Graeme Davis

britská, 1958

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Královny hrůzy
Královny hrůzy
Půlnoční lupič
Půlnoční lupič

Nové komentáře u autorových knih

Královny hrůzy Královny hrůzy

„Některé hororové povídky lepší, jiné horší. Příliš nevylekaly. Spíše jsou jenom lehce znepokojující. Je vidět, že jsou psány ženskou rukou, některé povídky mi přišly poněkud výchovné - s morálním ponaučením, jiné se slabou pointou, často s důrazem na vztahy. Nehrají si na přílišnou hlubokomyslnost. Všechny jsem nečetla, hodnotím průměrně, pro mě jsou tyto povídky tajemnými jednohubkami, když se mi nechtělo do něčeho většího, objemnějšího, silnějšího. Nějaké kouzlo to v sobě má. Dávám dvě tři hvězdy, také jsem od toho čekala trochu víc.“... celý text
— Sidonka3

Královny hrůzy Královny hrůzy

„Kromě toho, že miluji sbírky povídek, tak miluji gotické horory. A i když všichni známe Mary Shelley, na ostatní královny hrůzy z 19. a 20. století se zapomíná. A vlastně se o nich dost možná ani neví. Tahle antologie tedy byla voda na můj strašidlácký mlýn! Pokud se k této knize dostanete, možná jako já si užijete i její "bichlovatost". Jasně, nebudete ji moct číst jen tak v tramvaji nebo v poloze zádoležmo před spaním, ale to už tak tyhle literární špalky mají. O to víc si ale užijete pochmurnou tíhu blat, trýznivé neznámo, pomalu sílící šílenství, prach zašlé slávy šlechtických rodů a atmosféru obtěžkanou přítomností duchů, můr a dávné minulosti. Ach, jak zbožňuji hororová klišé! :)“... celý text
— Mooneylan

Královny hrůzy Královny hrůzy

„Abych se přiznal, nemám moc rád sbírky povídek, respektive jejich hodnocení. Předně proto, že se dá komentář shrnout do univerzální věty "některé povídky byly lepší, jiné slabší", která zhušťuje celkový čtenářský dojem. Zároveň jsou tyto sbírky mnohdy jedinou možností, jak posbírat a dostat se k drobkům děl některých autorů či autorek. To se týká především českého překladu, ale často i v originálním anglickém znění. A tento obecně vznesený úvod, skvěle pasuje i na sbírku Graema Davise s názvem Královny hrůzy. Byť jako každá jiná antologie, i tato má svoje specifika, přičemž záleží, za jakým účelem ji čtenář otevírá. Jméno Mary Shelley (jejíž Proměna opět ukazuje autorčinu mistrnost v užití temných barev) zmíněné na obálce, bylo prvotním a definitivním upozorněním, proč tuto sbírku jako knihomol potřebuji. Graeme Davis samozřejmě nezůstal jenom u Mary a čtenářům nabízí docela zajímavý výběr povídek autorek známých i neznámých. Dobově je sbírka ohraničená lety 1830-1904, přičemž poslední tři příběhy z počátku 20. století patří autorkám americkým. Mnohdy jsou to povídky překvapující, ale nutno upozornit, že termín "horor" je velmi volně užitý. Někdy s duchařinou nebo hrůzou nemají společného vůbec nic a jedná se spíš o určitou alegorii. Jindy hrůza vymizela stářím díla, protože náš svět už je poněkud skeptický a netečný. Vlasy zježené hrůzou tedy nečekejte. Možná by se kniha skutečně dala označit spíš jako zajímavý náhled do historie hororové literatury. Tak nebo jinak, některé povídky jsem si opravdu užil. Kromě zmíněné Proměny od Mary Shelley, musím zmínit Jeskyni ozvěn věhlasné madam Blavatské, bravurně zobrazené šílenství ve Žluté tapetě Charlotte Perkins, tak trochu divadelní Vévodkyni na modlitbách od Edith Warton, dramatický a tragický Osud madam Cabanelové od Elize Lynn Linton nebo dobrodružnou, egyptománií poznamenaný příběh Ztraceni v pyramidě aneb Prokletí mumie od Luisy Alcott: Není od věci vzít Davisův výběr do rukou, ačkoli po přečtení se čtenář vrátí jen k některým povídkám. Nicméně, hezký je dovětek autora v poděkování na konci knihy. Má pravdu, že "dámy zastoupené v knize se mohly podvolit tlaku společnosti a spokojit se s tím, že budou neviditelné, ale neudělaly to, a tím obohatily nás všechny". Na tom rozhodně něco je.“... celý text
— Kozel

Královny hrůzy Královny hrůzy

„Takový průměr. Některá povídka se mi líbila, jiná zase ne. Určitě knihu pošlu dál.“
— martina.tim

Půlnoční lupič Půlnoční lupič

„Vynikající GB ze série, jednodušší a hlavně je to zpestření - jste zlodějem, který musí splnit zkoušku. Prvně se pohybujeme ve městě a pak je to takový dungeon. Co nepotěší je, že GB obsahuje dost errat (viz zajímavosti), které je opravdu důležité přečíst. Zajímavůstkou je fakt, že obsahuje i pár odkazů, které hráče mají odradit od podvádění, také viz stránka kde jsou errata.“... celý text
— cziss

Přejít na knížky autora