Heather Graham Pozzessere

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 54 knih

Nové komentáře u knih Heather Graham Pozzessere

Dáma v nesnázích

„Trochu zmatené, hodně pohádkové a přímočaře jednoduché až průhledné. Vyráchají se v hradním příkopu a umyjí v potoce bez mýdla... To musely být přímo rajské čichové zážitky, obzvláště v posteli. V chajdě uprostřed lesa má truhličku šatů po své nebožce - jak příhodné. Ano, snažila se vyjednat svůj odchod výměnou za sex, ale to, jak ji vlastně přinutil a pak se jí v podstatě vysmál, že se na ničem nedohodli, od něj bylo pěkně hnusné. Byl na ní naštvaný, že mu byla nevěrná, když byla právoplatně zasnoubená, ale ona to vlastně nevěděla. Řekl jí to maskovaný chlap v lese a mohla to být lež. Stejně je dost divné, že ty papíry nechtěla ani vidět! Zrovna ona! Řekne mu o tajné chodbě, aby tudy utekl, ale pak přemýšlí o obléhání... Proč, když mohl pomoc přivést zase tou tajnou chodbou? Jejich vzájemný boj v lese, poté co ji zachránil z hradu, byl chvílemi zábavný a chvílemi otravný. Jeho arogantní chování před a po svatbě mi trochu lezlo na nervy. Přeslazený epilog. Milostný propletenec zasazený do kulis příběhu Robina Hooda.“... celý text
— Senza Jenka

Vítězný rytíř

„Igrainia je občas maličko iracionální a svéhlavá. Ale obvykle za to mohou její dobré úmysly a ochranitelské instinkty. Z jejího pohledu nebyl Erik žádná výhra. Stačí se vžít do situace. Jsem vdaná za laskavého muže, kterého miluji. Nenávidím válku a násilí a zabíjeni. Na hrad dorazí pohůnci krále, kterého ctím, ale s jehož činy tak úplně nesouhlasím. Jeho muži (a manželův bratranec) se chovají hrozně. Poté, co s vězni zavlečou na hrad mor, sami utečou a nechají nás v tom. Manžel i já se staráme o nemocné, vězněné ženy a děti necháme přenést do lepších podmínek. Polovina hradu bez ohledu na příslušnost zemře, včetně mého milovaného. Pak se přižene barbar z Vysočiny, pobije půlku z lidí, co mi zbyli, vězní mě, osočuje mě, vyhrožuje mi. Když sám onemocní, starám se i o něj a za odměnu sklidím další výhrůžky, věznění a nevděk. Když se nepovede použít mě jako rukojmí na výměnu, násilím mě donutí ke svatbě. A dál mě vězní... No, nevím jak vy, ale nebyla bych z něj dvakrát nadšená.“... celý text
— Senza Jenka

