• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra - Gabrielle Zevin

Jednoho mrazivého prosincového odpoledne vystoupí Sam Masur z metra nedaleko Harvardu a na přelidněném nástupišti zahlédne kamarádku z dětství, Sadie Greenovou.... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Gabrielle Zevin

Zajtra. A zajtra, a zas ďalšie zajtra

„Nie som veľkým zástancom romantických románov, ale dal som sa prehovoriť niektorými neznámymi influencermi z Instagramu. Som pomerne skeptický, najmä keď vidím na obálke označenie „bestseller“, nemám s týmto typom kníh najlepšie skúsenosti. Prekvapivo som sa však dokázal vžiť do deja, pretože niečo podobné som zažil aj ja a mám pocit, že mnohí čitatelia v ňom nájdu z časti odraz svojich vlastných životov. Čítanie však nebolo pre mňa príjemné. Neviem ani povedať, kto bol väčším blbcom, Sadie alebo Sam. Každý si vysvetľoval problémy po svojom, nikdy ich však neriešili spoločne, a to sa opakovalo až do konca knihy. Jediným prvkom, ktorý aspoň trochu uvoľňoval napätie, bol nakoniec Max, dokonca som očakával, že Max zmení situáciu. Niekedy neviem, ako mám knihy hodnotiť, ale myslím si, že tento žáner má právo vyvolať aj negatívne emócie. Ako som už spomenul, hneval ma ich povrchný a detinský prístup, ale keď je človek zaľúbený, dá sa to pochopiť. V knihe ma potešila najmä súvislosť s herným svetom a programovaním, myslím si, že to oslovilo aj inú skupinu čitateľov. Záver bol podľa mňa dobrý, zaujímalo by ma však, čo ešte život pre Sama a Sadie priniesol. Kniha je skôr pre ženské publikum, ale nájdu si tu svoje aj hráčska komunita, ktorej nevadia romantické príbehy.“... celý text
— NemmamSlov

---

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra

„4 * | Literary Fiction | Video games | Friendship | Jedna z mých prvních přečtených knih v tomto žánru. Stálo to za to? Velmi silný příběh o přátelství, překonávání překážek, náročných životních obdobích – a to vše pod kabátkem světa videoher. Jako hráčka jsem spoustu těch referencí ocenila, ale myslím, že ani člověk bez znalostí videoher se v příběhu neztratí. Jediné, co mi možná trochu chybělo, bylo něco jako "označení" roku na začátku kapitol - pro lepší orientaci, kolik času již uběhlo a kde jsme teď. V textu byly sice přesné roky několikrát zmíněny, ale byla jsem moc líná na to je pak zpětně složitě dohledávat. Sadie a Sam jsou oba komplikovaní lidé s (nejen) komplikovanou minulostí. Bylo super pozorovat, jak se mění a rostou v průběhu děje, ale občas mi přišlo, že některé jejich kostlivce si s sebou nosili až do konce a vůbec se nikam neposunuli - asi jsem čekala trochu větší character development. Marx byl každopádně zlatíčko a přála bych každému do života takového člověka, jako byl on. Knížka se mi líbila, nebyla jsem ale do děje tak "zaháčkovaná" jako u jiných knih. Možná je to tím, že nejsem ještě na tenhle typ knížek úplně vnitřně naladěná.. Určitě se k ní plánuji v budoucnu ještě vrátit. :)“... celý text
— dancza

---

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra

„Až dočtete poslední řádek a poslední slova, dopadne na vás síla a hloubka příběhu, který se v knize udál. Když jsem se rozhodovala, zda knihu číst, říkala jsem si, nehraji hry, nebudu tomu rozumět a díky bohu, že jsem do toho šla. Umění, jakým umí autorka popsat cestu nahoru i dolů, vrtkavost štěstěny, pocity, když se vám daří i to, že není každý den posvícení a to, že všechny vztahy a postavy prochází vývojem, že všichni máme silné a slabé dny, že jsou dny, které nás srazí na kolena, i když chvíli předtím jste na obláčku radosti. Že všechny vztahy mají lepší a horší okamžiky a nehovoří to nic o síle těch vztahů. Jo, je to kniha, kterou doporučím všem a kniha, na kterou nezapomenu. Díky“... celý text
— luciella10

---

---

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra

„Kniha se točí okolo her, které sama moc ráda hraju už od mala, ale především o přátelství jako takovém. Ačkoliv je román krásně napsaný a opravdu dojemný, měla jsem problém se začíst. Některé pasáže mě naprosto pohltily, jiné se ale trochu vlekly. Trochu mě rušily časté odbočky do minulosti a přeskakování mezi příběhy Marxe, Sadie a Sama. Neříkám, že je to vyloženě špatně, ale místy mě to odvádělo od kapitol, které mě bavily víc. Přesto mě překvapilo, jak hluboce kniha dokáže vyprávět o přátelství, kreativitě a samotě. Není to jen o dvou lidech, kteří spolu tvoří videohry – i když to je důležitá součást děje – ale hlavně o tom, jak se jejich vztah v průběhu let proměňuje a co to znamená, být si blízcí, a přitom si nerozumět. Postavy Sama a Sadie jsou napsané velmi živě. Někdy jsem s nimi soucítila, jindy mě štvaly, ale vždycky působily opravdově. Líbilo se mi, že kniha ukazuje i temnější stránky úspěchu – vyčerpání, pochybnosti, osamělost. Nejvíc mě zasáhlo, jak silně kniha ukazuje, že některé vztahy nemusí být romantické, aby byly hluboké. A že někdy prostě není žádné „šťastně až navěky“, ale jen další den – další „zítra“. Sama mám kamaráda už od školy. Mimo jiné jsme spolu také hráli hry, které nás ještě víc sblížily, takže to duševní spojení dvou lidí dobře chápu – i to, že takové přátelství není vždy jednoduché. I u nás se objevily neshody při společném plánování projektů nebo aktivit. Přesto, i když spolu někdy roky nemluvíme, pokaždé, když se potkáme, navážeme přesně tam, kde jsme skončili – bez ohledu na to, kolik času uběhlo. A tomu já říkám pevné přátelství plné lásky a pochopení. Knihu bych označila za hořkosladký román o přátelství, který se však opravdu povedl. Hodnotím 85%.“... celý text
— Inuusattis

---

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra

„Když jsem tuhle knížku viděla poprvé, vůbec mě nezaujala. Nečetla jsem ani Ready Player One a prostředí videoher mě nijak zvlášť neláká. Ale člověk by měl umět změnit názor – tahle kniha mě naprosto pohltila a četla jsem ji jedním dechem. Viděla jsem několik nadšených recenzí, a tak jsem se nakonec odhodlala a začetla se. Příběh Sadie a Sama vypráví o opravdu silném přátelství, které ukazuje, že se nemusíte vždycky shodnout, že se můžete na roky odcizit, a přesto pouto zůstává. Oba jsou občas trochu sobečtí a jdou si tvrdohlavě za svým, ale zároveň spolu tvoří něco nového – hry, které baví miliony hráčů. A mě naopak bavilo sledovat, jak taková tvorba vůbec vzniká, i když jsem si původně myslela, že mě to nebude zajímat ani trochu. Tohle rozhodně stojí za přečtení. Čeká vás silný příběh o přátelství, tvořivosti a možnostech 90. let – a nechybí ani romantika, která ale nijak nepřebíjí hlavní děj.“... celý text
— kaja9825