Erich Maria Remarque

německá, 1898 - 1970koupit eknihy

Nahrávám...

Nejnovější kniha

Černý obelisk

Černý obelisk

Německo po 1. světové válce zaplavila vlna inflace, mnohé ožebračila, jen málokomu přinesla zisky. Invalidní váleční veteráni se na ulicích potkávají s prvními ozbrojeným... detail knihy

Populární knihy

/ všechny knihy
Na západní frontě klidTři kamarádiJiskra životaNebe nezná vyvolenýchČas žít, čas umírat

Komentáře (42)

Přidat komentář
stopka64
11. září

Remarque píše dobře, čtivě, ale dost na jedno brdo: emigranti, tuberkulózní dívka, automobiloví fandové, vzpomínky na první světovou... Mám ho ale taky ráda. Když jsem se před mnoha lety zdokonalovala v němčině, chtěla jsem si přečíst Tři kamarády - zajímavé, že v NDR to vůbec nevycházelo. Ze SRN mi to jedna z mých penfriends hned poslala. Bylo to skvělé, a našla jsem tam dvě zajímavosti, které asi cenzura do českého vydání nepustila: jednak ta Rosa z veřejného domu, v guláši a bábovkách nedostižná, byla Češka! a pak je v něm.vydání vylíčen příběh ruského emigranta Morozova a jeho útěk z Ruska či SSSR po VŘSR. Toto dvojí v českém vydání nebylo.

Mygli
09. srpna

E. M. Remarque je machr přes válečná témata. Jsem přesvědčen, že lepší rybář v těchto vodách neloví ani nelovil. Píše tklivě, jeho romány se dotýkají nitra, že mají i někteří muži - třeba já - problém nefňukat. Ještě dlouho po přečtení, zůstávají dozvuky jeho příběhů hluboko v mozku, ten je pomalu vstřebává, ale jakože fakt pomalu, asi jako můj žaludek, do něhož jsem nemilosrdně vpravil půl kilo salátu a pět pěkně tučných vepřových řízků..

Péťa1950
06. května

Tři kamarádi---definice přátelství a lásky

Jaja1981
15.11.2017

Oblibeny autor z doby stredni skoly

jadran
01.10.2017

Pro mně jeden z největších spisovatelů v historii a jeden z kamenů literatury, ukazující XX. století, tedy hlavně jeho první půlku. Spisovatel, ale hlavně ČLOVĚK,

- který napsal jeden z nejsilnějších válečných románů světové literatury všech dob včetně onoho "dovětku", co čeká ony bojovníky, kteří se mají napasovat zpět do civilního života,

- který napsal podle mně nejsilnější (až nesnesitelně) román o lásce a přátelství, jaký ve světové literatuře je

- a který dokázal otevřeně a bez banality a příkras popsat ty největší a nejkladnější vztahy mezi lidmi a ukázal tak, že ne vždy a ne všude musí být člověk člověku "bestií"....

A navíc to byl spisovatel, který do svých knih mohl dát hodně ze svého bohatého života a v němž se pojí jeho subjektivní zkušenosti s objektivním obrazem doby jako u snad žádného dalšího německého spisovatele XX. století. Remarque je pro mně symbolem neokázalého a hlubokého lidství, je to autor, u něhož ta velká slova - symboly, nezní prázdně a dutě a především vůbec ne falešně. A přes veškerou tragičnost osudu většiny jeho hrdinů není pesimistou a jak tady krásně popisuje Micheller, jeho knihy se staly součástí života nás samých, jeho čtenářů.

Který z těch tak oslavovanějších a kritiky tak velebených spisovatelů a nositelů třeba již dávno zcela zprofanovaných Nobelových cen (připomeňme si, že ona slavná akademie několikrát zamítla třeba návrh na Karla Čapka ze strachu z Hitlerova Německa) dokázal tak nádherně a jednoduše popsat život běžných lidí, jejich problémy, starosti, naděje? Co je třeba Nesnesitelná lehkost bytí proti Třem kamarádům? Tichý Don proti Na západní frontě klid? Mor proti Miluj bližního svého? Na to si asi každý, kdo obě srovnávané knihy četl, odpoví sám. Pro mě jsou to jenom formálně překomplikované a v záplavě slov v zásadě dost prázdné, byť podstatně výše (a nejen těmi Nobelovkami) oceňované knihy. Jsou skutečně Sbohem armádo nebo Komu zvoní hrana tak vnitřně protiválečné opusy?

