1. Domů
2. Autoři
3. Heather Fawcett
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Nová kniha Heather Fawcett

Encyklopedie víl Emily Wildové

První díl bestsellerové fantasy série o vědkyni zkoumající svět víl Mrzoutská profesorka Emily se vydává na ostrov Ljosland na dalekém severu, aby tam studo... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Heather Fawcett

Encyklopedie víl Emily Wildové

„Tohle byla milá a zábavná fantasy oddechovka. Od začátku mě chytla atmosféra chladného severského ostrova Ljosland, kde se mrzutá profesorka Emily Wildová snaží sepsat svou přelomovou encyklopedii víl. Už jen ta představa vědkyně, která je géniem na nadpřirozeno, ale komunikace s normálními lidmi je pro ni noční můra, mi přišla hrozně sympatická. Nejlepší na tom celém je právě ten střet světa suchého vědeckého bádání se skutečnými vílami, a to ne zrovna hodnými. Ačkoliv je Emily spíš sólista, děj se rozjede příchodem jejího šarmantního rivala Wendella Bamblebyho, jejichž dynamika je naprosto skvělá. Je to takové to klasické, ale funkční "nenávidím tě, ale musíme spolupracovat", se spoustou jiskření a vtipných situací. Jejich hašteření a následné sbližování tvoří děj celého příběhu. Kniha se čte velmi lehce a i když se pak řeší záchrana unesených vesničanek, celou dobu nás provází humor. Mně osobně se moc líbilo, jak se postupně odhalovala tajemství jak Ljoslandu, tak i samotných hlavních postav. Je to ideální volba, pokud hledáš chytrou, vtipnou a pohodovou fantasy s dobře napsanými postavami, které si prostě musíš oblíbit. Já se bavila a už se těším na další díl!“... celý text
— haniny.knihy

