1. Domů
2. Autoři
3. Ezra Pound
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 14
• Bazar 1
• Životopis
• Citáty 11
• Diskuze 5

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u knih Ezra Pound

Ezra Pound - Mistr těch, kteří vědí

„.....Znalosti nejsou kultura. Oblast kultury začíná tehdy, když člověk začíná zapomínat, co to bylo za knihu...... ....Klasik je klasikem ne proto, že se řídí určitými strukturálními pravidly, nebo že splňuje určité definice, o kterých autor zcela pravděpodobně nikdy neslyšel. Je klasikem pro svou věčnou a nepotlačitelnou svěžest.... ....Když upadá literatura některého národa, pak degeneruje a upadá národ.... .....Literaturu vytvářejí následující třídy lidí: 1. Objevitelé: Lidé, kteří vynalezli nějaký nový postup nebo jejichž dochované dílo nám poskytuje první příklad některého postupu. 2. Mistři: Lidé, kteří spojili množství takových postupů a použili jich stejně dobře nebo ještě lépe než objevitelé. 3. Rozmělňovači: Ti, co přišli po prvních dvou typech spisovatelů a nestačili už odvést stejně dobrou práci. 4. Dobří spisovatelé bez mimořádných kvalit: Lidé, kteří mají to štěstí, že se narodili v době, kdy literatura dané země je v dobrém, aktivním stavu, nebo když některé její speciální odvětví je v "rozkvětu". Například lidé, kteří psali krátké lyrické básně v Shakespearově době nebo několik desetiletí potom, nebo ti, kdo psali francouzské romány a povídky poté, co jim Flaubert ukázal jak. 5. Spisovatelé beletrie: To jest lidé, kteří ve skutečnosti neobjevili nic, ale kteří se specializovali na určitý druh psaní, kteří nemohou být považování za "velikány" či za autory, snažící se podat dokonalý obraz života nebo doby. 6. Původci zmatků.....“... celý text
— IvaJaga

---

"Přítomen!"

„Myslím si, že by bylo příhodnější, aby se jako autor této knihy podepsal Karel Veliký. Poundovy texty zabírají tak čtvrtinu knihy a bez úvodu do situace a doby by se snad obešel znalec Poundova díla, ale ani ten by bez mohutného poznámkového aparátu nedokázal Poundovy články beze zbytku pochopit. Pokud jde o tu publicistiku, žádných výzev k vraždám nebo genocidě se čtenář pochopitelně nedočká. Pound psal do fašistického tisku převážně kritiku bankéřů a lichvářů, kteří ničili ekonomiky národních států. Takže po válce se mu sice taktak podařilo uniknout popravě, zato si musel odkroutit spravedlivé skoro doživotí v blázinci, což pro evidentně duševně zdravého člověka asi taky nebylo nic moc.“... celý text
— Forestwalker

---

"Přítomen!"

„Je to soubor Poundových textů, které psal pro italské noviny během druhé světové války. Větší část knihy ale zabírají komentáře, vysvětlivky, doplňky z pera překladatele, který se skrývá pod jménem Karel Veliký. Samotných Poundových textů je tam méně, než textů překladatele. Na knize by tedy spíš mělo být "Komentáře Karla Velikého k novinovým článkům E. P.", aby to lépe vystihovalo podstatu knihy. Jinak je to zajímavá publikace, která legitimuje Poundův fašismus italské provenience a víceméně se k němu rovněž otevřeně hlásí. Nevěděl jsem, že tento politický proud ještě dnes pro někoho představuje cosi „reálného“. Poundova posedlost změnou měnového systému je sympatická, jeho touha po srozumitelném jazyku veřejné správy je pořád aktuální. Jeho názor, že hnacím motorem válek je potřeba vytvářet dluh, je přinejmenším zajímavý. Ovšem jeho přesvědčení, že za veškerým zlem na zemi jsou „židé“ a jejich lichva pro mě přijatelné není. Pound byl antisemita jako řemen a pozdní retuše této skutečnosti, jsou toliko jen retuše. Židovská kultura je i naše kultura, je to náš civilizační okruh, ať si o tom myslí kdo chce co chce. Pound chtěl reformovat svět, protože se mu zdál, že stojí na špatných základech. Bohužel ti, které pokládal za „spasitele-reformátory“, (ať už Duceho, který v tom asi má být „nevinně“, ale ten „správný“ pro něj byl i Hitler) pak nechali vyhladit 6 000 000 lidí a žádný lepší nový svět nenastal. Chápu Poundovu zaťatost, individualismus i jistý narcistní „chimérismus“, nebudu mu nasazovat zpětně ohlávku, ale zároveň nebudu předstírat, že nebyl „fašoun“ a antisemita. Nicméně knihu doporučuju k přečetní, člověk, který to dal dohromady má značně načteno a je velmi kompetentní, byť tedy stojící na "ztracené vartě" jako Pound. Divím se, že kniha zatím nevzbudila nějaký povyk. (Bez hvězdiček).“... celý text
— citizen

