Greg Pak

americká, 1968

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Ybwenova hrobka - Greg Pak

Je leden roku 1985. Parta z Hawkinsovy střední přežila bitvu s Mozkožroutem a Will s Joyce se stále ještě zotavují z nedávné smrti Boba Newbyho. Když pak Will s... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Hulk proti světu

„„Můžou ti říkat, jak chtějí. Spasitel. Ničitel. Záleží jenom na tom... co si vybereš ty!“ Poté, co na planetě Sakaar vinou exploze pozemské lodi zemřeli milióny jejích obyvatel, včetně Hulkovy ženy a jeho nenarozeného dítěte, se zelený válečník vrací zpátky domů na Zemi. Vrací se s touhou oplatit příkoří na něm spáchaná, vrací se s ohněm v srdci a záští, přesahující všechny meze. Vrací se bojovat proti celému světu. Greg Pak pokračuje ve své monumentální epické jízdě, kterou odstartoval propracovanou a uchvacující Hulkovou planetou. Přestože došlo ke změně na postu výtvarníka, příběh samotný neutrpěl ani v nejmenším. Pak měl čtrnáct sešitů na to, aby si připravil tohle ohromující finále, a teď zúročuje vše, co si nachystal. Skončil čas her, přichází zúčtování. A je jedním slovem grandiózní. Stačí si tohle pěti sešitové album jen prolistovat, a hned je jasné, že tady se bude marvelovský svět otřásat v základech. Když se pak do tohohle dobrodružství pustíte, už nedokážete couvnout. Strhne vás to okamžitě a nekompromisně. Byť si myslím, že Carlo Pagulayan coby tvůrce grafické podoby Hulkovy planety byl v mnoha ohledech přesvědčivější a důslednější v detailech i celku, John Romita jr. se s monstrózním úkolem ztvárnit na nejvyšší míru rozzlobeného Hulka popral na výtečnou a nezůstal nikomu nic dlužen. Ani nemohu vyjádřit, jak jsem vděčný, že jsem se tohohle Hulkova návratu domů mohl zúčastnit.“... celý text
— ludek.n

---

The Incredible Hulk: Hulkova planeta. Část 2

„Sté číslo Incredible Hulka zastihlo Zelenou jizvu na planetě Sakaar, kde vede vzpouru proti despotickému Rudému králi. Na svou stranu získává další a další spojence a je jen otázkou času, než si s nelítostným vládcem tohoto světa stanou tváří v tvář. Greg Pak pokračuje ve své oslnivé jízdě, která není o nic méně úchvatná než v předchozích kapitolách. Vždy, když už se mi zdálo, že mě nemá čím překvapit, vytáhl z klobouku další monstrum a poslal mi ho přímo mezi oči. Jen na malou chvíli jsem propadl pocitu, že vyprávění zklidňuje a zvolňuje tempo, aby mi v tom Greg hned v dalším sešitě pořádně vymáchal hubu. Jestliže jsem si myslel, že dám Hulkovu planetu bez držení, šeredně jsem se mýlil. Tady snad nepomůže ani tříbodový poutací systém na to, kolik energie se na člověka z těch panelů řítí. A přestože jsem si nikdy nemyslel, že to ve spojení s Hulkem řeknu, tak i různorodých emocí. Už to není jen oči drásající vztek a zuřivost, je tu v akci i spousta dalších projevů a záchvěvů. Výtvarníci Carlo Pagulayan a Aaron Lopresti podávají snad ještě lepší výkon než na začátku, jako by rostli s každou další stránkou, kterou nakreslí. A není to jen o Hulkovi, ale i o všech ostatních postavách tohoto mimořádného příběhu. Mimochodem, z těch zelených očí Caiery Pramocné by se člověk dokázal zbláznit na to tata. Mně se to koneckonců stalo s celou touhle (Hulkovou) planetou, takže jí bez váhání uděluji absolutní hodnocení.“... celý text
— ludek.n