---

Mapa Jinozemí Emily Wildové

„Každé roční období si žádá své čtivo. No a podzim svými dlouhými ponurými večery přímo vybízí k pozvolně plynoucím příběhům zavánějícím tajemnem. Ke kapitolám ojíněným nebezpečím stejně jako podzimní listí námrazou. K řádkům a slovům, jež umocňují vnímání sychravého počasí a připomínají, že se blíží změna... Mapa Jinozemí Emily Wildové k takovým knihám rozhodně patří. Naše geniální dryádoložka si užívá nové místo na Cambridgeské univerzitě, k němuž jí významně dopomohla její Encyklopedie víl. Jakožto správná vědkyně však neusíná na vavřínech a pilně shromažďuje materiál pro svou novou práci - zmapování vílích říší. A k tomu se snaží rozklíčovat svoje city k Wendellovi Bamblebymu. Aby toho nebylo málo, osud zamíchá kartami a předhodí jí další problém k řešení - útok nebezpečných víl, jehož cílem byl Wendell. Tato událost otřese celou univerzitou. Em i Wendell rychle pochopí závažnost situace a rozhodnou se navštívit rakouské Alpy, kde jsou dle Emilyných předpokladů dveře do jedné konkrétní vílí říše - Wendellova domova. Naše vědkyně během cesty potkává záhadného muže, jenž ji ponouká k vypátrání dryádoložky Danielle de Greyové, která se v této oblasti kdysi ztratila... Podaří se Emily a Wendellovi kouzelné dveře i zmizelou ženu najít? Jak si poradí s vílami, které se v této oblasti zdají obzvláště krvelačné? A neztratí se během hledání nakonec i oni? Na začátek je třeba zmínit, že se styl psaní nezměnil. Příběh je opět vyprávěný formou deníkových záznamů, takže komu kvůli tomuto nesedla předchozí kniha, postrádá smysl, aby se pouštěl do pokračování. Já naopak patřím k těm, kteří si to zamilovali. Zatímco jsme se v Encyklopedii víl věnovali především výzkumu a pátrání po vílách, v Mapě Jinozemí co chvíli zakopneme o akci a dobrodružství obohacené oním skvělým neotřelým humorem. Také tu nejedna pasáž sršela napětím a neblahým očekáváním, z něhož mi při četbě přejížděl mráz po zádech. Obzvláště noci, které naši hrdinové trávili v rakouské chatě, byly hodně nepříjemné. Autorce se povedlo onu tíživou atmosféru čpící strachem vykreslit na jedničku. V případě charakterů postav došlo k mírné proměně. (Koneckonců to, že se postavy vyvíjejí a mění, je znakem dobrého příběhu.) Ač je Emily pořád asociál, po událostech na Ljoslandu se "otrkala" a interakci s ostatními lidmi zvládla lépe. Stejně tak její vztah k Wendellovi už nebyl na bodu mrazu. Co se týče pana "Šarmantního" - jsem ráda, že si i přes lehkou proměnu udržel svůj charakter coby věčně nespokojené osiny v zadku, kterou si nejde nezamilovat. Objevily se tu i nové postavy, jež naši nesourodou dvojici doprovázely na cestě a skvěle do příběhu zapadly. Jistou roli sehráli i Stín a Poe, což bylo skvělé, poněvadž jsem si je velmi oblíbila už v prvním díle. Naneštěstí se zde krom pozitiv vyskytlo i něco, co mě rozčarovalo a mrzelo, a sice romantická linka. V Encyklopedii víl se vztah ústřední dvojice vyvíjel velice pozvolně a jen obtížně bych vyjadřovala slovy, jak moc jsem si tuto "slow burn" užívala. Navíc byla vzhledem k charakteru hl. hrdinky naprosto pochopitelná a logická. No a jelikož si Heather Fawcett na logice v této sérii velmi zakládala, předpokládala jsem, že v tom bude pokračovat i nadále... A zpočátku to tak skutečně vypadalo, JENŽE cca v polovině knihy se rozhodla odpálit bombu. Takže zatímco v první části se Emily sotva odhodlala k tomu, aby Wendella políbila, o pár desítek stran později ho zatáhla do stanu a vyspala se s ním! Jakože co...?! Kurnik šopa, tenhle zvrat byl stejně nečekaný a nepříjemný, jako kdybych jela ve vlaku ČD a najednou se přemístila do japonského maglevu v plné rychlosti. Proč? Jaký byl důvod k takovému skoku? Za mě velké a zcela zbytečné minus! Jestli se dá u tohoto zlomu něco pochválit, pak pouze to, že autorka měla na rozdíl od jiných spisovatelek rozum a vyvarovala se explicitních popisů (vlastně jakýchkoli popisů). A já jen dodávám: Konečně nějaká romantasy bez porna! Volejte sláva a tři dny se radujte! Takže panstvo - vy, kteří jste se těšili na nějaké pikantnosti - můžete jít o knihu dál. Tady nic takového neobjevíte. A koneckonců to zde není potřeba. (Ne, že by to někde potřeba bylo.) Série Emily Wilde je fantasy na úrovni, která se může chlubit propracovaností a promyšleností. Autorka svůj příběh miluje a jde to znát. Nic si tu nevycucává z prstu. Všechno logicky zdůvodňuje a podkládá "přírodními" zákony, které v tomto světě fungují. Oproti jiným autorům svoje dílo tudíž nemusí vycpávat lacinou explicitní erotikou/sexem, aby mu dodala pozlátko, jež - přiznejme si - uspokojí pouze nenáročné čtenáře. Jestliže tedy hledáte něco "spicy" (na tohle slovo začínám být jakožto knihkupkyně alergická, poněvadž ho od teenagerů - pravidelně utábořených u regálu s touto literaturou - slyším 10x denně), sáhněte po něčem jiném. Byla by velká škoda na tuto knihu/sérii prskat kritiku jen proto, že v ní dotyčný čtenář nenašel to líbivé, co je v posledních letech velkým trendem. A jako poslední věc, nad níž jsem koulela očima, bylo doporučení na zadní straně přebalu, které na knihu láká fanoušky SJM. Za sebe říkám, že je to naprostý nesmysl. Jen proto, že v knize vystupují víly, to neznamená, že je příběh na stejné brdo jako knihy od Maas, které přetékají vulgarismy a explicitními popisy ať už erotiky/sexu či násilí. Tady nic takového není. Pokud tedy patříte mezi náročnější čtenáře, co vyhledávají a oceňují ty skutečně dobré příběhy, směle se pusťte do četby. Já se už teď těším na závěrečný díl této trilogie a jsem moc zvědavá, jak to s Emily a Wendellem nakonec dopadne. P.S. Obálka knihy je opět velice povedená. Miluju ten styl i nenápadné detaily, které odkazují na příběh. Prostě perfektní!“... celý text
— Cara.17

---

Jazyk duchů

„Kniha má krásnou obálku, která vystihuje malebný ostrov Astrae. Vzhledem k věku hlavní hrdinky se zřejmě jedná o knihu pro mládež, což mě vůbec neomezilo v tom, abych si ji užila. Královna Marchénka je zavražděna a při palácovém převratu se jejím třem dětem podaří uprchnout. Následník trůnu Julián ovládá všechny známé čarodějné jazyky, což značí, že je jednak mocný, ale také že patří mezi temné čaroděje. Na plovoucím ostrovu křižuje po mořích a pokouší se dobýt svou zemi zpět. A pak tu máme chytrou Nou zcela bez magického nadání. Děj je rozehraný skvěle, pátrání po ukrytých magických jazycích střídá boj se zákeřným Xavierem, zrádci ve vlastních řadách situaci komplikují, Julián propadá temné straně síly a Noa je na všechno skoro sama. Perfektní složkou příběhu jsou popisy jak fantaskního světa plného neznámých rostlin a živočichů, tak osob. Plastické, barvité zpodobnění prostředí mě dokonale vtáhlo. Postavy byly taktéž vykreslené skvěle s patřičnou hloubkou, tedy snad až na Xaviera, který představoval jakýsi předobraz ultimátního zla využívajícího znalosti a inteligenci k šíření pomluv a intrik. A který byl pochopitelně ošklivý a nahrbený, zatímco Julián pohledný. Co se týče mladého krále, opravdu bravurně byl popsaný jeho povahový vývoj. Kniha se mi opravdu líbila a čtení jsem si maximálně užila. Ovšem jednu výtku mám. Možná souvisí právě s věkem cílové skupiny čtenářů, ale mně bolestně scházela závěrečná konfrontace mezi hrdiny a padouchy. Na tak epické přetahování o moc bylo konečné řešení trochu zkratkovité a neuspokojující. A to nesnáším soubojové vykecávačky, kdy má hrdina záporáka na lopatě, ale musí s ním pořešit téma viny, motivů, odplaty a podobně. Tady bych si ovšem nějaké to: „kyš, kyš, já ti to říkal“ užila. Každopádně vřele doporučuju.“... celý text
— SBH

