Daniel C. Dennett

americká, 1942

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Jak se věci mají: Průvodce myšlenkami moderní vědy

„V odbornějších částech velmi mizerný překlad, překladatelka často zjevně vůbec nepochopila myšlenky a význam překládaného textu. Nepoužitelné.“
— Dzis.Vagriski

---

Záhada ľudského vedomia

„Aneb, hledání vědomého „já“. Dennett je známým zastáncem funkcionalismu, vědomí vzchází z hmoty těla, zároveň ale vlastnosti hmoty nejsou rozhodující. Ke vzniku vědomí došlo procesem evoluce, a neexistuje jeden hlavní činitel (takže zapomeňte na „karteziánské divadlo“). Našim, lidským, problémem pak je naše „vše-věření“ – totiž, jak bych to řekla, jsme schopní někdy i úplně rudimentárnímu intencionálnímu systému (jako třeba bakterii) připsat sebeuvědomění (jen proto, že poměrně komplikovaně až nám to připadá, že vědomě, přesto stále neuvědoměle, sleduje /nám připadá, že svůj/ cíl). Pan Dennett říká, že vědomí není stav, ale proces, a k jeho vzniku je potřeba simultánního propojení mnoha mozkových částí. Pro vznik samotného vědomí je pak základní podmínkou naše schopnost „ukazovat si uvnitř představy“, a objednávat si je v procesu, který nazýváme myšlení. Postoj Daniela Dennetta je docela problematický, že? Už jenom proto, že vědomí považuje za něco iluzorního - reálně neexistujícího. Jenže … když si vytvoříte (vymyslíte) uvnitř v hlavě (mysli) něco jako „vědomí“, můžete ho pak vnímat jako iluzorní? – vždyť už jenom to, že na tu (podle Dennetta vybájenou duchovní složku) myslíte, poukazujete, uvažujete o ní (samozřejmě kriticky hodnotíte) – není už to samo důkazem její existence? Přesto, že mám k postoji pana Dennetta docela dost výhrad, jeho práci průběžně sleduji. Totiž, když vás zajímá něco tak složitého, jako je lidské vědomí, mysl a subjektivní „já“, musíte si hodně „představovat“, jak píše pan Dennett, musíte hodně „vytvářet“ v procesu myšlení a porovnávat s dalšími, názory, nápady, myšlenkami – a hledat mezi nimi – cestu k vlastní představě „já“ ... Takže, pokud vás něco z toho zajímá, určitě pana Dennetta doporučuji – k vytvoření si vlastní kritické představy :-). Ty pana Dennetta směřují k závěru, že naše subjektivní „já“, resp. naše mysl, není jeden celek, ale spíš něco jako „svazek, několika, částečně autonomních, systémů“. Každopádně, odpovědi na otázku, co je to „já“, nedostanete, odpověď totiž zatím /úplně a zcela/ neví nikdo, ale určitě získáte do sbírky spoustu dalších otázek, na které je potřeba odpovědět … vždyť to je přeci základ našeho myšlení – pokládání otázek – je to stimul, který způsobuje, ... že začnete vymýšlet odpovědi :-).“... celý text
— alef

---

Druhy myslí

„Pravdou je, že je to skvělá kniha, precizně napsaná, bravurně strukturovaná, srozumitelná - to je myslím pro knihy filosofů podstatné. Nejzajímavější částí knihy je pasáž, kde se Dennett zabývá myšlenkou tzv. šovinismu měření času, tedy myšlenkovým přístupem člověka k plynoucímu času různých dějů. Pokud bychom tedy připustili hypotézu, že rostliny cítí, a já mám tendenci se k této myšlence přiklánět, nikdy bychom to nemohli hmatatelně dokázat, právě proto, že odezva dané rostliny na náš podnět je zcela mimo časovou rozlišovací schopnost rodu Homo sapiens sapiens. U psa je naopak tato odezva v intencích tohoto vnímání.“... celý text
— roman9739

---

---

Druhy myslí

„Rozhodně zajímavá a nevšední sonda, kterou by si měl přečíst každý student sociálních vědních oborů, tak nadšený fanda věd přírodních. Dennet v útlé knížce přichází z řadou myšlenkových experimentů, které pro mě osobně byly velmi přínosné. Popravdě bych tímto způsobem nejspíše sám nikdy neuvažoval. A tak by mi do současných dnů, byly zakryty perspektivy, které tato kniha nabízí. Jediné menší mínus bych udělil za to, že některé pasáže se poměrně táhly a nečetly se zrovna snadno. Což je u propagátora analytické filosofie vcelku škoda.“... celý text
— Lesní_chodec

---

Druhy myslí

„Podle autora se všem "entitám", které nás všude kolem obklopují, snažíme nějakým způsobem porozumět, a to tak, že k nim zaujímáme různé druhy postojů. Nejběžnější je fyzikální postoj, ten zaujímáme, vykládáme-li danou entitu čistě prostřednictvím kauzálních zákonu, jaké nám dodávají přírodní vědy. Některé entity jsou však na to, abychom je dokázali popsat a pochopit tímto způsobem, příliš komplikované, proto si pomáháme postoji jinými. Takže k artefaktům často zaujímáme to, čemu Dennett říká projektový postoj, kdy vycházíme z toho, k jakému účelu byla uvažovaná entita vyprojektována a na základě toho také předpovídáme její chování. (Předpokládáme například, že je-li něco automobil, pak se to po vykonání určitých úkonu rozjede – aniž bychom museli přesně vědět, jaké fyzikální mechanismy jsou za tím.) K lidským bytostem pak zaujímáme tzv. intencionální postoj, tzn. nahlížíme je jako "mající" přání, přesvědčení atd. a jejich chování pak předpovídáme jako výsledek souhry těchto jejich "obsahů myslí". A vzhledem k tomu, že pojmy jako myšlenka, přání atd. jsou svou podstatou funkcionální, muže být jejich připisování naprosto opodstatněné. Co je tedy podle Dennetta mysl? Dennettovo vysvětlení je ve své podstatě pragmatické, lidem připisujeme myšlenky, přání, přesvědčení atd. prostě proto, že jsme zjistili, že to funguje, že nám takovýto výklad pomáhá zjednat takový druh porozumění, o jaké usilujeme. Doporučuji každému koho zajímá, jak se vyvinula lidská mysl, co ji odlišuje od jiných myslí, proč máme dar řeči, atp. ... Dennett nabízí rozhodně zajímavé závěry a zajímavý úhel pohledu, který je mnohými kritizován (tím, že Dennett je funkcionalista, jeho výklad fungování lidské mysli je tedy hodně funkcionalistický - mozek jako hardware a mysl jako dobře fungující software) a dá se říci, že tento úhel pohledu je již mnohými překonán, ... pokud si ovšem chcete vytvořit přehled o různých směrech, kterými se úvahy o lidské mysli ubíraly a ubírají, rozhodně na Dennetta nezapomeňte :-).“... celý text
— alef

Žánry autora

Literatura naučná Filozofie Věda

Štítky z knih

přírodní vědy věda filozofie vědy kognitivní vědy přírodovědecké eseje

Dennett je 4x v oblíbených.