1. Domů
2. Autoři
3. Edvard Valenta
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 21
• Bazar 26
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 1

Populární knihy

/ všech 21 knih

Nové komentáře u knih Edvarda Valenty

Jdi za zeleným světlem

„Tohle bylo utrpení, kterým jsem kvůli zkoušce musela projít, ale znovu bych ji číst nechtěla. Paradoxně jsem ale za seminární práci, za rozbor knihy, získala nejlepší hodnocení a doporučení na rozpracování na diplomovou práci od vedoucí katedry. Tak minimálně něco mi kniha přinesla :)“... celý text
— Beatnice

---

Lidé, které jsem potkal cestou

„Podtitul i zdejší anotace sice uvádí, že jde o povídky, ve skutečnosti jsou to reportážní črty z míst, která byla pro české čtenáře v dané době (a ještě i dlouho po ní) naprosto nedosažitelná. Autor obdržel Baťovo stipendium pro cestu kolem světa a své zážitky protavil do mnoha knižních publikací. Tato komentovaná knížka zachycuje několik mikropříběhů, jejichž jádrem je setkání se zajímavými či sympatickými lidmi na americkém kontinentu a v Karibiku, ale rovněž s osobami vykutálenými, falešnými, hloupými až nebezpečnými. Některé epizody podávají zajímavý náhled do stavu tehdejší americké společnosti (psal se rok 1936) a nepokrytě se vysmívají americké nabubřelosti, fanfarónství, chlubení, chamtivosti a prostořekosti. Je to však i dobový dokument o stavu spisovatelova myšlení - když autor, vzdělaný, sebevědomý a rozhleděný Evropan při návštěvě USA pro označení tamějších obyvatel nešetří pojmy "zavšivený polský židák" či "negři". Zaujaly mne hlavně dva příběhy: prvním je Samuelův zločin, příběh z Haiti, prokazující, že za těch téměř 100 let, které uplynuly od popisovaného zážitku, se na Haiti nezměnilo vůbec nic, resp. nic k lepšímu. Opakovaně jsem četla i příběh Psychologická opora - ne že by byl tak zajímavý, ale jenom proto, že jsem jeho pointě naprosto vůbec neporozuměla (a přitom by mě rozuzlení toho příběhu hodně zajímalo, ale už se to nikdy nedozvím). Čtení mi znesnadňovaly mnohé archaismy a rovněž i autorů divný styl s množstvím zámlk, nedopovězených vět či dobových náznaků, které dnes již nejsou srozumitelné. Ale čtení této knihy rozhodně nelituji!“... celý text
— Koka

---

Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě

„Kdo, tak jako já, strávil aspoň nějaký čas v Zábřehu, musel na fenomén Welzl narazit. Člověk, který svým životem inspiroval při tvorbě jeho slavnějšího současníka Járu da Cimrmana... Náhoda tomu chtěla, že jsem byl osobně léta páně 2018 přítomen předání desky na paměť jejich pravdě(ne)podobného setkání na hradbách. Kolikrát asi musel tam za severní točnou vydat rozkaz sníst psy? Kolik Eskymáků a Eskymaček od doby jeho náčelníkování tak jako čokoládový doktor Mireček epigeneticky tíhne k bohatým moravským krojům a není tak odkázáno k pomalé degeneraci? Jak v té bídě v Dawsonu přežil s "bruchem" dalších skoro 20 let? Proč nebyly ostatky tohoto patriota převezeny buď na jeho "zlatý server" nebo na rodnou hroudu, kde by se mu dostalo náležité cti? Toto i další jsou otázky, které laskavá kniha nechává nezodpovězené. Arctic Bismarckovi velký dík a nekonečný přísun "krátkých" tam na sever do toho, co my zažíváme jen v těch nejkatastrofičtějších meteorologických předpovědích. (V době psaní příspěvku je v Dawsonu tam u saloonu třeskutých minus 31 celsiových. U nás příjemná nula. A to myslím jako venku.) Budiž sníh lehký i všem lapkům a falešným kšeftařům s lacinou ohnivou vodou, které při svém soudcování nechal trochu více ohřát při ohni a poprvé a i bez "cepelínu" (nehledě na velikost) naposledy proletět v povětří. Kdo soudí soudce? Jeden neuvěřitelný život! Prondu, prondu. Neprondu, neprondu.“... celý text
— j.vitek

---

---

Jdi za zeleným světlem

„Jeden z největších románů v poválečné české literatuře.“
— Třiatřicet

---

Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě

„Objeveno v knihobudce a jelikož jsem četl kdysi zmiňované dvě knihy od Welzla, bral jsem tuto knihu jako "do sbírky". Taková rychlá oddychovka napsaná z pohledu druhých.“... celý text
— alv5