---

---

"Přítomen!"

„Další z řady dnes už legendární edice Matanoia (od DP/KV). Tentokrát o mistru těch, kteří vědí Ezra Poundovi. Publikace se zde (mimo jiné) snaží rozbořit obraz básníka, který je roky systematicky budován jeho dvorní překladatelkou A. Kareninovou. Po přečtení je více méně jasné, kde Ez pevně stál! Za mě opět naprosto perfektní vydavatelský počin včetně výborného doprovodného materiálu.“... celý text
— Lesní_chodec

---

Horoskop orloje

„Tato antologie začíná solidní poezií Carla Sandburga. A pokračuje fašounem Poundem, kterého se pokusil navštívit i Ginsberg a zjistit, jak to bylo s jeho antisemitismem. Koneckonců – Pound se dal na dlouhá léta v Itálii zavřít do blázince, než by se zodpovídal ze svých názorů. Fašos ho uctívají dodnes. Ale co naplat, jeho básně jsou ceněny, mezi tvůrcem a jeho dílem je rozdíl. Ovšem Zábrana, který k němu pro toto jeho vzhlížení k Mussolinimu cítí hnus, podotýká: cožpak se Rolland, Nezval a další nevzhlíželi naprosto stejně ve Stalinovi? Z beatniků je tu Rexroth, kterého literární salóny byly proslulé. Dále za zmínku stojí Ferlinghetti, Ginsberg a Corso, který si svůj vězeňský příběh trochu ozdobil, aby to stálo za to. A jak poznamenal Saxofonista – mile překvapila di Prima, její energie je úžasná a básně divoké. Brautigenovo Chytání pstruhů v Americe (část) otisknul Ferlinghetti v prvním čísle legendárního City Lights Journalu. Ale nejde o čistou poezii, tak to tu nenajdete, ale česky to vyšlo. Říká se o něm, že byl laureátem toho, co nebylo promyšleno. Svoje básničky rozdával v ulicích. Byl to básník, který předznamenal, v jakém sevření nás dnes dusí technologie. Zábrana si do deníku poznamenal: Brautiganovy verše, vůbec nejzajímavější pokus jaký znám, najít poezii i tam, kde jako by nikdy nebyla. Ale zřejmě v jeho pozůstalosti více překladů nebylo(?). Patchen ke stáru, když byl už méně pohyblivý, kreslil zajímavé básně-obrazy. Ty si můžete najít na netu, žádný z nich tu není. Zábrana v deníku také zpochybňuje Miroslava Holuba coby Patchenova překladatele. A LeRoi Jones byl radikál a v jeho poezii zabřednete do americké politiky. Snad proto tu jsou většinou apolitické básně. Nakonec je tu smutná Sylvia. Ale to je známá historie. Tuto antologii začal připravovat Zábrana, ale až po jeho smrti ji dokončil Přidal. Mnohým básníkům časem vyšly přeložené celé sbírky. Z jeho deníků je jasné, že překladům věnoval velké úsilí. A básně mu posílal z exilu i Škvorecký, třeba i oxeroxované (Ferlinghetti), když byly out of print. Dnes si neumíme představit, v jakých podmínkách musel Zábrana pracovat, nahlédněte proto laskavě i do jeho deníků Celý život. R.I.P.“... celý text
— Pablo70