---

The Incredible Hulk: Hulkova planeta. Část 1

„„Tohle je příběh o Zelené jizvě, o Oku hněvu, ničiteli světa o Harkanonovi, Haargovi, Holkovi o Hulkovi.“ O tom jak byl zrazen přáteli a našel nový svět, ve kterém mohl být tím, kým nemohl být na Zemi - sám sebou. Myslím si, že jsem ještě nikdy neviděl Hulka v tak skvělé formě jako právě na planetě Sakaar. Exceluje, září, dme se vztekem, vládne silou, mlátí a zabíjí, ale také přemýšlí, přikládá polínka do společného ohně a dokonce se přátelí i s okolím. Greg Pak ho vybavil na cestu za čtenáři skutečně velkolepým a monumentálně klenutým příběhem, který prostě baví. Energie se z něho valí jako z protržené přehrady a nevypadá to, že by tuto smršť dokázalo něco zastavit. Když si pak tento vyprávěčský ohňostroj vezmou do parády Carlo Pagulayan a Aaron Lopresti a dají mu takovou výtvarnou podobu, jakou mu dali, nezbývá než se zabořit do křesla, vypnout všechny elektronické hračky a otáčet jednu stránku za druhou. Některé scény jsem si dal i několikrát. Ne že bych je nepochopil, ale protože jsem se jich prostě nedokázal nabažit. To vyprávění je jako opium, leze do hlavy, a čím dále s ním strávíte, tím jste na jeho omamném působení závislejší. Tahle kniha jde na čestné místo na mé čtenářské poličce.“... celý text
— ludek.n

---

---

Ybwenova hrobka

„Nepopulární názor - opravdu nemám rád tuhle sérii Stranger Things komiksů, protože podle mě jen těží ze značky seriálu a zpracovávají banální nudné a o ničem příběhy vycucané z prstu a násilně nacpané do mezer mezi sériemi seriálu, aby to rádoby sedělo. A se seriálem je nudné komiksové verze komparovat, protože staví na událostech ze seriálu a ten tak tvoří jejich dějové pozadí. Ještě dokážu pochopit Šestku a Křest ohněm, ty se mi dokonce moc líbily, když zpracovali osudy jiných pokusných subjektů, přestože dost nekanonicky. Ale tohle... Díl absolutně o ničem. Will se potýká se steskem po Bobovi, což musím uznat, je oblast, která v seriálu chyběla, a která tak nějak vyšuměla. Ne že by spolu měli nějaký velký vztah, ale dobře. Ještě po část s nějakou vikingskou hrobkou to dává smysl, i když už to vypadá pomalu na Lovce pokladů. Bohužel odhalení hrobky a celý zbytek příběhu včetně minulosti Bobyho je nudná fraška, která staví na nostalgii a lítosti nad osudem Boba, což se třeba mě osobně příliš nedotklo, rozhodně pak ne čtyři roky po událostech seriálu. Z učitele to udělalo trošku zoufalce, z Boba ještě většího a postavy čtveřice kluků nijak nevynikly a někteří snad měli za celou dobu tak jednu větu. Do toho všeho ta kresba, která přenáší seriálové vzhledy na papír a nějaký zoufalá snaha aspoň jednou někde ukázat demogorgona, aby to mělo nějaký švih... Možná by raději měli rozvíjet tu Šestku než tyhle minipříběhy do mezerek v ději...“... celý text
— fvalek

---

Herkules

„Na to, že jde o třetího houslistu v páté řadě orchestru zvaném Marvel, mě Herkulovo představení docela bavilo. Teda až na ty vysvětlující vtípky, které jsou jak pro pitomce. On vůbec humor tady občas působí, že je cílený na pologramotné žáky večerní školy. Jinak ovšem jednohubka, která když už nic jiného, alespoň trochu nastíní, co je Hercules (ten Marvelovský samozřejmě) vlastně zač, ačkoli pravdou je, že to nejlepší, co jsem s ním kdy četl, byly týmovky s Adamem Cho, kdy se ti dva vzájemně naprosto dokonale doplňují. Šestidílní Bohové Brooklynu nejsou vyloženě špatní, je to taková solidní pouliční řezačka šmrncnutá urban fantasy, navíc hezky dotvářející atmosféru zmaru, předcházející událostem Samotného strachu. Problém je, že jde o očividnou výplňovku bez větších ambicí, což dokazují i nelogické zvraty a odfláknuté charaktery vedlejších postav. Na druhou stranu, já mám pro tuhle tématiku smrtelného poloboha v kulisách velkoměsta docela slabost, takže v důsledku jsem byl spokojený.“... celý text
— trudoš

Žánry autora

Literatura světová Komiksy Sci-fi Fantasy Záhady

Štítky z knih

komiksy řecká mytologie superhrdinové báje superschopnosti Marvel

Pak je 0x v oblíbených.
Osobní web autora