu, především mě zajímala tradiční slovesnost tohoto etnika, kultura, hodnoty, které jsou v příbězích předávány. Některé pohádky jsou v jádru hodně podobné těm našim s tím rozdílem, že hrdinou je Rom/ka, jiné jsou naopak velmi odlišné. Často se v nich objevuje motiv hudby, zpěvu, houslí, dobroty, morálních hodnot, občasně v příbězích vystupují nadpřirozené postavy (víly, duchové) či kouzelné předměty. Příběhy odkazují na někdejší romské osady a spřízněnost Romů. Podobně jako naše pohádky vyprávějí o tom, jak se člověk štěstí a bohatství domohl díky své odvaze, lásce k druhým, vlastní oběti, ale někdy i díky prohnanosti, mazanosti. Kontinuálnost pozemského a posmrtného života, víra v duchy zemřelých je ale v romských příbězích mnohem významnější, než je tomu v naší kultuře. Své tam dělá jistě mnohem větší souznění s kulturou a tradicí etnika.“... celý text
— mataaskorice

Otcův duch a jiné pohádky romských autorů Otcův duch a jiné pohádky romských autorů

„Stejně jako píše Kopretina, utkvěla mi pohádka "Hnědý cikán, černý pes". My gádžové máme občas sklon zjednodušovat, protože nás k tomu vede systém, který naopak jiné vede k jeho ohýbání. To je na debaty někam jinam a nechci to tady rozpoutávat. Každpoádně na tuhle knihu jsem byla hrozně zvědavá a ačkoli romsky umím jen 4 slova, bavilo mě v ní hledat slova, která určitě "dovznikla" a kterým asi rozumí úplně každý. Přiznám se, že v romštině jsem to fakt nedala na 100%. Jinak jsou to krásné příběhy o tom, jak dobro, poctivost a pracovitost se vyplácejí. V tom, jak to kdo pochopí asi nehraje hlavní roli etnikum. Za mě dobře strávený čas ☺“... celý text
— Atanone

Otcův duch a jiné pohádky romských autorů Otcův duch a jiné pohádky romských autorů

„Díky studiu jsem se dostala i k této knize a jsem za to v podstatě ráda. Je to zajímavý náhled pod pokličku romské kultury. Jak bylo psáno, pohádky nejsou primárně určeny pro děti, ale pro dospělé, a podle toho to také v některých případech vypadalo. Překvapily mě paralely na Popelku, Krásku a Zvíře, dokonce Svatební košili. Jsou to poučné příběhy, přeci jen i romské pohádky slouží k poučení a k víře, že když se člověk bude chovat správně podle jistých hodnot, k tomu štěstí přijde. Jen se mi zdálo, že někdy je až příliš čtenáři podsouváno, že Rom je ten skvělý, úžasný člověk, který miluje druhé, je hodný a dobrotivý. Naše pohádky podle mě nerozlišují, jestli je hrdina bílý nebo černý, jde zkrátka o to, že je dobrý. Romské pohádky ale mnohdy až příliš podstrkují Roma jako toho dokonalého, až je to místy nepřirozené. Přesto to byl zajímavý výlet do světa romských pohádek a některé bych si určitě ráda přečetla i znovu.“... celý text
— Ellinek

Přejít na knížky autora