---

---

Encyklopedie víl Emily Wildové

„Tak tohle se opravdu povedlo. Ačkoli se celá kniha tváří jako deník zapálené, asociální a relativně nudné vědkyně, přesněji badatelky, jak Emily sama sebe nazývá, jedná se o zábavný, napínavý, nesmírně čtivý text. Hlavní hrdinka mi byla přes svoje společenské přešlapy nesmírně sympatická (nebo dokonce díky nim?). Vrtošivý, rozmarný, líný, okouzlující Vendelín, tedy pardon vílí král Wendell, svou suchopárnou partnerku skvěle doplňoval. Dostala jsem romantiku? Ano, ve velmi lehké a příjemné formě. Čekalo na mě dobrodružství a fantastické výlety do vílích říší? Rozhodně, v míře více než bohaté. Vtip, zábavné dialogy, napínavý děj, zajímavosti ze světa Lidu, který jsme si my, smrtelníci, vymysleli, snad abychom natrénovali styk s inteligentními tvory s naprosto odlišnou morálkou a stupnicí hodnot. Celé se to odehrává ve smyšlené skandinávské zemi za neurčitého času, něco mezi devatenáctým stoletím a vynálezem internetu. Emily přijede zkoumat víly na daleký sever, znepřátelí si celou vesnici, ovšem její kolega vědec Bambleby se objeví jako na zavolanou, a ještě že tak, protože svoje vlastní eskapády by Em rozhodně sama nezvládla. Jako třeba osvobození unesených dívek či rovnou vílího krále. Jenže nic není tak, jak se zdá, a vyvrcholení celé zápletky bylo více než překvapivé. Čekala jsem krvavou bitvu, a jo, nakonec k nějakým šermovačkám a stínání hlav došlo, ovšem ústředním problémem bylo něco zcela odlišného. Autorka se natolik odchýlila od běžných klišé, až jsem se musela – navzdory dramatickým okolnostem – pořád pochechtávat nad jejím důvtipem. Ovšem nejdůležitější složkou celého díla jsou příběhy. Protkávají celý děj, poukazují na svou důležitost, na věčnou platnost archetypů, na potřebu promítat reálný život do metaforických schémat. Naprosto mě uchvátily. Asi to není kniha pro každého, protože není prvoplánově jednoduchá, ale já jsem si ji naprosto užila. Vřele doporučuji a rozhodně jsem tento svazek nedržela v ruce naposledy.“... celý text
— SBH

---

Encyklopedie víl Emily Wildové

„Knihu "Encyklopedie víl Emily Wildové" od Heather Fawcett som si vybrala, pretože ma lákala jej krásna obálka a názov. Oceňujem na nej hlavne silnú a cieľavedomú hrdinku, profesorku Emily Wildovú. Tiež ma bavil archaický štýl písania, hoci ma občas miatlo, že bol zvláštne miešaný s modernými prvkami. Na druhej strane, prvých dvesto strán bolo extrémne rozvláčnych – niekoľkokrát som knihu odložila a dej nabral spád až v druhej polovici. Veľkým sklamaním pre mňa bolo nedostatočné a málo detailné vykreslenie víl a ich mytológie. Namiesto prepracovaného sveta, ktorý by som očakávala od diela s takým názvom, boli pre mňa víly len drsné a nepríjemné. Celkovo sa mi zdá, že potenciál veľkolepého a pútavého diela pre mňa nebol naplnený, čo viedlo k rozpačitému zážitku. Myslím si, že ide o špecifické dielo, ktoré nie je pre každého, a to hlavne pre tých, ktorí preferujú rýchly a akčný dej. Odporúčam ju skôr čitateľom, ktorým neprekáža pomalé tempo a archaický štýl pripomínajúci denníkové záznamy, ale rozhodne by nemali očakávať prepracované mytologické dielo. Ja osobne sa k nej už neplánujem vracať a nebudem pokračovať ani v prípadných ďalších dieloch.“... celý text
— 1Klárka1