A to je to, co dělá Remarqua Remarquem. Běžní čtenáři ho znovu a znovu čtou, už po čtyři a možná pět generací. A soudě i podle příspěvků na této stránce ho budou číst třeba i za sto let. A dokud budou lidmi s dnešními pocity, starostmi, ale i touhou po lepším životě, bude jim v Osnabrücku narozený Erich Paul Remark, stejně blízký, jako je dnes nám. A literární vědci, kritici a jim podobní mudrlanti? Ti si dál mohou opakovat svoje mantry o tom, co dobré je a není, ale nakonec vždycky rozhodne, kdo si jakou knihu koupí a jak se mu bude líbit.....

mulderka
15.08.2017

Úryvek z Remarquova životopisu:
"Přes nesmírnou popularitu Remarquova díla nelze pominout i jeho zřejmé nedostatky. Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupů triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě."

Já bych všechno tohle viděla spíš jako velké plus. Kolik kritikou oslavovaných klasiků, kteří se vždy striktně drželi pravidel "vysoké" literatury, dnes leží v antikvariátech s půlmetrovou vrstvou prachu na deskách, zatímco EMR a jemu podobní "pokleslíci" se stále čtou a nacházejí nové čtenáře? Čím by to asi mohlo být? Třeba za to může fakt, že se prostě snažili něco sdělit nejen inťoušským snobům a při tvorbě se jim před očima nevznášela vidina Nobelovy ceny. Ostatně, nejmíň 50% z Nobelovkou oceněných literátů znají akorát tak odborníci. A dobře jim tak.

Jane100
22.07.2017

Remarque je naprostou klasikou mezi spisovateli. Kdo nikdy nečetl žádnou jeho knihu, jako by nebyl :-)

Aleh
07.04.2017

Od E. M. Remarqua jsem přečetla Čas žít, čas umírat, Nebe nezná vyvolených a Na západní frontě klid a Tři kamarádi. Je to můj oblíbený autor. Všechny knihy se velmi dobře četly a zaujaly mě a jsou určeny opravdu pro široký okruh čtenářů. Každý si tam najde to své. Na pozadí válečných událostí se věnuje především obyčejnému člověku. Jeho životu, láskám, radostem, bolestem i strastem. Příběhy, které člověka pohltí, ovládnou, vryjí se do naší paměti a zanechají za sebou hlubokou brázdu. Výborný autor. Ráda se k němu vracím.

jluky
22.03.2017

Skvelý, naozaj skvelý autor!!!!

intelektuálka
09.02.2017

Nejoblíbenější spisovatel mých studentských let, krásné překlady - Vítězný oblouk jsem si prožila, když jsem ho viděla v Paříži. Jeho myšlenky jsou stále aktuální a skládám poklonu překladatelům-ani originál nemůže být lepší!
Jeho myšlenky a dialogy jsou mi tak blízké, že se k nim musím vracet.

MiroSparkus
16.01.2017

E.M. Remarque je vůbec mým nejoblíbenějším autorem. Přečetl jsem od něho všechny romány s válečnou tématikou a byly to právě jeho knihy, které mě nakonec přivedli i k samotnému psaní.

Každý by měl za svůj život přečíst alespoň nějakou z jeho knih. Napříkad Tři kamarádi opravdu nemají chybu.

Jolkipalki
02.01.2017

Mám doma skoro všetky jeho knihy, isteže nie v slovenčine. Neviem nájsť knihu Čierny obelisk - moja najobľúbenejšia. A k spisovateľovi - zbožňujem jeho humor v tých najabsurdnejších situáciach - má neuveriteľný pozorovací talent. Jeho ľudia sú obyčajní ľudia, ale v románoch sa stávajú hrdinovia, bravúrne plávajúci ťažkým životom...

