Imogen Hermes Gowar

Nové komentáře u autorových knih

„Jako první mě nalákala obálka. Po přečtení anotace jsem čekala, že to bude spíš o nějakém společenském vzestupu prostřednictvím mořské panny. Přeci jen, už v těch dobách lidi bažili po kdejaké senzaci, i když jim přišla odporná, třeba kabinety zrůd. Ale tohle tu bylo spíš nakousnuté a absolutně nedotažené. Jakmile se do toho začaly motat nevěstky a děj se víc přemisťoval do bordelu, tak mi přišlo, že se míchají jablka s hruškami a celé to nedává jako celek smysl. Druhá mořská panna tam už vlastně vůbec nedávala smysl. Nebyla jsem schopná sympatizovat s jedinou postavou. Pan Hancock působil místy jako trouba a ne jako kdoví jak chytrý obchodník a taková Angelika byla postě jen ukňouraná běhna, která potřebovala mecenáše. A celé to navíc bylo hrozně a zbytečně roztahané. Mít to tak o dvě stě stran méně, tak to celé knize jen prospěje. Dočetla jsem to jen proto, že jsem čekala na nějaký zvrat nebo že se třeba dozvím něco o původu oné senzace. Ale nestalo se. Konec byl stejně nudný jako většina knihy.“... celý text
— Thalin

Mořská panna a paní Hancocková

„Tahle mořská panna nevypadá jako Ariel, netřpytí se a už vůbec nemá podprsenku z mušlí. Je malá, ošklivá a taky je mrtvá. Přesto vynese svému novému majiteli panu Hancockovi, obchodníkovi a dobrákovi každým coulem, zázračné bohatství coby nevídaná kuriozita. Dokonce se díky ní seznámí s vyhledávanou kurtizánou Angelikou Nealovou. Celý okouzlený jí slíbí, že pro ni získá ještě jednu, tentokrát živou mořskou pannu. Jenže Angelika, která touží po svobodném a zajištěném životě, se mezitím zamiluje do mladého hazardního hráče... V knize Imogen Hermes Gowarové se koncentruje to nejlepší z románového vyprávění, dějové linky se dovedně proplétají a strhují čtenáře až k bezmála magickému závěru. Všechny ty prostitutky, bordelmamá přezdívané abatyše z kláštera, mořské panny, manželky, milenky a děvečky mi přirostly k srdci a díky obrovskému důrazu na smyslové vjemy a detaily přede mnou jejich svět rozkvetl tak, jako by ani nebyl 250 let vzdálený. To vše vykreslené nádherným a bohatým jazykem v překladu Evy Klimentové.“... celý text
— Adina143

Mořská panna a paní Hancocková

„Nenechala jsem se odradit průměrným hodnocením a do knihy se začetla. Ze začátku příběhu jsem se moc nebavila, ale historická stránka románu z prostředí nevěstinců nebyla zas až tak špatná. Nakonec se k tomu přidalo i trochu červené knihovny a Hancock mě místy štval. Ale vydržela jsem až do konce. Nejspíš, jako ostatní, čekala jsem trochu víc nadpřirozena, prostě - nemělo to tu správnou šťávu....“... celý text
— evickakyticka

Mořská panna a paní Hancocková

„Variace na Kvítek karmínový a bílý, bohužel však mnohem méně povedená než Faberův opus.“
— Knihomlok2015

Mořská panna a paní Hancocková

„Často jsem si při čtení říkala trochu absurdní větu: nevěděla jsem, co od knihy čekat...ale toto jsem fakt nečekala. Bohužel v negativním smyslu. Proč tam byla ta panna? Nebo to kolem? Jakoby autorka nevěděla jaké téma psát. Asi se buď měla zaměřit víc na pannu a nebo na život prostitutek. Takto smíchané mi nějak unikl smysl. Bohužel zklamání.“... celý text
— kusma

Přejít na knížky autora