Ben Avery

americká, 1974

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Potulný rytíř
Potulný rytíř
Tajemný rytíř
Tajemný rytíř
Přísežný meč
Přísežný meč

Nové komentáře u autorových knih

Tajemný rytíř Tajemný rytíř

„Komiksová verze (prozatím) poslední povídky Dunka a Egga. Kresba Mika S. Millera se mi líbí víc než kresba "konkurenční" komiksové Hry o trůny. Příběh je ze všech tří povídek nejlepší a nejzajímavější. Ale bohužel se změnou nakladatele došlo i ke změně překladatele - něco je přeloženo jinak než v předchozích dílech a překlad je celkově o stupeň horší.“... celý text
— Hor89

Přísežný meč Přísežný meč

„Komiksové zpracování povídky George R. R. Martina v šesti sešitech. Kresba Mika S. Millera není špatná, nejvíc se mi líbil závěr komiksu. Příběh je docela dobrý, ale první díl mi přišel lepší. Autoři komiksu dostali opravdu hodně prostoru, takže povídka je do komiksové verze převedena opravdu důkladně - komiks je dokonce delší než původní povídka.“... celý text
— Hor89

Potulný rytíř Potulný rytíř

„Komiksové zpracování povídky od G. R. R. Martina (v šesti sešitech) se hodně povedlo. Kresba Mika S. Millera je velice dobrá, zejména turnajová část. Příběh je jednoduchý ale zábavný, a autoři komiksu dostali hodně prostoru - takže povídka je do komiksu převedena opravdu důkladně. Komiks je dokonce delší než původní povídka.“... celý text
— Hor89

Tajemný rytíř Tajemný rytíř

„Tak dobře... U prvního dílu mi vadil menší rozsah a dost omezená zápletka z hlediska času a prostoru. U druhého dílu mi vadila banálnost zápletky, v podstatě se nestalo nic důležitého pro život a universum. Jasně, ne vždy se musí něco důležitého stát, ale nerad mám po dočtení pocit, že to byla úplně zbytečná kniha. No a tady konečně můžu říct, že se děly opravdu velké věci. Sice se zase jedná o omezený turnaj na nějakém hradě menšího lorda, čímž se série vyznačuje, že je taková "vidlácká", ale mapuje víceméně celou Druhou Blackfyrovu rebelii, což je prostě paráda. Blackfyrové a jejich rebelie, původ aj. byli vždycky rod, kterému jsem nevěnoval pozornost, a který mi unikal. Teprve u téhle série jsem si uvědomil jeho důležitost a začal ho zkoumat víc. A vyplatilo se, skvělý zážitek. Jediné, co musím vytnout, je tedy zase ta stísněná atmosféra maličké bezvýznamní postranní zápletky. Hlavně pak ale opět to, že Dunk je pořád za outsidera a ani ve finále se pořádně nepředvede, i když jeho souboj v Septu byl zajímavý. Jsem rád i za ten otevřený konec, kdy spolu opět s Eggem cestují a jejich dobrodružství pokračují, i když je smutné, že už bez nás čtenářů. Sice úplně neznám podrobnosti toho, proč je třetí díl vydávaný někým jiným a asi mi trvalo pár stran si zvyknout, ale celá série je moc povedená a její čtení mi udělalo radost a doplnilo další znalosti Písně ledu a ohně. Je výhodou i nevýhodou, že se vždy odehrává někde u menších lordů a v ústraní všech velkých událostí, protože sice zkoumáme nové a zapadlé lordy, hrady a místa, ale asi to plně nenaplní očekávání velkých událostí jako jsou v Písni ledu a ohně prakticky na denním pořádku. o a v co můžeme doufat... třeba že se jednou Martin k Dunkovi a Eggovi vrátí a udělá ještě pár povídek? Kéž by, protože už teď mi chybí. :D“... celý text
— fvalek

Přísežný meč Přísežný meč

„Návrat do světa Dunka a Egga sám o sobě nebyl špatný, ale opět mě trošku zklamal rozsah příběhu. Samozřejmě na malém povídkovém formátu neuděláme nějaké dechberoucí kroniky a eposy, ale on ten příběh nebyl nijak průlomový... Ukazuje se, že Dunk opravdu není nejostřejší tužka v penále a o malých rodech Roviny neví zhola nic. Lord Eustác sice vyvolává velký dojem důvěryhodnosti, ale od začátku tam něco nesedí a celé to démonizování Rohanny bylo spekulativní. Navíc být v týmu s Bennisem je ostuda sama o sobě. Nicméně samotná zápletka o řešení přehrady a sucha docela ušla. Více mě ale zaujaly "historické" souvislosti, ať už aktuální jako vláda Aeryse I., zmínění vztahů mezi lordy Roviny a komentáře k situaci s Dorne, tak i opravdu historické, kdy se stále více rýsuje, jak vlastně vypadala rebelie Blackfyrů. A upřímně, každý čtenář Písně ledu a ohně a dalších věcí, by se asi přiklonila k Targaryenům a Blackfyry berou jako zrádce a bastardy, nicméně Eustác to docela umí popsat, takže i já jsem si nakonec řekl, že Daemon Blackfyre nemusel být tak hrozný. Bohužel celý příběh Přísežného meče kolabuje na závěru, který je ne jedno brdo s prvním dílem. Velké řeči, velká bitka, rozuzlení, které je o dost snadnější, než se čekalo, a situace je najednou vyřešená. Sice se mi úplně nelíbila rýsující se romance mezi Rohanne a Dunkem, ale konec s Eustácem byl snad ještě horší... Takže jako co si budeme povídat, je asi spíš dobře, že už tenhle příběh opouštíme a jdeme dál. Možná bych chtěl přece jen oživit vztah s loutkářkou než toto. A snad se v posledním díle Dunk konečně pořádně předvede a i Aegon získá více prostoru.“... celý text
— fvalek

Přejít na knížky autora