Erich Maria Remarque

Taky jsem měla období Remarqua, kdy jsem přečetla všechno, i vícekrát. Proto (když jsem studovala N ke státnici) jsem se snažila sehnat si Tři kamarády v originálu, protože jsem je uměla skoro zpaměti - čtení hodně známé knihy doporučuji pro zvládnutí každého cizího jazyka!!! První údiv: v NDR Remarqua nevydávali! Moje pen-friend ze SRN mi knihu poslala obratem. Četla jsem, a druhý údiv: objevila jsem dvě pasáže, které do češtiny nebyly přeloženy. Jedna asi proto, aby neurazila naše národní cítění (Róza z bordelu, zvaná Železná kobyla, byla totiž Češka), druhá pasáž byla o Robyho sousedovi Morozovovi, který líčí, jak po VŘSR uprchl z Ruska, a to se nehodilo v našem lido-demo vůbec...Během let jsem zjistila, že se mnohá pasáž v knihách nepřeloží... M.

Miluju Remarqua a je mi jedno, jestli je si to někdy podobné. Od doby dospívání se můj vztah k němu nezměnil a to je co říct. Ty knihy jsou čtivé a přitom mají hloubku. Je tam hodně tuberkulózy, bylo jí hodně a hodně se na ni umíralo. Co by dali za očkování a ATB! Je tam hodně války a emigrace, ale oni to prožili! Nás čeká literatura pandemie... Možná.

Když se řekne válečný román, vždy si s tímto pojmem vybavím E.M.Remarquea a jeho klasická díla. Málokdy se mi stalo, že jsem povinnou četbu na střední škole tak "hltal" jako příběhy románových hrdinů tohoto skvělého spisovatele.

Remarque .... jednu dobu mě chytl takovým způsobem, že jsem byla skoro půl roku jen s ním ...válka..chrlení...vztahy...přátelství..vtip ... jedno se mu musí nechat ....umí vtáhnout do děje takovým způsobem, až z toho mrazí ... je a bude vždy se mnou. Těším se, že se jednou až přijde zase ten správný čas vrátím k jeho knihám ... má u mě v knihovně své místo.

Mám kompletní dílo, byla to jedna éra mého čtenářského života, byla jsem z něj paf, ale je taky pravda, že zjistíte, že je to stále dokola podobné. Vítězný oblouk u mě asi vedl.
Shltla jsem ale všechno.

SaltyHero, není za co. Přeji příjemné čtení.

Sieno, děkuji za odpověď.
Bude mi ctí si ho přečíst.