1. Domů
2. Autoři
3. Daniel Prokop
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Připravovaná kniha Daniela Prokopa

Spravedlivý růst: O stagnujícím Česku a prosperitě pro všechny

Rovné šance, efektivní reformy a prosperita širší společnosti jako lék na politickou strnulost Česko si udržuje spoustu drahých nespravedlností. Chudé děti ... detail knihy

Nové komentáře u knih Daniela Prokopa

Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti

„Velmi důležitá knížka k přečtení, přičemž ani nezáleží, na kterém názorovém spektru se čtenář nachází. Aspoň za předpokladu, že zůstane trochu otevřený a nebojí se své názory, mýty a představy o světě či Česku konfrontovat. Nevýhodou (nebo možná vlastně výhodou) je potřeba opakovaného přečtení. Aspoň taková je po konci knížky první zkušenost, kterou bude nutné časem ověřit. A tím to snad neskončí. Ačkoli jsou totiž informace podávány čtivě a mnohdy autor odbočí také k odlehčenější látce, stále zůstává množství statistik a faktů, které nejde napoprvé pojmout. Nehledě na vážná společenská témata jako chudoba, radikalismus nebo školství. Naštěstí se některé poznatky dají využít i v osobním životě, nejen ve vysokých patrech politiky. Už jen třeba samotné uvědomování si slepých skvrn, které má do nějaké míry každý a u kterých by měla existovat snaha o jejich zmenšení.“... celý text
— JirKasparek

---

Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti

„Z knihy jsem byla od začátku do konce (jen s občasnými přestávkami mezitím) hodně nadšená. V těchto případech mívám většinou problém najít si prostor i na oprávněnou negativní kritiku, ale z většiny nemohu jinak, než chvalozpěvovat. Líbilo se mi, že kniha byla až na některé části zaměřená čistě na české prostředí a na mezinárodní autor poukazoval spíše v rámci srovnání a vysvětlení některých jevů. Sama jsem nejvíc ocenila (pod)kapitoly o třídní struktuře české společnosti, nerovnostech a souvislost s mobilitou, problematice zadluženosti a exekucí, média a uprchlická krize, vysvětlení úspěchu "nových populistů", vlivy metafor v politice apod... Jazyk knihy byl populárně naučný, Prokop zahrnoval spoustu dat a statistik interpretovaných povětšinou srozumitelně. Občas se k tématům vyjadřoval i sám za sebe s vlastními vstupy, ale ty si obhájil tím, že zvolil tento populární formát a nepsal čistě odbornou literaturu. Přišlo mi docela zvláštní citovat Petersona, nebo se zaobírat výroky Klause a Zemana, ale dva poslední jmenovaní měli prostě nevyvratitelný vliv na českou společnost a mentalitu některých lidí. Kapitola o levicovém snowboardu nám tedy může připadat zbytečná, ale slouží asi jako autorův osobní vtípek a zároveň nám dává příklad toho, jak se tvoří předobrazy jistých společenských skupin. Případně není problém tyto dvě stránky přeskočit. Oprávněnou kritikou by samozřejmě také bylo to, že kniha rychle zastará, stejně jako data a nemá v sobě nadčasovost. Jenže osobně mi to právě u této konkrétní knihy dává smysl, kdyby tomu tak nebylo, musela by být více teoretická a není to podmínka kvality. Velkým plusem celé knihy je to, že neslouží jen jako analýza, ale autor nabízí i řešení, a to nejenom v doslovu k nejnovějšímu vydání, ale i v průběhu samotných kapitol. Za mě tedy rozhodně doporučuji k přečtení i několik let po vydání knihy. Ne všechny kapitoly jsou sice aktuální, ale kniha má stále moc čtenářstvu přiblížit mnoho sociálních, ekonomických a politických problémů české společnosti, které se za ty roky stejně moc nikam neposunuly.“... celý text
— Kač.urbez

---

Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti

„Zajímavý pohled na českou společnost a problémy v ní zaryté, jenom to trochu kazí autorova potřeba do toho vnášet své osobní názory. :)“
— liskapolarni

---

---

Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti

„Děkuji za tuhle knihu. V době, kdy jsem ji četl (poslouchal) už nebyla úplně aktuální, ale vše mi zapadlo do sebe. Řešení existuje, ale je sotva možné bez odvahy. Politici nemají odvahu realizovat opatření s dlouhodobým dosahem delším jako volební období. Natož, pokud jsou doprovázena určitým nepohodlím v jiných oblastech života. No a voliči nemají odvahu volit ty politiky, kteří neslibují krátkodobé blaho, ale strukturální změny. Například zlepšení situace ve školství. To je úkol na několik let a výsledky budou vidět až v delší perspektivě. Jako když se řídí velký parník. Otočíte kormidlem, ale změna směru se objeví až za nějakou dobu. Tak proč by do tohoto vláda s krátkodobým výhledem měla investovat síly? No proč? V roce 2025, kdy jsem knihu přečetl je navíc sněmovna zablokovaná permanentními obstrukcemi. Je dosti pravděpodobné, že některé realizované změny budou po výměně vlády zrušeny. Neexistuje koncepce, neexistuje strategie. Převládá taktika. Na tuto taktiku naskakují voliči, kteří se TEĎ chtějí mít lépe a hotovo. Proč se obětovat? No proč?“... celý text
— poldabartos

---

Proč?: Proč je Zeman prezidentem: Proč jsme tam, kde jsme

„Zemana jsem nevolil. Prezident je u nás hlavně reprezentant bez výrazné politické moci. A ti co obhajovali volbu Zemana migranty a podobně asi nevěděli nic o tom jaké má prezident u nás pravomoce. Tenhle druh knih, kde se jedna strana vzájemně bez opozice plácá po zádech, však neuznávám.“... celý text
— Polenta