Riley11
11.08.2016

Tohoto autora mám velice ráda. Nebe nezná vyvolených, bych mohla číst pořád dokola.

niknikita
07.05.2016

Erich Maria Remarque mne provází celý život. Drží mne za ruku jako můj táta...

Makaveli
03.04.2016

Můj nejoblíbenější autor, geniální knihy...

iv.86
02.04.2016

Remarque je opravdu excelentní. Stal se mým nejoblíbenějším spisovatelem. Jeho knihy jsou živé a zanechávají nesmazatelnou stopu.

Manyna
08.03.2016

Geniální autor, vždycky když ho čtu, přijdu si, jakoby nade mnou stál přísný učitel a koukal, jak píšu písemku. Jeho knížky jsou moje oblíbené, ale vždycky si pečlivě vybírám, kdy je budu číst, právě kvůli takové zvláštní náladě, které mi přináší. Jsou lehce depresivní, ale uvěřitelné. Nejvíc mě asi pozmenal Vítězný oblouk, Čas žít, čas umírat a Nebo nezná vyvolených.

Joges
04.02.2016

Erich Maria Remarque - osobnost mezi spisovateli, stižená nelehkým obdobím, prověřená válečnými událostmi, neskutečně literárně nadaná a talentovaná. Jeho knihy mě udivovaly před dvaceti lety a překvapují mě dodnes. Jeho díla nezapadnou a nezestárnou. Proto nikdy nepochopím, jak může někdo jeho románům udělit hodnocení odpad.

Jájina51
18.01.2016

Můj nejoblíbenější autor.Všechny jeho knihy jsem četla mockrát.Oblíbený mám Černý obelisk.

Martiiiik
18.01.2016

Geniální autor. Moc ho obdivuji.. Doufám, že zvládnu dočíst všechny knihy, Doporučuji :-)

oříšek
24.08.2015

Erich Maria Remarq je můj nejoblíbenější spisovatel, jeho knihy jsou skutečné a osudy lidí pravdivé. Když jsem četla Tři kamarády, tak jsem skoro celou četbu probrečela, i když je tam spousta veselých a vtipných hlášek. Nejhorší je vlastně ani ne smrt Patrície, ale v podstatě začínající válka, kterou lidé ani nebrali vážně , nevěřili tomu ,kam až můžou různé politické schůze a nezaměstnanost zajít. Hitler jim dal práci v továrnách,vyrábějících součástky zbraní a oni jako ovce pracovali,netušíce, co vlastně bude z jejich výrobků. Ve vzpomínkách spisovatele se objevuje i 1.světová válka, hrůzné zážitky, plyn, dušení lidí,kteří měli rozbitou masku, je to kniha naplňující láskou, ale i strachem, co bude dál. Nyní v dnešní době jsme prozřeli, ale není nám to nic platné,mamon a zisk převažuje nad dobrem a obětavostí.

Stolda
24.06.2015

Před spoustou let se mi dostala jedna z jeho knih do ruky a díky své manželce jsem se dostal k většině jeho knih a časem i k dalším, které jsme nasbírali za těch spoustu let, co spolu knihy střádáme. Ale Remargue, to je je perla naší knihovny.

Cleo De Nile
18.06.2015

Jednoduše jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Z povinné četby určitě. Dál už bych jen papouškovala komentáře ostatních :)) Zatím jsem od něj přečetla čtyři knihy, ale rozhodně si je chci přečíst všechny. Jen škoda, že máme v našem maturitním seznamu pouze Na západní frontě klid, takoví Tři kamarádi se mi snad líbili i víc.

