1. Domů
2. Autoři
3. Erich Kästner
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 25
• Bazar 26
• Životopis
• Citáty 23
• Diskuze 2

Populární knihy

/ všech 25 knih

Nové komentáře u knih Erich Kästner

Emil a tri dvojčatá

„Odfláknutá recenzia aneb, jak si zjednodušiť písanie citátmi :) ---Za chvíli přišel na jeviště zase ten naparáděný pán. Pokládá prý za zvláštní potěšení, že smí obecenstvu ohlásit herce a zpěváka, který vystupoval ve všech velkých kabaretech země a všude byl zahrnován bouřlivou pochvalou. „To jsem zvědav!“ prohlásil kapitán Schmauch. „Že by se někdo, kdo měl takový úspěch, harcoval zrovna do Korlsbüttelu?“ Čekali tedy, až se opona znovu zvedne. Když se tak stalo a objevil se slavný umělec, ulevil si Emil docela nahlas: „Ach, ty chudáku!“ Velký umělec nebyl totiž nikdo jiný než konferenciér. Jenomže byl v cylindru, měl vycházkovou hůl a monokl. „Zde jsem!“ uvedl se. „Nejprve vám přednesu něco vážnějšího: šanson nazvaný ‚Takový je život‘. Božku, hrábni do toho!“ (Božek byl pianista. A „hrábni do toho“ se týkalo klavíru.)“ Když dozpíval, řekla babička: „Vystupoval-li tenhle plácal ve velkých kabaretech, jsem já císařovna ‚Alžběta.“--- Kästner šiel aj v pokračovaní Emila takpovediac v šablóne, čo fungovala v detektívoch. Zase sa starí kamaráti dajú dokopy, tentoraz v prímorskom letovisku cez prázdniny. Znova budú riešiť jednu no... neprávosť. Nič zdĺhavé zložité či prekombinované. Skrátka pomerne vtipným štýlom napísané prázdninové dobrodrúžo. Aj s malými analýzami detskej duše a dozrievaní. ---Korlsbüttel nejsou žádné velké lázně. Před deseti lety neměl Korlsbüttel ještě ani nádraží. Vystupovalo se v malém hnízdě na trati Lübeck – Stralsund, které se, jestli se nemýlím, jmenovalo Stubenhagen. Tam čekával, měl-li člověk štěstí, nějaký staromódní kočár s těžkým mecklenburským valachem, který lázeňské hosty loudavě odvezl do Korlsbüttelu po rozjezděných písčitých cestách. Napravo i nalevo se prostíralo vřesoviště. Jalovcové keře stály jako zelení pidimužíci mezi staletými duby a buky. Chvílemi přeběhl tišinou hlouček srnek. Z milířů postavených na lesních loukách stoupal štiplavý modrý kouř do letního vzduchu. Bylo to jako v Grimmových pohádkách. Dnes je to jiné. Dnes jedete bez přesedání až do Korlsbüttelu, vykročíte velkopansky z nádraží, svěříte kufr nosiči, za tři minuty jste v hotelu a za deset minut u moře. Dřív to myslím bylo krásnější. Dostat se k moři bylo tehdy spojeno s obtížemi. Nepodceňujte obtíže, jež se nějakému cíli stavějí do cesty! Mají v sobě mnoho dobrého.---“... celý text
— Corso