Z králova rozkazu

„Celý příběh je poměrně dlouhý a anotace postihuje jen nepatrný kousek. Vyprávění začíná na hradě Aville. Lady Lenora hájí hrad, aby to vypadalo, že se na něm ukrývá francouzský král Filip a ten mohl zatím bezpečně odjet. Hrad je dobyt zásluhou Adriena, svěřence anglického krále Eduarda III. Král je samozřejmě rozezlen, Lenora je krasavice... a další je nasnadě. Lenora je posléze odvezena do Anglie, provdána za Roberta z Oxfordu, porodí dceru Danielu, Robert je vzápětí zabit, Eduard III. se stane Danieliným poručníkem a Lenora se smí i s dítětem vrátit na Aville. Děj se posune asi o deset let kupředu. Aville je stále vlastnictvím anglického krále, Lenora se stýká jak s Angličany, tak s Francouzy, včetně krále Filipa, ostatně je příbuzná s rodem Valois. Zemí se rozšíří mor, Lenora zapřísahá na smrtelné posteli dceru, aby ctila krále a umírá. Daniela se z moru vyléčí a stává se schovankou krále Eduarda. Ten se po obléhání Calais vrací do Anglie a dívku bere s sebou. Další skok zhruba o 4 roky. Další morová rána. Daniela se chystá odjet na državy svého otce. Doprovází ji Adrien, král mu již oznámil úmysl zasnoubit ho s Danielou. Adrien je rozhodnut odmítnout, plánuje svatbu se svou dlouholetou přítelkyní, důvěrnicí a láskou lady Joannou. Vztahy mezi ním a Danielou nejsou nijak dobré. Zazlívá mu dobytí Aville a provedla mu pár zlomyslností. Za povolené sedlo jí Adrien dokonce nařeže, protože nevěří jejímu slovu, že s incidentem neměla nic společného. Okamžitě se vrací pro Joannu, aby ji odvezl ze zamořeného města. Ta už ale vyrazila a cestou se minou. Mor ale na Gariston už dorazil a nákaza se brzy rozšíří. Daniela pečuje o nemocné, včetně Joanny. Adrien se vrací, nachází Joannu již mrtvou a u ní Danielu, která usnula vyčerpáním. Adrien truchlí, sám onemocní a Daniela se stará i o něj. Přijíždí posel s příkazem, že k zásnubám Adriena a Daniely má dojít okamžitě. Vědom si svého dluhu slíbí Adrien Daniele svobodu. Zasnoubí se a dívka odjíždí na Aville. Hop, posouváme se o dalších 5 let. Adrien objel turnaje poloviny Evropy, nyní zvelebuje sve skotské panství. Dorazí informace, že král opět sbírá vojsko a navíc pomluvy, že Daniela se snaží zrušit zásnuby a vzít si francouzského šlechtice. Simon, hrabě Montjoie se opravdu snaží, ale Daniele současný stav vlastně vyhovuje. Adrien se objeví právě ve chvíli, kdy se ji vzbouřenci plenící okolí pokusí při lovu unést. Přes její nesouhlas se ještě téhož dne večer koná svatba. Daniela si vyprosí čas, ale když ji Adrien přistihne při rozhovoru se Simonem, naštve se a zatáhne ji do postele rovnou. Daniela nevěří, že by Simon měl s jejich napadením něco společného. Nějakou dobu jsou spolu na Aville, těžko hledají společnou řeč. Daniela ctí slib daný matce na smrtelné posteli, ačkoliv nemá v úmyslu zradit anglického krále. Za všeho nejvíce si přeje, aby zabíjení skončilo. Adrien jí nevěří. Odjíždí k armádě a po zprávách, že kolem Aville opět krouží francouzi, odváží Danielu pryč, marně mu vysvětluje, že ji podezřívá neprávem. Je odložena a v podstatě vězněna na hradě Renoncourtu. Když vyslechne hovor několika rytířů o léčce na krále Jana (Filipova nástupce), rozhodne se splnit svůj slib a krále varovat. Když se ji prostředník snaží znásilnit a využít pro sve čachry, opět zasahuje Adrien. Poté ji znovu odloží na Aville, při další bitvě je Jan zajat a všichni vyráží do Anglie. Adrien odváží těhotnou Danielu do Skotska. Ta mu vyzná lásku, ale on jí zjevně moc nevěří. Je povolán zpět ke králi. Daniela zůstává. Nasleduje krátký popis výpadu do Walesu, života u dvora, včetně zmínky o francouzských zajatcích a Danielina života ve Skotsku. Když se narodí malý Robin, král nedovolí Adrienovi odjet domů, naopak požaduje, aby přijela Daniela i s dítětem ke dvoru. Simon, kterému se podaří naplánovat útěk ji unese, Adriena zraní a hodí cestou z Doveru do moře. Život mu zachrání sám Černý princ a prozradí mu, že Daniela je jeho nevlastní sestra. Tu zatím uvězní na hradě Cardineau. Hrad je brzy oblehnut anglickou armádou, Simon se pokusí Danielu znásilnit a přimět ke spolupráci. Nakonec je hrad obsazen, Adrien opět dorazí na poslední chvíli. Po návratu do Anglie Daniela zjistí přímo od královny pravdu. Robin má stejné oči a mateřské znaménko jako král Eduard III. Je možné, že slib matce se neměl týkat krále francouzského, nýbrž anglického. Adrien Daniele konečně věří a vyznají si lásku navzájem. Zajímavý je prolog - část příběhu týkající se pokusu varovat Jana. Prolog je z jejího pohledu, příběh pak z jeho. Bitva u Kresčaku - ani zmínka o Lucemburkovi!“... celý text
— Senza Jenka

Skrýt reklamy

Zajatkyně

„Příběh, který měl v sobě vše - dobrodružství, drama, postupně se rodící lásku mezi hlavními postavami, vzájemné hraní si na kočku a myš....“
— Vallera

Smaragdové objetí

„Ten smaragd patří Martise. Mary, zesnulá manželka pána hradu, jej dostala pouze do úschovy. Martise ho nutně potřebuje, neboť pro udržení pozemků ve Virginii zpustošené občanskou válkou nemá jiné prostředky. Jenže se bojí, že by jí Bruce Creeghan vlastnictví drahokamu upřel, a tak se vydává za Maryinu sestru a doufá kámen nenápadně najít. A samozřejmě ji zajímají okolnosti kamarádčiny smrti. Hrad samotný je opředený spoustou pověr, protkaný tajnými chodbami a všichni se vlastně chovají podezřele. Opravdu ten muž na pobřeží zemřel sám, nebo mu Bruce pomohl? Proč ji doktor i strýc Peter varují? Jsou jen pověrčiví, nebo jsou v něčem namočení? Opravdu ji majordomus zamkl ve sklepě omylem? A opravdu jí Elaina vybrala staré svatební šaty ženy, která ukončila svůj život skokem z věže, náhodou? Kam zmizela Clarissa? A proč v poslední době ztroskotává na Dračích zubech tolik lodí? Lord Creeghan ovšem od začátku ví, že není tou, za kterou se vydává a co víc, ani on není, kým se zdá být. Je to velmi hezky vybudovaný, celkem napínavý příběh. Podivně či podezřele se zachová úplně každý, takže to čtenáře udržuje v nejistotě. Kdyby to bylo méně podřízeno zákonitostem červené knihovny, byl by to super psychothriller. Nějaké ty ptákoviny (jak dlouho že byla ta mrtvola v rakvi? a žádný rozklad? pořád byla k poznání? vážně? a kámen opravdu nutně musel odjet až do Anglie?) a klišé se dají přežít. Jen název bych asi zvolila jiný - odkazuje očividně k hledanému smaragdu, ale s náplní knihy vůbec nekoresponduje. Většina děje se totiž týká úplně jiných věcí a ten kámen je jen takový šum v pozadí.“... celý text
— Senza Jenka

Přejít na knížky autora

Skrýt reklamy