Cusco
19.05.2015

" (2) Román třicetiletého E. M. Remarquea začal vycházet v Ullsteinově "Vossische Zeitung" 10. listopadu 1928, čili 10 let a jeden den po vzpourách a pouličních bouřích, které uspíšily německou kapitulaci v Rethondes. ... ... Celá "železná generace" , s kterou Remarque kdysi vytáhl na frontu a s jejímiž žalostnými zbytky se vrátil domů, ve skutečnosti už neexistovala, nebo byla se svými opožděnými sny o míru, občanské svobodě, lidskosti a spravedlnosti vytlačena z veřejného života reakčními živly. ... ... Nic nezmohli pokrokoví divadelníci a odpor vynikajících umělců, spisovatelů a badatelů. ... ... Josef Goebbels, ještě velmi malý, ale zato nesmírně čilý gauleiter nacionálních socialistů, zorganizoval v kinech kravály. Ulice vyhrožovala spisovateli výpraskem. Remarque opustil Německo a usídlil se natrvalo ve Švýcarsku. Nedal se později ani Goebbelsem, ministrem propagandy, pohnout, aby se vrátil do "Třetí říše", kde zatím proti němu jako plemenně čistému a slavnému Němci nebylo námitek.
(3) Ve svém dobrovolném exilu napsal E. M. Remarque ještě celou řadu dalších, hlavně protiválečných románů. ... ...
(4) ... ... Válka ho vytrhla z učitelského ústavu po půldruhém roce studia a válečné maturitě, při které vynikl hlavně hrou na varhany. ... ... Demobilizovaný Remarque svlékl uniformu a vrátil se na katedru vesnického kantora. Pobíral hladový plat. Aby si polepšil, odešel nejdříve jako varhaník do ústavu pro choromyslné a potom ke kamenické firmě, vyrábějící v Osnabrücku náhrobky a válečné pomníky. Dali mu psát reklamní inzeráty do provinčního tisku.
... ... , napsal jako v horečce ve třech týdnech zdánlivě nevčasný válečný román. ... ... Tak vzniklo "Im Westen nichts Neues". ... ...
(5) ... ... Kniha byla za krátkou dobu rozebrána třemi a půl milióny německých čtenářů, protože líčila apokalyptické hrůzy války a plamenně je ve jménu vyvražděné generace odsuzovala. Ale vyprávěla také o smutku války prohrané! Nelze zapomínat, že jiné čtoucí milióny Němců rozebraly v té době i jiný bestseller: Hitlerův "Mein Kampf" (1927) ... ... Nemecko se se svými "lepšími a zkušenějšími vojáky" vřečnilo a vbubnovalo do nové světové války, z které nakonec bylo zase jen "rozdrcení".
(6) ... ... dobrá kniha nikdy neztrácí na ceně, ... ...

(Na západní frontě klid, 1964, 6. kapitol doslovu, doslov napsal František Kubka)

LadyGowana
12.05.2015

Jeden z nejlepších spisovatelů, který se mi vryl do paměti hned první knihou, která se mi dostala pod ruce - Nebe nezná vyvolených. Pak sehnání ostatních děl a celá sbírka má čestné místo v mé knihovně.
Skvělý autor, který dokáže neskutečným způsobem vtáhnout čtenáře do děje.

pe.tik
02.05.2015

Když EMR se tak skvěle čte

mája1970
21.10.2014

Na západní frontě klid a Nebe nezná vyvolených - nejlepší jeho knihy

doriska
13.02.2014

Remarque, jeden z mých nejoblíbenější spisovatelů. Po každé knize a probrečených večer si říkám, že už na jeho díla nikdy nešáhnu, že mi to za ty slzy nestojí. Avšak když po nějaké době uvidím jedno z jeho dalších děl, nemohu odolat a opět po knize sáhnu. Miluji ho a zároveň nenávidím. Jak úžasný to byl spisovatel. Opravdu perla mezi literáty.

dadako
06.12.2013

Jedná se o mého nejoblíbenějšího autora. Zamiloval jsem si ho už dávno. Nádherně se čte. Někteří kamatradi mu vyčítají, že stačí přečíst jednu knihu a zbytek už čtenář ví jak skončí, ale já to takto nevnímám. Nedá se popsat co cítím když čtu jeho knihy, ale necítím to u žádného jiného autora. Nádhera

martinka_d
04.12.2013

Remarqua jsem si zamilovala a oblíbila, jeho knihy se neskutečně dobře čtou, vždy když dočítám poslední stránku jeho knihy, chci aby dál pokračovala...chci od něj přečíst vše co napsal a vůbec netuším co budu číst až budu mít od něj vše přečtené.