---

Emil a detektivové

„Komentár, kde spomeniem toľko detský kníh ako ešte nikdy. Oplatí sa Vám čítať :) Tipy pre každého na počkanie. Erich Kästner mal dar písať pre školákov tak, že si z nich spravil pri čítaní kamarátov. Niekedy sa na nich priamo obracia, na začiatok knihy im predstaví obrázkami všetky dôležité postavy a jak to nazvať, rekvizity. Príbeh v ktorom Emil spozná kopec kamarátov na návšteve babičky uprostred medzivojnového Berlína, po ceste kam je okradnutý (lebo teda spať vo vlaku sa neoplatí ani v dnešnej dobe, nonono), následne dolapí a usvedčí zlodeja. Kto by to nepoznal. Ak nie, tak kde ste žili doteraz? :) Jasné, Arabela, Chobotničky, Křeček v noční košili, Pehavý Max a strašidlá. :) Trošičku zabudnutá kniha v dnešnej záplave modernej knihy pre decká. Môžu byť ak teda chcú a majú záujem o čítanie, doslova zavalené. A tak sa zabúda na klasiky našich otcov ako je Emil a detektívi, Tom Sawyer, pán Tragáčik, Three Investigators, či Gombíková vojna. A samozrejme, nezabúdajme na poplatných dobe, Timura a jeho družinu. (Včera osraté, dnes opraté, Timur a jeho družina. A Nasti Ivánovne mizli bombarďáky zo šnúry na sušenie. Okej, táto epizóda sa do knihy nedostala.) Osobne knihu čítam asi tretí raz, zaradil by som si ju do takého svojho rebríčka tohto žánru aj do prvej desiatky. Kraľuje tam Bylo nás pět, Deti z Bullerbynu, Emil z Lonebergy, spomnutý Tom Sawyer, Malý princ. S kľudným srdcom prvá desiatka. A včul... bežím k Emilovi a trom dvojčatám, ktoré som k mojej hanbe, nikdy ešte nečítal.“... celý text
— Corso

---

Luisa a Lotka

„Bylo nebylo … v jedné malé horské vesničce u tamního jezera se nacházela prázdninová osada, a tam přijíždějí dvě malé holky, co žijí každá někde úplně jinde a přitom si jsou podobné jako vejce vejci. A to je panečku šok. Kromě toho , že si jsou ty mladé slečny neuvěřitelně podobné, ale nemají nic moc společného, každá je totiž úplně jiná. Jedna divoká, veselá, kamarádská a odvážná, zatímco ta druhá, vždy upravená, milá, ale vážná a přemýšlivá, tak trochu jako malá velká slečna. A protože podoba je zjevná, holky brzy zjistí, že to není jen tak a vznikne plán … jak se tohle dobrodružství vyvinulo si musíte přečíst milá děvčata (kterým je příběh asi nejvíc určený) už sama. I já ji četla poprvé jako malá holka, ještě je někde u rodičů v knihovně a čeká na další generaci čtenářek, co budou holkám fandit :-). Tohle dívčí dobrodružství a řešení rodinných vztahů má samozřejmě ten nejšťastnější konec, jak to tak v pohádkách bývá (což se v životě povede opravdu jen občas, ale to už je reflexe mého dospělého já :-). Je to knížka šitá na míru pro asi tak 7-10 letá děvčátka, a pro ně vypráví příběh dobře srozumitelným jazykem a starší vydání od Albatrosu co máme doma a můžu ho posoudit je pěkné i vizuálně (obálka i ilustrace uvnitř knížky za mě povedené). Navíc, svým tématem stále aktuální. Každopádně, Luisa s Lotkou svým čtenářům (těm dětským i dospělým) připomínají, že je to možné!, že se to prostě může stát! …, že osud může být něco jako čerstvý rohlík, i když ho rozlomíš na dva kousky, s trochou dětské drzosti se ty dva díly i se všemi drobky co kolem nadrobíš, nakonec zase sejdou u jednoho stolu. :-)“... celý text
— alef

---

---

Luisa a Lotka

„Nadčasový příběh dvojčat Luisy a Lotky, děvčat, která se neznají, protože žijí po rozvodu rodičů odděleně. Sejdou se na letním táboře a ušijí na rodiče boudu - vymění se. Každá žila v jiném prostředí, každá byla jiná. Proto vznikaly zmatky, nedorozumění a humorné situace. Knížku jsem četla se třeťáky jako mimočítankovou četbu a líbila se jim :-)). Příběhy jsou dokresleny i veselými obrázky od Josefa Žemličky.“... celý text
— Lenča111

---

Létající třída

„No jo ,ale co dnes když učitel nemůže nic, jinak krásný děj doporučuji“
— Dédečko75