Irena Eliášová

slovenská, 1953

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u autorových knih

Listopad Listopad

Moc pěkný a moc smutný příběh. Moc se mi kniha líbila.
livana


Listopad Listopad

Nechápu tyto recenze. Mně se tento příběh moc líbil nebo spíš nelíbil, a proto tu brečím jak malá holka. Spousta autorů píše knížky moc dlouhé, protože víc stránek se prodává dráž, ale tady bylo všechno, co mělo být.... celý text
Ejwa


Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy

skvělé, skvělé, skvělé...Irena Eliášová se po "Oheň přestal plápolat" předvedla v mnohem lepším světle. Její "Slunce zapadá už ráno" byla silná, hluboká a skvělá povídka, psaná také i v romské verzi (kdo umí, nebo se učí, může potrénovat)...podobně mě hodně oslovila próza od Evy Danišové...a jako třetí se umístila povídka Jany Hejkrlíkové... Kratší, dvojjazyčné dílko Ivety Kokyové mi přišlo trošku slabší , zejména proto prvním dvěma. Co měly povídky společného ? zejména tu bolest. To čekání na lásku. Po přečtení mám pocit, že snad všechny romské ženy a děti si projdou násilím , již v primárních rodinách..a pak to pokračuje dál, chlapci vyrostou v muže, tlučoucí děti a ženy, holky jsou jen ty otloukané..kde jen je ta nadějě na změnu ? traumatizace z rodin, traumatizace původu. A přeci je tam něco divokého, nespoutaného, soudržného. Skvělá, doporučuji k přečtení. Více takových ! a holky, držím pěsti ;)... celý text
haki34



Oheň přestal plápolat Oheň přestal plápolat

doslova husté čtení...v rámci "romského" období...autorka podala několikagenerační výpověď, v podstatě historickou fresku z pohledu Romů... Jednoduchým jazykem se snažila postihnout toho co nejvíc...tradice, soužití v komunitě, v táboře... Jak se střídají panovnící (Marie Terezie to začla), tak se střídají postihy a represe. Soužití Slováků, Maďarů a Romů má trhliny. Čím dál hlubší. A trhliny jsou i mezi romy navzájem..Olaši, čeští a polští Romové se s těmi slovenskými kolikrát utkají doslovně na nože. A co teprve vztah a láska bílého a cigánky ? či naopak ? může to dopadnout dobře ? dá se to vůbec v těchto dobách přežít ? Dá se vůbec přežít ? příběh začíná starou Fánou, vědmou, která přichází se svjí tlupou na SLovensko...dále v hlavních rolích vystupují její děti a její rod... až poslední z nich, Rézi druhá, dokáže přežít i holokaust. S její šancí na nový začátek příběh končí. DOzvídáme se spoustu o životě Romů...vztahy partnerské, rodičovské,svatební i pohřební zvyky. Samozřejmě nechybí bylinky, čáry, věci mezi nebem a zemí. Spousta bolesti, smrti, ale i života a naděje. Vše psáno trochu z rychlíku, velmi nahuštěné (jak už jsem zmínila ze startu :)) asi díky tomu, kolik toho autorka chtěla zaznamenat do této útlé knížky, halda jmen je taky docela matoucí. Dojem trochu kazí velmi jednoduchý styl psaní, občas docela krkolomný sloh, a pak něco, za což pravděpodobně autorka nemůže - spíše korektor - pravopisné chyby, občasné záměny jmen a chybějící písmenka ve slovech (registrovala jsem hlavně v poslední čtvrtině knihy). Celkově však hodnotím jako velmi dobré, už jen za to, jaký kus práce autorka pro své lidi udělala.... celý text
haki34


Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno - Sborník současné ženské romské prózy

Čtyři příběhy, každé trochu jiné, dva z nich přeloženy i do romštiny. Nejvíc mě zaujal hned první příběh o nesnázích života hlavní hrdinky Marie, přičemž děj se odehrává nedlouho po konci druhé světové války. Druhý příběh jsou vzpomínky na dětství a na to, jak důležitou roli má v životě dospívající dívky babička a posléze ten správný učitel. Třetí příběh mě zaujal asi nejmíň, ale rovněž důležitou roli zde hrála babička. Poslední příběh byl krátký vhled do života sociální pracovnice v dětském domově a jejím poslání nikoliv povolání. Celkově se mi knížka hezky četla, každý příběh byl něčím originální a za jedno odpoledne knížku stihnete přečíst v klidu celou, takže doporučuji.... celý text
Adusa68