Hajao Kawai

japonská, 1928 - 2007

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Sny, mýty a pohádky z Japonska Sny, mýty a pohádky z Japonska

„Krásné. Moc toho o japonské kultuře nevím, to, že jsem viděla pár filmů a četla pár knih, nic neznamená. Ale tahle kniha je pro mě přelomová. Ráda si o japonské kultuře zjistím víc věcí, protože to opravdu stojí za to. Krásná kniha!“... celý text
— PetrazÚstí

Sny, mýty a pohádky z Japonska Sny, mýty a pohádky z Japonska

„Nechal jsem se zlákat titulem knihy a aniž bych věděl, co mne čeká, rozhodl jsem se ji přečíst. Všem podobným dobrodruhům pravím: "Slyšte má slova!" Dopředu se omlouvám za přímočarost svého vyjádření. Na počátku knihy jsem zvěděl, že autorem knihy je jungiánský psycholog. "Hurá! To bude príma počtení," řekl jsem si, "takový Bruno Bettelheim." A tak čtu. Celkem to ubíhá, protože jsou pasáže tak tři, čtyři strany dlouhé a já se prokoušu na konec první z pěti částí, která nese název "Interpretace: Sny ve středověkém Japonsku", a říkám si: "Hm, a co jako? Trochu subjektivismu. Trochu nekoncepční. Ale je to východňár, asi to maj jinak." A čtu dál. Lidské tělo ve snovém deníku kněze Mjóe - další část. Fffffuuuu! Ahá... A smyslem těch třiceti stránek byló...? A co mi tahle mikrostudie o člověk, který si jako první na světě vedl snový deník, má přesně říct? Japonská mytologie: Jak vyvážit bohy. Jsem študovanej teolog, tak jsem se těšil a... "dá sa", jak by řekl Moravák. Sic to je jen jednohubka a ne hlubinný vrt, kombinace religionistiky a psychologie byla celkem zábavná. Aplikace prázdného středu na šintoistický panteon - nápadité. Japonské pohádky - estetické řešení. "Konečně ten Bettelheim?" Spíš moc ne. Zase to tak klouže po povrchu, byť jsou tam i velmi hezké myšlenky. Ve stoje tleskám za desátou pasáž (Krása dokonalosti a úplnosti), v níž autor skrze Junga vysvětluje japonskou estetiku. Část závěrečná: "Torikaebaja. Příběh o záměně sexuálních rolí," je opět tak vzdálená a chce se říct zbytečná. Jedná se o rozbor příběhu ze 12. století, o němž normální smrtelník pravděpodobně neslyšel (proto mu kniha věnuje několik stránek v závěru, aby se ten smrtelník, alespoň trochu dovzdělal). A konec. A já si říkám: "Jaký je koncept knihy?" OK, jsou to přednášky, které autor kdysi přednesl a chtěl si je vydat, ale vzhledem k tematickému spektru... komu je kniha vlastně určena? Kdo ji ocení nejvíce? Já s tím měl a mám problém. A co se stylu týče, autor obvykle odcituje či jinak seznámí čtenáře s určitým příběhem nebo pasáží příběhu a následně se vrhne na interpretaci, která je však tak strohá, že se jeví jako povrchní. Věřím, že autor měl v hlavě více, na papír se však dostal jen zlomek. Summa summarum se mi kniha jeví jako velmi rozporuplná. Části o snech, mýtech a pohádkách jsou čitelné, ne však excelentní. Části o snovém deníku kněze Mjóe a Torikaebaja jsou zcela zbytečné. Knihu doporučuji... studentovi japanologie, religionistiky, literární vědy a psychologie. Tak. A teď ho běžte najít!“... celý text
— lord-artoo

Sny, mýty a pohádky z Japonska Sny, mýty a pohádky z Japonska

„Zaujímavý pohľad na "snový život" Japoncov naprieč storočiami. Kniha je rozdelená na 5 častí, každá zameraná na určitú tému: sny v stredovekom Japonsku, najstarší dochovaný súvislý snový denník (kňaz Mjóe), japonská mytológia, japonské rozprávky a ich estetika a príbeh o zámene sexuálnych rolí aj s komentárom (ide o jungiánsku knihu, tak analýza rozprávky nesmie chýbať, že). Kapitoly samotné majú priemerne 3-4 strany a kniha sa v podstate číta sama. Bolo zaujímavé vidieť rozdiely medzi západným a východným myslením, uvažovaním a snívaním, zaujal napríklad princíp "prázdneho stredu". Autor sa v kapitole o mytológii odvoláva na Kodžiki, ktoré som kedysi čítal, no po prečítaní tejto knihy sa naň zrejme začnem pozerať v trocha inom svetle.“... celý text
— Shindo

Přejít na knížky autora